Osobnosti: PROCHÁZKA-FAUSTIN, Jan, Prostějov

Datum narození: 15.12.1906
Místo narození: Prostějov
Datum úmrtí: xx.2.1980
Místo úmrtí: Prostějov

Jan Procházka, uměleckým jménem Faustin, prostějovský rodák, hudebník

Po absolvování 6 tříd reálky odešel do praktického života. Hudební základy získal v Brně u prof. Františka Kudláčka a Zdeňka Blažka.
Už 1921 tak mohl vstoupit do Orchestrálního sdružení, které tehdy vedl Vladimír Ambros.
S prostějovským hudebním a divadelním životem pak bylo Faustinovo jméno spojeno celých 60 let.

Od 1931 začal spolupracovat jako dirigent s Národním sdružením a přebral vedení jeho třicetičlenného orchestru po hudebníku Josefu Čeplovi. Sdružení od 1937 působilo jako Divadlo Hanácké obce a Faustin v něm působil fakticky do února 1964. Za tu dobu z něho vytvořil těleso vysokých uměleckých kvalit.
Nastudoval a řídil celkem 269 operet, hudebních aklademií, tanečních večerů a koncertů. Složil scénickou hudbu k 24 divadelním hrám.
Zlatý věk operety v Prostějově tvoří 15 sezon 1931-1945, za jeho vyvrcholení je považováno období 1931-1943 - a je právem spojováno s jeho jménem.
Faustin ve svých rukopisných Pamětech přitom poznamenal: \"po celou dobu mého účinkování v ochotnickém divadle jsem nedostal a ani bych nepřijal žádné peněžité odměny\".

30. 4. 1931 Faustin poprvé stanul za dirigentským pultem NS - ochotnický soubor sehrál hru se zpěvy a tanci Rud. Hlavenky s hudbou Em. Starého Ve stínu pražských barikád, režíroval ji Jindř. Zlámal. Na podzim uvedli ještě Újezdské kasárny od stejných autorů.

1933 Lidová strana Faustina požádala , aby nacvičil hru se zpěvy a tanci Popeluška, jejímž autorem byl prostějovský farář Karel Dostál-Lutinov.
Nebyl spokojen ani se zastaralou hudbou, ani s nepružnými herci.
1934 uvedl se souborem Národní demokracie Piskáčkovy Perly panny Serafinky, v nichž vystoupila známá prostějovská ochotnická pěvkyně Anežka Soldánová, s níž je rovněž významně spjata celá etapa prostějovského ochot. divadla.
1935 s Dro NS první zahraniční opereta - zpěvohra J. Gilberta Žena v purpuru (uváděna též jako Carevna Kateřina ruská).
1936 operety V. Vipler: Jen ty a já, Stelibský: Podej štěstí ruku.
1937 soubor přešel pod Hanáckou obec dr. O. Přikryla s názvem Divadlo Hanácké obce.
1937 v březnu Jára Beneš: Syn Bohů, hlavní postavu nastudoval jh. uč. Hubert Flanderka z Pěveckého sdružení morav. učitelů, začátkem května premiéra operety Járy Kohouta a Lad. Placáka Kikirikí, repríza koncem měsíce v přírodě, v tzv. Žbánovském žlebě za obcí Soběsuky u Plumlova. V září Jankovcova opereta Zelená se, zelená\". Ještě v listopadu téhož roku Piskáčkův Tulák: \"Provedení hry bylo nejen bezvadné, ale jak po stránce hudební, tak i herecké dokonalé a svědčí o velké obětavosti, svědomitosti a píli jak dirigenta Jana Faustina, který hru nacvičil, tak i jednotlivých interpretů.\"
V prosinci 1937 k 10. výročí založení DrO NS Polská krev s hostujícím Járou Pospíšilem.
Aktivitu Divadla NS lze těžko srovnat i se současnými profesionálními soubory.
1938 francouzská hudební veselohra Krejčí na zámku, romantická opereta Fr. Lehára Země úsměvů, do konce roku ještě 3 operety.
1939 Divadlo Hanácké obce za rok 13 představení, z toho 5 operet, v září Běhounkova opereta Bejvávalo, z níž u publika skldila největší úspěch ústřední písnička \"Bejvávalo, bejvalo a bude zas, včera se blejskalo na lepší čas\". Operetní představení v prosinci vyvrcholila Nedbalovým Vinobraním.
1940 mj. opereta Divá Bára, poté mj. zpěvohra ze života Františka Kmocha Kolíne, Kolíne a Lehárův Carevič.

1941 J. Faustin pohostinsky nastudoval s Jednotou div. ochotníků Tyl hudební zpěvohru E. S. Nováčka Muži nestárnou a k povzbuzení vlasteneckého cítění hudebně-poetické pásmo z Erbenovy Kytice.

Bibliografie:
DOROVSKÝ, Ivan - DOROVSKÁ, Dagmar: Jan Procházka-Faustin a prostějovský Zlatý věk operety. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, s. 81-90. kART.