Osobnosti: ZELENKA, František

Datum narození: 8.7.1904
Místo narození: Kutná Hora
Datum úmrtí: 19.10.1944
Místo úmrtí: při transportu z Terezína do koncentračního tábora Auschwitz nebo Gleiwitz

František Zelenka byl význačný český architekt, grafik, jevištní a kostýmní výtvarník.

Narodil se v Kutné Hoře, v rodině židovských obchodníků s obilím (otec Theodor Zelenka, matka Kamila roz. Skučová). Vystudoval měšťanskou školu. Od roku 1920 byl členem Sdružení kutnohorského studentstva. Pro kutnohorský Dámský židovský spolek realizoval již v roce 1925 scénu a výpravu pro inscenaci hry Princezna Pampeliška. V této hře se objevil v roli krále Ota Ohrenstein (známý později jako Ota Ornest).

V letech 1923–1928 studoval Školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze.

V letech 1931–1937 přispíval pro časopis Eva články o interiérech a nábytku.

V roce 1932 se oženil, manželka Gertuda roz. Joklová měla módní salón v Jungmannově ulici č. 41 v Praze 2. Dne 31.ledna 1936 se jim narodil syn Martin Petr.

Po celý svůj krátký život se věnoval architektuře, grafice, tvorbě plakátů, návrhům divadelní scény a kostýmů. Divadelní práce zahrnovala cca 150 inscenací jak v činohře, tak v opeře, baletu, revue a v dětských představení.

Zelenka věděl, že s nástupem fašismu hrozí rodině vážné nebezpečí a připravoval odjezd do Anglie. Nakonec se nepodařilo včas odcestoval z důvodu nemoci syna. Dne 13. července 1943 byl pak deportován i s rodinou do Terezínského ghetta a v říjnu 1944 zahynul při transportu z Terezína do Auschwitzu (zdroje se liší). Válku nepřežila ani jeho manželka, ani syn.

V rodné Kutné Hoře byla po Fr. Zelenkovi rozhodnutím zastupitelstva r. 2007 pojmenována v městské části Hlouška dosud bezejmenná ulice – Zelenkova. Právě v sousedství této ulice se totiž nachází někdejší vila továrníka Leo Reinigera, kterou Fr. Zelenka vyprojektoval.


Práce pro divadlo:

Od roku 1924 působil v Praze – Holešovicích v Legií malých (též Legie mladých) pod vedením profesora Pražské konzervatoře Jaroslava Hurta na Scéně adeptů spolu s dalšími mladými umělci, studenty a absolventy Pražské konzervatoře, k nimž patřili např.: Jiří Frejka, Míra Holzbachová, Saša Machov, František Salzer, Erik Adolf Saudek, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Jan Škoda, Hanuš Thein, Bohuš Záhorský; z hudebníků Jaroslav Ježek, z výtvarníků dále i František Muzika.

Již v roce 1926 byl pozván Karlem Hugo Hilarem do pražského Národního divadla (1926).

Jeho hlavní oblastí však byla avantgardní divadla. V sezóně 1927/1928 působil v divadle Dada s Jiřím Frejkou (Dona Kichotka, režie Jiří Frejka, 1927), v roce 1929 v Moderním studiu. Realizoval kostýmy, scény, plakáty (divadelní, reklamní), obálky pro časopisy (např. pro Osvobozené divadlo), přebaly na písně, noty a knihy.

V Osvobozeném divadle působil v letech 1929–1932 jako šéf výpravy, spolupracoval s ním pak i dále do roku 1937.

V září 1935 se zúčastnil v Moskvě třetího festivalu moskevských divadel, kam odcestoval s delegací, kde dále byli např. Jan Werich, Jaroslav Ježek, režiséři Karel Dostal a František Salzer, herci Božena Půlpánová, Vojta Novák a další.

V roce 1936 krátce působil jako šéf výpravy ve Slovenském Národním divadle v Bratislavě. Následně působil v Národním divadle v Praze a v Divadle na Vinohradech. Spolupracoval s tehdejšími význačnými režiséry, např. Karlem Hugo Hilarem, Karlem Dostalem, Františkem Salzerem, Ferdinandem Pujmanem a dalšími.

Později, podle nacistických rasových zákonů mu nesmělo žádné divadlo zadávat práci, ale pracoval i nadále kryt cizími jmény a např. pro Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v prosinci r. 1939 navrhl scénu, před veřejností krytou jménem režiséra Fr. Salzera a kostýmy, kryté jménem Jana Porta.

Poslední divadelní výpravou (krytou opět cizím jménem) byla v roce 1941 inscenace Shakespearovy hry Jak se vám líbí v Divadle na Vinohradech v režii Františka Salzera.


Vybraná scénická provedení (do roku 1941):

