Databáze českého amatérského divadla
Osobnosti: ŘÍHA, František, Lanškroun, Ústí nad Labem
Datum narození: ? 19
Místo narození: ?
Datum úmrtí: 000?
Místo úmrtí: ?
Pocházel z herecké rodiny (oba rodiče byli herci kočovných společností).
Poprvé stál na jevišti v Prodané nevěstě jako sedmiletý kluk, který ve scéně s komedianty furiantsky odnese do zákulisí kašírované padesátikilové závěží.
Po absolvování povinné školní docházky navštěvoval Dramatickou školu Karla Želenského.
V 16 letech se svým učitelem odešel do nově založené společnosti Karla Želenského.
Po roce s rodiči přešel do největší tehdejší zájezdové společnosti Josefa Burdy, kde již dostal větší role - Shakespearova Romea, Václava v Našich furiantech, prince v pohádkách a milovníky.
Následovala jedna sezona v tehdy krátce profesionálním Jiráskově divadle ve Vršovicích (Františkův otec byl posledním ze tří ředitelů), které se v době krize neudrželo.
Následující sezonu hrál ve Švandově divadle, kde v té době působili např. Vlasta Fabianová, Gustav Nezval, Míla Mellanová, režisér Kwarel Jernek.
Poté nastoupil do Divadla Vlasty Buriana, kde působil jako herec a propagační tajemník až do zavření českých divadel v roce 1944.
1945 na základě výzvy k osídlení pohraničí odešel František Říha do Lanškrouna, kde se stal kulturním a sociálním referentem NV.
Založil tu pěvecký spolek, obnovil muzeum.
Založil zde i Spolek divadelních ochotníků Anny Letenské (herečky, která zahynula v Mauthausenu).
28. 10. 1945 se uskutečnila první premiéra - Naši furianti.
Další premiérou byla Babička s Terezií Brzkovou jh. v hl. roli.
1960 přijal nabídku na zaměstnání v ZK Severotuk v Ústí nad Labem.
První úspěšnou režií Naši furianti, další úspěch např. Anna Karenina (Tolstoj), Vojnarka (Jirásek) ad. A také celá řada
pohádek, v nichž vychovával nové mladé členy souboru.
František Říha režíroval, navrhoval scény, stavěl kulisy, staral se o prodej představení, byl vedoucím Malého divadla STZ.
Do roku 1970 režiroval ještě drama F.S.Inclána Julie umírá každou noc, hru M.Pagnola Malajský šíp a A. de Stefaniho Jako ta myš.
Po roce 1970 odešel do důchodu.
Bibliografie:
NA ČERNÉ hodince ve ztichlém divadle. Podepsáno -EJ-. AS 1970, č. 2, s. 8-9.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.