Osobnosti: KOCHEM, Linius Martin von

Datum narození: 12.12.1634
Místo narození: Cochem / Mosel
Datum úmrtí: 10.9.1712
Místo úmrtí: Waghäusel bei Bruchsale

též Martin von Cochem, Martin z Kochem.
kněz kapucínského řádu, misionář, spisovatel lidových náboženských knih

Mentalitu a spiritualitu lidové zbožnosti, a z ní vyrůstající tvořivé projevy literární i výtvarné, ale zejména sousedskou dramatickou a divadelní tvorbu dalekosáhle proniklo spisovatelské dílo kapucínského misionáře a visitátora Martina z Kochemu, který v l. 1689-1698 působil v rakouských zemích a také v Čechách (1693). Ve většině sousedských představeních, vánočních i pašijových lidových mysteriích, zjišťujeme podrobnou znalost událostí Ježíšova života, ač Písmo nepatřilo k běžným knihám pobělohorského lidu.
Pramenem, nikoli jediným, ale podstatným inspirátorem všech těch "komedií" se zásadně stal především Kochemův Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější Matky Marie..., který přeložil podle německého vydání z r. 1681 horšovotýnecký kapucín Engelbert Nymburský a vydal prvně v r. 1698. Následovalo pak dalších sedm vydání (1717, 1729, 1746, 1759, 1857, 1876 a 1901). České barokní literatuře se tak dostalo "jedno z největších děl české prózy" (A. Stich).
Ve svém tisícistránkovém (1137 s.) apokryfu představuje Ježíše Krista "jako by pouhý člověk byl". Evangelijní události zachycuje podle osobního zdání, "že se to všecko státi mohlo, jak obyčejně něco podobného u lidí se stává a přihazuje". Byla dokonce vyslovena domněnka, že na svých misijních cestách po Tyrolsku setkal se se starými lidovými pašijovými inscemacemi, podle kterých popsal některé detaily Ježíšova života v konkretních a sugestivně vyhraněných situacích (E. Wackernell).
Dva roky po prvním vydání, 22.5.1700, posuzovala toto dílo jezuitská cenzurní komise. Zjistila, že cenzura, "která je duší knihy (quodammodo libri anima est)", nebyla provedena a nalezla v knize četná místa, která postrádají oporu v Písmu i v církevní tradici, a nejsou podepřena autoritou svatých otců a doktorů. Proto je kniha pro věřící lid nebezpečná. Všemi hlasy bylo rozhodnuto, že má být zakázána a nesmí se prodávat. Navzdory tomu byla čtena a stala se v lidových vrstvách spolu s Kochemovým Nebeklíčem a Štěpnou zahradou nejpopulárnější zbožnou knihou 18. století. Spis nahrazoval Písmo, měl autoritu historického spisu ("zrcadla").
Patrně pozdějším zásahem pražské cenzury nebyla do českého překladu zařazena kapitola (9.) O soudu nad Adamem s Hádáním Spravedlnosti a Milosrdenství s Bohem Otcem, proto na rozdíl od německých her tento oblíbený výstup v českých hrách zcela chybí.
Připomínají-li se v našich barokních mysteriích stopy středověkých ludů, pak jejich zdrojem je Kochemův Veliký život... Pro své kompilační dílo čerpal z pasiologické literatury od raného středověku až po svou současnost. Epickému a realisticky zaměřenému lidovému dramatikovi byl Kochemův popis vděčným pramenem. Převáděl pasáže přímých řečí do textu hry. I inscenátorům (>Tepr) sloužil jako inspirativní pomůcka. Našli v něm popisy situací, gest, mimiky, dokonce návod k mimetické introjekci.
Kochem povznesl význam divadla do svatosti nebeské. V 156. kapitole popsal, kterak andělé hrají před božím trůnem "komedii".
Význam Kochemova spisu je v české divadelně dramatické kultuře podstatný. Rozvoj sousedských mysterií se datuje teprve od doby poznání Kochemova Velikého života....

