Osobnosti: HRŮŠA, Josef, Sedlčany

1946 - 30. 3. - sehráno první poválečné slavnostní představení hry M. Maeterlincka: Stilmondský starosta.
Josef Hrůša, odborný učitel sedlčanské školy, před zahájením promluvil o minulosti spolku divadelních ochotníků. Začátky poválečné činnosti byly těžší o fakt, že v létě 1943 německé vojsko SS zabralo Sedlčany pro své cvičiště. Občané se museli vystějhovat. Spolek byl oficiálně rozpuštěn a členové zachraňovali jeho majetek, jak se dalo - většinu přestěhovali do Sedlce, část majetku do Kosovy Hory.
Obnova činnosti po válce byla o to těžší.

1948 - 4. 2. - na valné hromadě spolku se vzdal své režisérské funkce Eda Rataj. Štafetu od něj převzal Josef Hrůša. Rataj se k režii ještě několikrát vrátil, ale Josef Hrůša již pevně vtiskával režijní práci svůj rukopis. Výběrem dramaturgie navazoval na náročný vzor Jaroslava Palečka. I když nastoupil na režisérský post v období prudkých společenských změn, nepodlehl tlaku doby a cílevědomě hledal oporu u světovách i českých velikánů dramatické literatury (Shakespeare, Ibsen, Čapek).

1949 - 27. 1. - poslední svobodně zvolený výbor spolku: předseda Jan Vodňanský, místopředseda Alois Šípek, jednatel Jaromír Karel, režiséři Josef Hrůša a Eda Rataj, pokladník B. Kalvas.

1950 - 5. 1. - spolek dle nového divadelního zákona a Soběslavského plánu přešel ke zřizovateli - k Závodnímu klubu ROH Sdužených komunálních podniků, který mj. převzal inventář spolku. Obměna výboru spolku - předsedou Karel Krejčík, režiséry E. Rataj, J. Hrůša a A. Krejčí.

1952 odešel Eda Rataj, na jeho místo nastoupi J. Hrůša. Chtěl vrátit souboru důstojnost a popularitu éry Jaroslava Palečka a měl k tomu předpoklady - jeho režie byla pečlivá, dramaturgie hodnotná. Za 7 let, které měl k dispozici, uvedl celkem 15 her.

---
režie J. Hrůši:
1948 - 3. 4. - Karel Poláček: Otec svého syna
1948 - Olga Scheipflugová: Guayana
1948 - 27. 10. - MUDr. Bohuš Kareš: Loutna a meč
1948 - 11. 12. - A. Miller: Všichni moji synové

1949 - 26. 3. - Otto Neumann: Dita Müllheimová
1949 - 19. 11. - Josef Toman: Slovanské nebe
1949 - 17. 12. - J. K. Tyl: Jiskra v popelu

1950 - 27. 5. - W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Oberon - A. Krejčí, Puk - M. Pejšová, Titanie - Z. Hrůšová.
1950 - 17. 11. - Alex. Kornejčuk: Makar Dubrava

1951 - 17. 3. - W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské
1951 - 6. 10. - Hrůša ještě společně s Ratajem režíroval hru H. Fasta: Třicet stříbrných, účastnili se s ní krajské soutěže v Příbrami, ale nebyla přijata tak, jak ochotníci očekávali.
1951 - 15. 12. Al. Jirásek: Vojnarka, režie společně s E. Ratajem

1952 - 5. 4. - S. K. Macháček: Ženichové

1953 - 11. 12. - Karel Čapek: Matka

1954 - 18. 12. - Karel Čapek: Matka, inscenace obnovená pro slavnostní otevření nového kulturního domu; představení současně hodnotila okresní porota a doporučila je do krajského kola.

1955 - 11. 4. - Henryk Ibsen: Nora

Poté Josef Hrůša definitivně odešel za souboru: "Ambice, se kterými J. Hrůša začínal, se tedy nenaplnily. Přišel v nevhodnou dobu, plnou politického kvasu, nervozity mezi lidmi a nepochopení pro amatérské divadlo."

Bibliografie:
KOLSKÝ, Jiří: Stručné dějiny Spolku divadelních ochotníků v Sedlčanech - 1841-1991. /OCHOTNICKÉ divadlo v Sedlčanech - 150 let amatérské činnosti - 1841-1991, s. 28./ Vyd. Kulturní dům Jos. Suka v Sedčanech, 1991.