Osobnosti: JANUS, Jaromír, Tatobity

Datum narození: 27.7.1910
Místo narození: Tatobity
Datum úmrtí: 15.10.2002
Místo úmrtí: Turnov

JAROMÍR JANUS

Narodil se ve středu 27.července 1910 v čp.13 v Tatobitech „U Studnice“, jak se u nich říkalo, o půl šesté hodině odpoledne. Otec se jmenoval Josef Janus (narozen 8.prosince 1878) a matka Marie, rozená Kasanová. Oba pocházeli též z Tatobit. Oba rodiče byli brusiči skla a hotové dílo odnášeli faktorovi v Tatobitech.
Dědeček se jmenoval Václav Janus a založil ochotnické divadlo v Tatobitech (J. Drahoňovský, V. Janus, J. Brunclík) v roce 1867.

V září 1916 začal Jaromír chodit do obecné školy v Tatobitech (až do 5.třídy), potom tři roky do měšťanky do Rovenska p. Troskami. Vždy prospíval v kreslení a všude mu učitelé vystavovali obrázky. Velmi rád ve škole, a potom i s kamarády, zpíval.
Hrál loutkové divadlo i dětské divadlo po stodolách i ve škole. Cvičil v Sokole v Tatobitech, nadšený byl ve Skautu a pomalu i hrál dětské role s tatobitskými ochotníky.
1924 školu ukončil a šel se krátce učit do Železného Brodu malířem pokojů. To se mu však nelíbilo, protože to byla“samá nádeničina“a utekl domů. Zůstal a naučil se brousit sklo - „pulerovat, leštit“. V Turnově u mistra lakýrníka se vyučil písmomalířství a fládrování dřeva.
To vše se mu později výborně hodilo u divadla. Maloval a vyráběl kulisy, plakáty apod.

V Jablonci nad Nisou ho po vyučení přijal do práce německý mistr za 5.60 Kčs na hodinu a J. Janus se oblékl i zakoupil kolo. Přes zimu však práce nebyla, a tak doma opět brousil sklo.
V zimě se pilně hrálo ochotnické divadlo a jak pan Janus vzpomínal: “ ….hrál jsem také „Pátera Vojtěcha“ (mám ještě fotku), a ježto otec byl jednatelem spolku a režisér, velký herec i matka, dostal jsem chuť stát se hercem z povolání. Hrával jsem jako host se společnostmi i v Železném Brodě. A tak v roce 1929 v dubnu jsem četl v novinách inzerát, že ředitel divadla Burda v Chrudimi přijme ihned mladého herce. Napsal jsem a poslal fotky a on mne hned zval k nástupu. Koupil jsem si velký proutěný koš, garderobu, líčidla, kurs herce jsem konal v Turnově a byl jsem připraven na vlak do Rovenska pod Troskami a na cestu do Chrudimi. Tu však otec i matka zesmutněli a otec mi řekl: \"Mirku, nejezdi, divadelní sláva-polní tráva, mrznout na sálech, cestovat z místa na místo, peněz málo.“
Tak se mu rozplynul jeden mladičký sen. Určitě by se však neztratil, protože měl výrazný talent, charizma i postavu. Odejel do Litomyšle k mistru Ryndovi,který potřeboval písmomalíře na krajskou výstavu, kde se také setkal s prezidentem T. G. Masarykem.

1930 narukoval na vojnu do Trutnova, kde absolvoval poddůstojnickou školu a byl povýšen na svobodníka. Odešel do civilu a onemocněl. Prospěl mu pobyt v sanatoriu v Dobříši. Zde „dělal“ pilně kulturu - večírky, divadelní výstupy, maloval obrázky. Vrátil se vyléčen. Práce bylo málo, a tak se opět přihlásil na vojnu a musel nastoupit do Šahů na Slovensko. Opět maloval, hrál na housle, v kapele dělal bubeníka.

1936 byl přijat k četnictvu a odvelen do Užhorodu na zemské četnické velitelství. U četnictva sloužil až do roku 1949, kdy byl suspendován.

Od 1931 je uváděn členem ochotnického spolku v Tatobitech.
V Tatobitech hrál příležitostně, jakmile se v bydlišti zdržel déle. Tatínek Josef byl dlouholetým jednatelem tatobitského spolku a maminka nadšenou herečkou a zpěvačkou. (Zvukový medailonek natočen v roce 1967 P. Peškem).

1953 byla velkolepým opětovným nástupem Jaromíra Janusa Vrchlického Noc na Karlštejně. Měla úspěch v místě, ale i v okolí.
J. Janus se představil jako zralý herec a zkušený režisér, který dovedl potřebné divadelní náležitosti téměř k dokonalosti.
K režisérské práci se poprvé dostal v rodné obci již v roce 1934 a 1935. S Vrchlického hrou však znovu pozvedl v Tatobitech divadelní ochotnickou činnost.
Následně upravil Macháčkovy Ženichy a opět s úspěchem režíroval.
1956 režijně připravil s učitelkou Ludmilou Bišickou (věnovala se především divadlu s dětmi) hru F. F.Šamberka: J. K. Tyla, v níž hrálo mnoho tatobitských občanů. (Jak je vidět z uváděných titulů, snažil se přinést posilu a naději do podkozákovské obce a to se promítlo do dalšího života divadelního spolku.)
Jaromír Janus bydlel v Turnově, takže činnost v souboru nebyla úplně pravidelná.
1962 navrhl a realizoval scénu na Zdravého nemocného.
Nadále rád pomáhal a byl dobrým rádcem.
Téměř do poloviny 80. let dělal i maskéra při ochotnických představeních, přivydělával si v propagaci (malíř písma).

Byl otcem dcery a syna.
Jaromír Janus zpracoval svůj životopis a částečně rodu Janusů v roce 1955 a také tedy do r.1955.


Zemřel 15. října 2002 v Turnově v Březové ulici ve věku 92 let.

Bibliografie:
PEŠEK, Petr: Heslo Jaromír Janus pro Databázi ČAD. Rkp. říjen 2008.