Osobnosti: KULIŠŤÁK, Miloš, Rožnov pod Radhoštěm

Datum narození: 11.8.1896
Místo narození: Hážovice
Datum úmrtí: 30.5.1970
Místo úmrtí: Rožnov pod Radhoštěm

MILOŠ KULIŠŤÁK se narodil v Hážovicích u Rožnova pod Radhoštěm 11. srpna 1896, zemřel 30. května 1970. Je pohřben na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v Rožnově p. R.
Od útlého dětství okoušel těžký život na valašské vsi. Ve třech letech mu zemřel otec a také dva bratři, všichni na tuberkulózu. Matka se sice znovu provdala, ale Miloš se svým bratrem museli spávat na podhrádce nad koňmi. Jako chlapec poznal těžkou práci v lese. Navštěvoval zimní hospodářskou školu. V 19 letech narukoval do 1. světové války, ocitl se v ruském zajetí a poté na italské frontě. Po válce dělal pacholka u koní. Posléze, v roce 1920 ho zaměstnal jako hospodářského správce na budovaném vzorovém statku ředitel hospodářské školy E. Vencl. Zde pracoval celých 34 let.
Celý život M. Kulišťáka byl ale také prostoupen láskou k ochotnickému divadlu a národopisu. Byl režisérem a organizátorem divadelního dění, vedl taneční skupinu folklorního souboru, od roku 1924 budoval „dřevené městečko“, dnes rožnovský skanzen – Valašské muzeum. Věnoval se přednáškové činnosti, byl lidovým vypravěčem, psal pro divadlo a pro rozhlas, díky své erudici se stal i národopisným poradcem pro film (Děvčica z Beskyd) atd.

Z Kulišťákova díla připomeňme divadelní hry Bačova dcera (1931, národopisný obrázek ze života Valachů – posluhů na salaši), Klebetnice (1939, komedie ve valašském nářečí), Valašská svatba rožnovská (1925, nově 1935, tiskem 1945), Dorota (úprava barokní lidové hry O svaté Dorotě), Valaši, betlémští pastuši (úprava valašské lidové hry o narození Krista). M. Kulišťák byl autorem scénářů k řadě zvykoslovných pořadů, např. Zvalování mája, Stavjání mája, Dožínky na Valašsku, Vynášání Mařény, Velikonoce, Veselá buďačka, Přástky a dal. Psal povídky, z nichž některé vyšly knižně (Veselé kůsky strýca Metůda), jiné časopisecky.
Věnoval se sběru a zápisům pověstí a pohádek, které se dočkaly v r. 1986 knižního vydání pod názvem O stodolovém mistru.
Byl též kronikářem v obcích Házovice a Tylovice, ale také autorem kroniky rožnovských rodů, velké kroniky psané a fotografické. V knize 42 hodin bojů o Rožnov pod Radhoštěm zaznamenal události z osvobozování Rožnovska v květnu 1945.

Hra Miloše Kulišťáka SELSKÝ PRÁH, dramatizace stejnojmenného románu Metoděje Jahna, se stala v pořadí již 44. textem otištěným v repertoárové příloze Amatérské scény. Historie hry sice sahá hluboko do minulého století, přesto je z hlediska inscenační tradice krátká. Potkal ji totiž osud poznamenaný ideologickou intolerancí a diskriminací vládnoucímu režimu nepohodlných osob, byť se to čtenáři po přečtení hry a údajích o životní pouti jejího autora bude zdát nepochopitelné.
Pro akademii na oslavu narozenin spisovatele Metoděje Jahna, uskutečněné v roce 1940, napsal Metoděj Kulišťák scénář pro nevelký divadelní výjev, vyňatý z Jahnova románu. Ujal se režie a scénu z románu předvedl na akademii se svou ochotnickou družinou. Spisovatel Jahn byl velice akademií potěšen a dal M. Kulišťákovi svolení k dramatizaci celého románu. Ještě téhož roku pod hotový text dramatizace autor připsal: „Miloš Kulišťák v Rožnově pod Radhoštěm dne 18. XII. 1940. Psáno s laskavým svolením spisovatele pana Metoděje Jahna, jako upomínka na jeho 75. narozeniny.“ Metoděj Jahn, byť již velice nemocný a na sklonku života, se dočkal divadelního provedení svého díla v roce 1942. V režii M. Kulišťáka uvedli poprvé dramatizaci Selského prahu ochotníci z Rožnova pod Radhoštěm. Poté se hrála s úspěchem na ochotnických jevištích, a to i za hranicemi Valašska.
V roce 1958 bylo však z ideových důvodů zakázáno její provozování osvětovým inspektorem.
Tento zákaz si dovolili porušit až v roce 1967 ochotníci z Dolních Pasek u Rožnova p. R., kteří ji nastudovali v režii bývalého učitele Gerlicha, v té době pracujícího v dělnickém povolání.
K zatím poslednímu nastudování dala podnět dcera M. Kulišťáka, paní Irča Drápalová, dlouholetá pracovnice Valašského muzea v Rožnově p. R. U příležitosti odhalení pamětní desky M. Jahna na budově školy, v níž učil, nabídla text hry ochotníkům ze souboru CHAOS z Valašské Bystřice.
Valašskobystřický soubor nastudoval Selský práh v režii Ludmily Bolfové v tradičním duchu, nezasahoval do textové předlohy z piety k autorovi, i když by to bylo pro vyznění díla nepochybně přínosem. Divadelní konvence se od doby vzniku dramatizace citelně proměnily od akcentu na mluvené slovo ve prospěch sdělování obrazem. Inscenace byla pojata jako velké plátno, nechávající nahlédnout sociální klima valašské vesnice před sto lety. Bylo na ní zainteresováno 25 členů souboru. Hrálo se v dobových valašských krojích, namnoze autentických. Výprava byla tvořena malovanými prospekty a stylovým mobiliářem. Součástí hry byly zpěvní a taneční sekvence, mající většinou zvykoslovný charakter a provázející diváky ročními obdobími a s nimi spojenými svátky, spjatými s příslušnými obřady. Režie stavěla na dobrém typovém obsazení, již méně na důsledném budování dramatických situací a vytváření mizanscén. Přesto byla inscenace poutavou podívanou schopnou vtahovat diváky k vnímání osudů lidí předurčených nezměnitelným řádem venkovské občiny. Přispěly k tomu nemalým dílem herecké výkony, z nichž tři došly ocenění na krajské přehlídce ve Slavičíně v roce 2004 - František Vičan v roli sedláka Trusiny (cena), Jaromír Chumchal v roli Tomka a Miroslav Cába jako Franěk (čestná uznání). CHAOS byl s inscenací doporučen na národní přehlídku venkovských divadelních souborů. Ke škodě jej pořadatelé přehlídky do Vysokého n. Jiz. nepozvali. Navzdory tomu měla inscenace na dvě desítky repríz před vyprodanými sály.

Bibliografie:
STROTZER, Milan ( s využitím informací získaných od paní Irči Drápalové): DIVADELNÍ HRY PROVĚŘENÉ JEVIŠTĚM, OPUS 44. Amatérská scéna 2006, č. 5, příloha