Osobnosti: ŠVABÍK, Vladimír, Moravský Krumlov, Brno, poté profes. herec

Datum narození: 21.5.1920
Místo narození: Kyjov
Datum úmrtí: 2.3.1992
Místo úmrtí: Praha

Vladimír Švabík se narodil v Kyjově,

po válce přišel do Moravského Krumlova pracovat do někdejší továrny Nestle.
V Moravském Krumlově začal poprvé hrát s ochotníky divadlo v tamnějším Divadelním odboru Sokola.
První rolí byl
1946 Divíšek ze hry O. Scheinpflugové Okénko, pak Honza v Kvapilově Princezně Pampelišce,
1947 titulní role v Čapkově Loupežníku a
1948 Teddie Deskin v Rydleyově Půlnočním vlaku.
Odešel do Brna -
1954 až 1956 Vladimír Švabík pracoval v Královopolské strojírně Brno. Byl členem Dělnického divadla ZK KSB a v roce 1956 vystoupil také v inscenaci Ladislava Stroupežnického Naši furianti jako krejčí Fiala. Krátce nato odešel z Brna.
Režisér Alois Hajda vzpomínal, že byl jediným hercem, který z kleku na kolenou dovedl vyskočit.

Bez odborné herecké průpravy zahájil profesionální účinkování na jevišti Státního oblastního divadla v Olomouci, kde však setrval jen jednu sezónu (1949-1950). Jeho další působení je spojeno se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti (1954-1957), následně hrál v Městském divadle v Kolíně (1957-1960). Dva roky pak pobyl v Praze, kde byl členem souboru Stálé zájezdové scény (1960-1962). Jeho krátké působení v hlavním městě mu také počátkem šedesátých let umožnilo první výstup před filmovou kamerou, kdy hrál ředitele internátu v titulu ČERVNOVÉ DNY (1961).
Následujících bezmála dvacet let žil a pracoval Vladimír Švabík v Šumperku, kde hrál v tamním Severomoravském divadle (1962-1981), od roku 1969 byl zároveň ředitelem divadla. Přestože do funkce nastoupil v době počínající normalizace, herci i vyznavači divadla jej ctili jako na slovo vzatého odborníka, který ve své práci zužitkoval letité zkušenosti na jevišti. Doménou Švabíkova herectví byly především lidové postavy z českého repertoáru (Strakonický dudák, Maryša, Lucerna), uplatnění ale nacházel i v komediích světových autorů (Sluha dvou pánů, Falstaff, Večer tříkrálový).

Po svém filmovém debutu z roku 1961 se Švabík k práci před kamerou vrátil až za osm let, kdy v legendárním historickém dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1969) vytvořil epizodní roli sluhy. Přestože byl angažován herecky i jako funkcionář mimo Prahu, v sedmdesátých letech byl celkem často zván k natáčení menších úloh. Své herectví poskytl často tendenčně pojatým titulům normalizační kinematografie (DVACÁTÝ DEVÁTÝ, 1974; VÍTĚZNÝ LID, 1977; O MORAVSKÉ ZEMI, 1977). Ze snímků nadčasovějšího charakteru můžeme uvést pohádku HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), kde se mihnul jako zbrojnoš, nebo smutnou komedii JAKO JED (1985), v níž hrál vrátného na stavebním úřadu. Příležitostně pracoval také pro televizi (seriál SLOVÁCKO SA NESÚDÍ, 1975).
----
Urny s popelem Vladimíra Švabíka a jeho ženy, herečky Nataši Baženové (nar. 1929 v Brně), jsou uloženy na hřbitově v Mor. Krumlově v rodinném hrobě jeho příbuzných - rodiny Černých.

Bibliografie:
FABIÁN, Josef: webový slovník osobností východní Moravy.

ZBOŘILOVÁ, Libuše: K ochotnické činnosti Vl. Švabíka, doplnění pro DČAD, listopad 2011.