Osobnosti: NOVOTNÝ, Ladislav, Praha, Gymnázium J. Nerudy, Hellichova ul.

Datum narození: 1921
Datum úmrtí: 1989

Ladislav Novotný, po Karlu Vettrovi 2. vedoucí školního divadleních souboru na JSŠ/SVVŠ/ (předtím reálném gymnáziu a později gymnáziu) Jana Nerudy

1954 od září přišel učit do Prahy na JSŠ v Hellichově ul. na Malé Straně (patrně z Kladna), jeho aprobací byla čeština a ruština.

V době Vetterova života ještě statoval v Realistickém divadle.
Ihned projevoval zájem o kulturní dění na škole (např. byl mezi iniciátory vydávání školního časopisu), po náhlé Vetterově smrti (21.12.1956) převzal vedení souboru, dozkoušel obě Vetterem plánované inscenace (Věra Panovová: Děvčata, J. K. Tyl: Čert na zemi) a hned s Čertem na zemi zvítězil na Šrámkově Písku 1957.
Narozdíl od Vettera měl zjevnější ambice na umělecký úspěch, proto zprvu v souboru udržoval jako protagonisty i členy už odešlé ze školy, proto zval jako režijní supervizory profesionální umělce, např. herce Svatopluka Majera z RDZN a hlavně režiséra Karla Jerneka z ND a jeho býv. manželku Jiřinu Stránskou, kterým v té době na Hellichovce studovala dcera Klára
(J. Stránská tehdy ještě neučila na LŠU a jako herečka nuceně "odstavená" trpěla hladem po divadle, K. Jernekovi v ND dovolovali režírovat pouze opery, stýskalo se mu po činohře, takže se oba v práci pro dramaťák sami trochu realizovali a věnovali se jí s nesmírnou zodpovědností - rozhodně ne jen kvůli Kláře).
1959-1962 - doba jejich spolupráce byla nejspíš také vrcholem Novotného éry, představovaly ji tituly jako
1959 Verhaerenův Filip II.,
1960 Brechtův Strach a bída Třetí říše (československá premiéra),
1961 Goldoniho Lhář (Šrámkův Písek 1961 a přenos celé inscenace Čsl. televizí) a
1962 Swinarskiho Alcestin návrat.

V pozdějších letech Ladislav Novotný v práci se souborem pokračoval, hrál se tu např. Poprask na laguně, Strakonický dudák nebo Veselé paničky windsorské, ale představení jako by ztrácela někdejší vytříbenost a nabývala podobu standardního školního divadla, také vedení školy jako by soubor postupně přestávalo považovat za své rodinné stříbro.

Novotného odchovanců je mezi profesionály celá řada, k první generaci patří Jan Miller, Petr Šporcl, Vít Olmer a Jaroslav Someš, pak je to Klára Jerneková, Jiří Štěpnička, Martin a Petr Štěpánkové, Jan Hyhlík, Jaromír Hanzlík, Saskia Burešová, dále Jaroslava Pokorná, Milena Steinmasslová, Naďa Konvalinková, Martin Stropnický, dále Aleš Procházka, B. Hrzánová a mnoho dalších.

Bibliografie:
SOMEŠ, Jaroslav: Heslo Ladislav Novotný, pro Databázi ČAD 2010.