Osobnosti: SAMEC, Karel, LD, Kojetice, Blatná

Datum narození: 11.8.1913
Místo narození: Blatná

Povoláním aranžér.

Od dětství ho zajímalo loutkové divadlo.
1931 nastoupil zaměstnání v Kojeticích, kde hrál v ochotnickém souboru. s F. Urválkem zde vybudoval loutkové divadlo, pro které zhotovoval loutky a dekorace
1937 přešel do Prahy, poté do Plzně, kde si postavil vlastní loutkové divadlo

1945 se odstěhoval do Blatné. S přáteli postavil loutkové divadlo. Hrálo se v síle hostince U bílého lva, později v hostinci U Hájků, nakonec divadlo přešlo do sokolovny.

Karel Samec o loutkovém divadle v Blatné.
Od roku 1910
Podle sdělení rodičů, hrálo se loutkové divadlo v Blatné od roku 1910. Hrálo se v Sokole a hlavní účinkující byli: fotograf Jan Samek, malíř pokojů Štěpán Brynda a bednář Růžička. Pravděpodobně se hrálo do začátku první světové války, pak znovu ožilo divadélko v roce 1921, kdy je Sokol daroval církvi ČSL.
Začalo se hrát v malém sále hotelu Bílá růže, a to každou neděli odpoledne. Hlavní účinkující byli pan dentista Helma, pekař pan Opl a rodina Kolenatých. O přestávkách hrával malý šraml ve kterém účinkovali: František Lebeda – housle, Karel Samec – housle, Vilém Trávníček – harmonika aj. Kůst – bubínek.
Jako chlapci jsme často hrávali loutkové divadlo doma s bratry, ale občas se scénka přenesla ke spolužákovi Františku Rachovi a nebo se hrálo u Fischlů. Občas také zavítala do Blatné kočovná společnost a hrálo se v sále U bílého lva. Na pořadu byly hry Jan za chrta dán, Jan Žižka, Doktor Faust, Posvícení v Hudlicích a jiné.
V roce 1934 jsme postavili malou loutkovou scénu v Kojeticích u Prahy za pomoci architekta Františka Urválka. Dlouho se nehrálo, ale byl to počátek lásky k loutkovému divadlu.
V roce 1939 jsem začal řezat hlavy pro loutky velikosti 45 cm a pomalu jsem se švagrem stavěl malou scénku ve sklepení domu čp. 1. Na Celchu v Plzni, kde se hrálo koncem války i pro děti z blízkého okolí.
K plnému uplatnění vyhotovených loutek došlo až po válce v Blatné, kam jsem se s rodinou přestěhoval. Začalo se hrát v sále hotelu u Bílého Lva v roce 1946 a pak v hostinci U Hájků (U Litránka) na Topiči.
V roce 1947 zahajujeme představení v přísálí Sokolovny. Zakoupily se loutky z Únanova podle návrhu Dr. Jan Malíka a několik reflektorů. V roce 1955 jsme přesídlili do malého sálku Sokolovny, kde se hrálo až do roku 1961. Divadlo bylo prodáno do Tesly Blatná. Zde se hrálo až do roku 1963. V té době byl sálek zabrán pro jiné účely.

Přehled divadelních her:
1947 - Vodníkova Hanička, Koření z Černého vrchu, Jak se dva čerti kejchali, Bavlnka a Rorejs, Kašpárek hledá byt, Honza doktorem, Poklad Kašpárkova hradu, Princezna Světluška.

1948 - Zakletá labuť, Pepík loupežníkem, Pejsek a kočička, Jak pejsek a kočička slavili 28. říjen, Princezna Pampeliška.

1949 - Krakonoš a zlá žena, O mlsné princezně.

1950 - Kašpárek se ani čerta nebojí, Kašpárek u Ježibaby, Kašpárek v dračí sluji, Baculínek.

1952 - Bacilínek, Vodníkova Hanička.

1952- 1955 scénka nehrála.

1955 - Hluchý král.

1956 - Vodníkova Hanička, Zakletá labuť, Rubín krále Jaromíra, Kašpárek z Cikánova, Šípková Růženka, Začarovaný les.

1957 - Zakletá labuť, Kašpárek z cikánova, Bavlnka a Rorejs, Vodníkova Hanička, Perníková chaloupka.

1958 - Křídová pohádka, Když jsem já sloužil, Kašpárkovy obrázky.

1959 - Perníková chaloupka, Potopený zvon, Kašpárek a Honza v zakletém zámku, Začarovaný les.

1960 - Křídová pohádka.

1961 - Veselá estráda a pohádkové odpoledne, Kašpárek dvorním lékařem.

1962 - Kačátko, Soudeček medu.

1963 - Dětský karneval, Kašpárek dvorním lékařem.
Od roku 1963 do roku 1976 jsem se loutkovému divadlu aktivně nevěnoval.
Od roku 1976: Zaměstnán v důchodu v profesionální scéně Divadle Alfa v Plzni: výroba loutek, kulis a rekvizit a to až do roku 1981
Od roku 1981: Spolupráce s amatérskými soubory v Plzni:
Špalíček,
V Boudě, Bílá Hora.

Bibliografie:
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950, Praha 2005, díl II., s. 782.