Osobnosti: MANDEL, Cyril, malíř

Datum narození: 23.10.1873
Místo narození: Kuželov u Velké nad Veličkou
Datum úmrtí: 16.8.1907
Místo úmrtí: Velká nad Veličkou

Cyril Mandel bezesporu patřil mezi nejvýznamnější výtvarníky oblasti Slovácka. Bohužel však rozvoj jeho uměleckého nadání byl brzy zmařen předčasnou smrtí. Malíř se narodil 23. října 1873 v obci Kuželov u Velké nad Veličkou. Již odmalička vynikal velkým talentem v oblasti kresby. Proto se jeho otec rozhodl, dát syna na studia. Po letech strávených na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a v Uherském Hradišti toužil nastoupit na uměleckou akademii. V této době se setkal s profesorem Klvaňou, významnou osobností Kyjovska v oblasti školství a kultury. Ten si brzy všiml nadání mladého Mandela a seznámil ho se svým velmi dobrým přítelem a významných výtvarníkem Jožou Uprkou. A byl to právě Uprka, kdo dopomohl Mandelovi k úspěšnému složení zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Zde pod vedením profesora E. M. Lišky získal základní kreslířskou a malířskou průpravu. O rok později, tedy v roce 1890, byl přijat na pražskou Akademii výtvarného umění. Nejprve byl žákem profesora Sequence, později přešel k profesoru Vojtěchu Hynaisovi. Studia na Akademii však několikrát přerušil a roku 1894 z Akademie vystoupil. Získal tak pouze frekventační vysvědčení a vrátil se do svého rodného Kuželova. Cyril Mandel byl povahy uzavřené, bázlivé a to bylo zřejmě dalším důvodem jeho pozdějších životních nezdarů a útrap. Hlavním celoživotním problémem tohoto téměř zapomenutého umělce byly finance. Mandel se po studiích nevěnoval obyčejné práci na poli jako jeho celá rodina, ale snažil se život těchto obyčejných lidí zachytit kresbou. Toužil pouze toulat se krajinou a tvořit. To mu však nezajistilo dostatečnou obživu. Postupem času se od něj odvrátilo i jeho nejbližší okolí. Mandel se stal nepochopeným podivínem. Místo uznání musel čelit chudobě a nevšímavosti jeho dřívějších přátel. Jediný, kdo se snažil ho podporovat, byl jeho starý známý Joža Uprka. Z přátelství tak několikrát vznikla i profesionální spolupráce. Například Mandel pomáhal svému učiteli s výzdobou interiéru zasedací síně radnice v Uherském Hradišti. Dále pak pracoval na některých Uprkových dílech, například na oponě ochotnického divadelního spolku v Tišnově. (Homolová)

Jeviště(v tišnovské sokolovně) mělo krásnou oponu, kterou navrhl slovácký malíř Cyril Mandel, vrstevník Joži Úprky, který však nebyl tak šťastný jako Uprka a poměrně mlád zemřel na turberkulosu. Za vedení Mandelova podíleli se na malování opony a divadelnách dekorací členové Sokola, zvláště pak odborný učitel Rostislav Krkoška, výtečný borec, který dobře doplňoval Dra. Drbala. - Po Prodané nevěstě následoval Dalibor, něžná Hubička, pak Bendlova opera V studni a Nešverův Lesní vzduch. Dokud jsem byla malou školačkou, běhávala jsem s ostatními dětmi večer před sokolovnu, odkud se otevřenými okny linuly krásné melodie Smetanovy. Od těch dob znám Prodanou velmi dobře. Marie a Karel zpívali ve sboru. Za Mandelova pobytu v Tišnově učarovaly mu pomněnkové oči naší Marie, ale byla to beznadějná touha, neměl jisté postavení - umělci byli v těch dobách chudáci - a nadto byl, chudák, nevyléčitelně nemocen - asi z bídy.“
vzpomínky Elišky Menšíkové na divadelníky a činnost sokolského divadla. viz Texty

Bibliografie:
HOMOLOVÁ, Tereza: Moravské Slovácko inspirující. Výtvarní umělci 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta, sdružená uměnovědná studia, Brno 2008. s. 28