Ron

Bibliografie:
Dílo:
Weliký Žiwot Pána a Spasytele Nasseho Krysta Gežisse, A jeho neyswětěgssy a neymilegssý Matky Marye Panny, Gakož y wssech giných Krewnych Přátel Syna Božjho; totižto S.Anny, a gegi Matky S. Emerencyáný, Jozeffa a S. Joachyma, S. Jan Křitele, S. Jana Ewangelisty, S. Sstěpána prwnjho Mučedlnjka, S. Jakuba Menssjho, S. Máři - Magdalény a Swaté Marty. Kdežto postjžené gsau wsseckny neypředněgssj wěcy, které se od Stwořenj Swěta až do skázy a wywrácenj Města Geruzaléma zběhly, gakož taky obssýrná hystorye starého y nowého Zákona se dotýkagjcý. Co se někdy w Kraginách Židowských zběhlo, a w Písmě Swatém něco zatmělegi, a kráčegi wypsano jest: tuto se obssýrně a zřetedlně wypisuje. Nacházý se též w této knjze do pěti set rozličných a welmi pěkných Modlyteb o žiwotu a hořkém Umučenj a Oslawenj Pána Gežisse Krysta, jakož i k Maryij Panně a giným některým swatým. S welikau pilnosti od Welebného Pátera Martina z Kochem, Ržadu Kapucýnského Kazatele v německým gazyku sepsanj a poněkolikrát na Swětlo wydaný. Nynj tak pro čest a Sláwu Božj, a pro duchownj Potěssenj slawného Českého národu na Cžesko přeložený, od pátera Edelberta Nymburského Rodiče, téhož swatého kapucýnského Řádu nehodného Kněze na Swětlo wydaný. Zdowolenjm Duchowni y swého Řádu Wrchnosti. Wytisstěný w Praze, w Impressý Karlo-Ferdynadské w Kollegi za Giřjho Jakuba Köberle. Léta, 1717.
Annales Prov. Boemiae X 478. (Zatím nezjištěno.)

Literatura
Ammann, J.J.: Das Leben Jesu von P. Martinus von Cochem als Quelle geistlicher Volksschauspiele, Zeitschrift des Vereins für Volkskunde roč. 3, 1893, s. 208-223, 300-329.

Týž: Das Passionsspiel des Böhmerwaldes, Mitteilung des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, roč. 30, 1892, s. 181 - 296.

Deutsches Literatur Lexikon, IX., Bern und München 1984, s. 32
Herben, J.: Otázka náboženská v našem probuzení, Praha 1927, s. 55 a 110.

Jakeš, J.: České a německé lidové velikonoční hry na bývalém jazykovém pomezí, disertace, Praha 1971.

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století, II., část 5, Praha 1950, č.5358-5363.

Lukasová M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rukopis, 1932, FF MU Brno disertace, Centrální knihovna MU Brno, sign.: D 1298/83,

Heslo: Cochem, Martin, Ottův slovník naučný, V.,1892, s.497.
Podlaha, A.: K dějinám censury v Čechách, Sborník Historického kroužku, roč. 3, 1902, s.6.

Ron, V: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích (1739-1783), Praha 1992, 354-355.

Týž: Německé pašijové hry v českých zemích, Divadelní revue, roč. 5, 1994, č.1, s.39-43.

Týž: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 26-29.

Signer, L.: Eine große Gestalt des reinischen Barock, Köln a. Rh., 1963.

Souček, S.: Ke Komedii vánoční o narození syna božího z Vlachova Březí, (ed. J. Lehár), Strahovská knihovna, roč. 12-13, 1977-1978, s.

Schulte, J.Ch.: P. Martin von Cochem 1634 - 1712, Freiburger Theologische Studien, Heft I., Freiburg im Breisgau 1910, s.51 - 55.

Stahl, H.: P. Martin von Cochem und das "Leben Christi", Beitrage zur Literaturgeschichte und Kulturgeschichte des Rheinlandes 2., Bonn 1909.

Stich, A: Divadelnost v české barokní umělecké próze (M. Kochem), Divadelní revue, roč.3, 1992, č.1, s. 21.

Stegenšek, A.: Zgodovina pobožnosti sv. križevega pota, Voditelj v bogoslovenih vedah, Maribor, roč. 15, 1912, s. 112.

Škarka, A.: Z problematiky českého gotického básnictví, Půltisíciletí českého písemnictví, Praha 1986, s.79-80, 119.

Vašica, J.: České literární baroko, Praha 1938, s.162, 294.
Wackernell, E.: Altdeutsche Passionsspiele aus Tirol, Graz 1897, s. CCVI n.