Osobnosti: STRUSKA, Bohuš /Bohumír/, Kralovice

Datum narození: 19.10.1896
Místo narození: Stráž nad Nežárkou
Datum úmrtí: 28.11.1983
Místo úmrtí: Praha-Zbraslav

Narodil se v rodině uměleckého hrnčíře a kamnáře Bohdana Strusky.
Bohumír vystudoval gymnázium v Třeboni a později, v roce 1920, našel místo berního úředníka v Kralovicích.

Státní zaměstnání představovalo šanci na kariérní postup i jistotu státní penze. Bohumír však nebyl typem
suchého úředníka, a ač byl nadřízenými chválen pro svoji pečlivost, v práci s čísly nenalézal naplnění.
Miloval historii. Oblíbil si zvláště knihy Václava Kočky, který psal o dějinách Kralovicka -severního Plzeňska i blízkého
Rakovnicka. V Kočkových dílech nalézal část své inspirace. Ale asi nejvíce mu jí dávaly výlety za památkami kraje, který se stal jeho novým domovem. Oblíbil si Krašov, Mariánskou Týnici, Plasy, Kacerov i řadu dalších míst, jež podněcovaly jeho fantazii.

Zapojil se do činnosti kralovického ochotnického spolku Lidová scéna, a to jako režisér, herec i autor. Jeho divadelní prvotinou byla nejspíše
hra Jiří Radim. Dílo vypráví o nevolnické vzpouře proti plaskému opatovi, již roku 1680 vedl Jiří Radim ze
Dřevce. Struskou připravené hry nebyly hrány jen v Kralovicích, ale výjezdy Lidové scény se konaly i do
okolí a občas také do plaského kláštera.

1930 se Struska musel s Kralovickem rozloučit. Jako velmi dobře hodnocený úředník byl povýšen a profesně „převeden“ do Sedlčan;
roku 1937 postoupil do Příbrami.
1946 zaujal dokonce místo berního ředitele na Zbraslavi, odkud byl po pozdější správní reformě přeložen do Prahy. Rovněž ve svých dalších působištích se pokoušel psát a hrát amatérské divadlo, ale nikde už nebyl tak plodný a úspěšný jako na Plasku a Kralovicku.
Uplynulo pár let a Struska se pokusil některá historická témata zpracovat i beletristicky.

20. února 2015 tomu bylo rovných 90 roků od doby, kdy počala v periodiku Kralovický obzor vycházet novela
s názvem Slaměná Kačka. Slaměná Kačka měla u tehdejších čtenářů příznivý ohlas a později
vyšla v několika knižních vydáních, mimo jiné zásluhou kralovického tiskaře a Masarykova přítele
Ferdinanda Šrekra.

1983 Bohumír zemřel v zapomnění na Zbraslavi.