1926 Eugene O'Neill: Farma pod jilmy, sál U Anděla – Kutná Hora, režie Josef Pírko
1926 William Shakespeare: Blažena a Beneš (Mnoho povyku pro nic), Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar
1926 William Shakespeare: Jak se vám to líbí, Stavovské divadlo, režie Karel Hugo Hilar
1927 John Drinkwater: Abraham Lincoln, ND, režie Karel Dostal
1927 Antonín Dvořák: Čert a Káča, ND, režie Josef Munclinger
1927 Maurice Ravel: Dítě a kouzla, ND, režie Ferdinand Pujman
1927 George Bernard Shaw: Lékař v rozpacích, ND, režie Vojta Novák
1927 Sophus Michaëlis: Na moři, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
1927 Emil František Burian, Jiří Frejka a kol.: Dona Kichotka, Divadlo Dada, režie Jiří Frejka
1928 Jan Evangelista Zelinka: Skleněná panna, ND, režie Jaroslav Hladík
1928 Rudolf D. Zoulek: Film, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
1928 Antonín Dvořák: Armida, ND, režie Ferdinand Pujman
1928 Otokar Fischer: Kdo s koho, Stavovské divadlo, režie Vladimír Gamza
1928 Jiří Frejka: Třetí zavěšení visacího stolu, Divadlo Dada, režie Jiří Frejka
1928 Edmond Konrád: Olbřím, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
1929 Rabíndranáth Thákur: Poštovní úřad, sál U Anděla – Kutná Hora, režie Josef Pírko (scéna a kostýmy František Zelenka)
1929 Johann Wolfgang Goethe: Urfaust, Legie malých, režie Miloslav Jareš
1929 Emil František Burian: Fagot a flétna, Národní divadlo, režie Ferdinand Pujman
1929 Otakar Ostrčil: Kunálovy oči, ND, režie Ferdinand Pujman
1929 Samuel Nathaniel Behrman: Ten druhý, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
1929 George Bernard Shaw: Americký císař, ND, režie Vojta Novák
1929 Marcel Achard: Marcelina, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka
1929 Jiří Voskovec a Jan Werich: Fata Morgana, Osvobozené divadlo, režie V W
1930 John Drinkwater: Abraham Lincoln, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1930 Edmond Konrád: Nahý v trní, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1930 František Langer: Ráno, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1930 André Paul Antoine: Roztomilá nepřítelkyně, Stavovské divadlo, režie Viktor Šulc
1930 Vítězslav Novák: Zvíkovský rarášek, ND, režie Ferdinand Pujman
1930 Steve Passeur: Žena, která si koupila muže, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka
1930 Jiří Voskovec a Jan Werich: Sever proti Jihu, Osvobozené divadlo, režie V W
1930 Jiří Voskovec a Jan Werich: Ostrov Dynamit, Osvobozené divadlo, režie V W
1931 Rudyard Kipling: Mauglí, Legie malých, režie Miloslav Jareš
1931 Molière: Lakomec, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1931 Gioacchino Rossini: Lazebník sevillský, Stavovské divadlo, režie Ferdinand Pujman
1931 Régis Gignoux: Profesor angličtiny, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
1931 Jiří Voskovec a Jan Werich: Don Juan a comp., Osvobozené divadlo, režie V W
1931 Jiří Voskovec a Jan Werich: Golem, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
1932 Jiří Voskovec a Jan Werich: Caesar, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
1932 Jiří Voskovec a Jan Werich: Robin Zbojník, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
1932 Marcel Achard: Domino, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1932 Marcel Pagnol: Fanny, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1932 Florent Schmitt: Uspavač, ND, režie Joe Jenčík (scéna a kostýmy František Zelenka)
1932 Alfred Savoir: Umělecká dvojice, Stavovské divadlo, režie Viktor Šulc
1932 Emil Synek: Zrádce, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
1933 Petr Petrovič Gorlov: Uchvatitel ohně, Legie malých, režie Miloslav Jareš
1933 Jaroslav Křička: Strašidlo v zámku, Stavovské divadlo, režie Hanuš Thein
1934 William Somerset Maugham: Veliká výhra, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
1934 Jiří Mahen: Rodina 1933, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1935 Edouard Bourdet: Časy se mění, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1935 Sidney Kingley: Muži v bílém, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
1935 Molière: Před svatbou – po svatbě, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1935 Miroslav Ponc: Osudy, Národní divadlo, režie Jelizaveta Nikolská – balet
1936 Henri Jeanson: Čestné slovo, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1936 Oleksandr Jevdokymovyč Kornijčuk: Chirurg Platon Krečet, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1936 Jiří Voskovec a Jan Werich: Nebe na zemi, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl, výprava V W, kostýmy František Zelenka
1936 Zoë Akins, Edith Wharton: Hlas krve (The Old Maid), Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
1936 Molière: Škola žen, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
1936 Miroslav Rutte: Zamilovaní přátelé, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal
1937 Frank Tetauer: Svět, který stvoříš, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
1937 W.Shakespeare: Cokoli chcete (Večer tříkrálový), Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, (výprava František Zelenka j. h. )
1938 Frank Tetauer: Milostná mámení, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer
1938 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer
1938 Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk a Poslední prázdniny, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer
1939 Otakar Ostrčil: Kunálovy oči, ND, režie Ferdinand Pujman
1939 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer
1941 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Zelenka (28. 7. 2016) - zde naleznete více informací

Divadlo v Terezíně
Do Terezínského ghetta byl deportován 13. července 1943. V táboře byl zaměstnán Radou židovských starších a zapojil se do organizování divadelních představení a inscenoval zde celkem 27 divadelních představení, např. i dětskou operu z roku 1938 Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera: Flašinetář Brundibár (premiéra 1943). Hru režíroval i pro ni navrhl scénu. Do podzimu roku 1944 byla inscenována v Terezíně 55 x. Závěrečné scény divadelních představení byly Němci natočeny a zneužity v propagandistickém filmu Theresienstadt (známějším pod názvem Vůdce daroval Židům město).
Dalšími inscenacemi realizovanými v Terezíně byly např. Prodaná nevěsta, Ženitba, Poslední cyklista, Carmen.


Dalšími inscenacemi realizovanými v Terezíně byly např. Prodaná nevěsta, Ženitba, Poslední cyklista, Carmen.