Osobnosti: KRAUSE, Rudolf, Liberec, LD

Datum narození: 20.8.1968
Místo narození: Liberec

Rudolf Krause

Principál LD Spojáček Liberec, příležitostný autor či spoluautor, režisér, upravovatel, scénograf, loutkoherec, zvukař a osvětlovač, ale i herec tzv. "činoherního" divadla.

Narozen den před sovětskou okupací v Liberci, Liberečákem i zůstal.
1974-1982 prošel ZŠ v Liberci,
1982-1985 se vyučil elektromechanikem na Středním odborném učilišti strojním v Jablonci nad Nisou,
1985-1987 zakončil maturitou večerní studium na Střední odborné škole hospodářské v Liberci.
1987-1989 prodělal základní vojenskou službu v Jaroměři, Plzni a v Jihlavě.
1987-1994 pracuje jako provozní elektroúdržbář v SEBA (později LICOLOR) Liberec,
od 1994 správcem budov Krajské Vědecké Knihovny v Liberci.

K divadlu přilnul už v nejútlejším věku, když ho otec - dlouholetý principál LD SPOJÁČEK - brával sebou na zkoušky, kde různě "vypomáhal".
1986 - po otcově odchodu - se mu začal plně věnovat, tehdy soubor vedl jeho starší bratr Martin (*1967, nyní řezbář-loutkář v Nové Pace).
1988, v době Rudovy základní vojenské služby, se Spojáček rozpadl, a tak po návratu postupně působil v nástupnických divadlech LD Spojáčku (Povídej…, Watrdlo, Klíček), která ale neměla dlouhého trvání.

1992 se stal členem hereckého dramatického kroužku PROMĚNY vedeného Azalkou Horáčkovou.

1993 opět založil LD SPOJÁČEK, který od té doby vede a v němž režíroval 26 inscenací (kromě dvou všechny):
1993 Kašpárkovo dobrodružství,
1993 Prsten knížete Lucifera,
1993 Drak Buchtorád,
1993 O zakleté labuti,
1994 Ševcovská pohádka,
1994 Začarovaný les,
1994 Ostrov splněných přání (též úprava a role Ježibaby; doplňkový program, LCH 2006,
1994 Co vyprávěl pán Hogg o rytíři Šimonovi (též úprava a role Vladyky Jana),
1994 Jak Kašpárek léčil draka, doplňkový program LCH 2004,
1994 O zlaté rybce,
1995 Pilulky čaroděje Dobroděje,
1995 Princ Nekňuba,
1996 O kouzelném proutku
1996 O Kubovi, který špatně hlídal,
1996 O králi větrů, též autor,
1997 O upovídané vrbě, též role Vítka; LCH 1997,
1997 Kašpárek v zemi Pána Bažin,
1997 O princezně, která mluvila cizí řečí, též role Vypravěč a Krále; LCH 2003,
1998 Jedna šprušle za druhou, LCH 2000,
1998 Za chvíli bude ohnutý, jen loutkoherec,
1999 O zakletém koníkovi,
2001 Žebrákova nevěsta, též autor; doplňkový program LCH 2009,
2004 Iča a Urak; (M. G. Voskobojnikov, G. A. Menošikov), režie R. Bauer,
2004 Tři prasátka a vlk, též scénografie a role Vlka; LCH 2005,
2006 O dvanácti měsíčkách,
2006 Sněhová královna,
2008 Tři zlaté vlasy děda Vševěda, též úprava, scénografie, několik rolí; LCH 2008,
2010 Maska.

Pod společným názvem BSP (Boďi Jaroměř a Spojáček Poprvé) uvedli na LCH
2004 Iča a Urak, herec.

1995 Krause spoluzakládal spolek V.O.R.E.L (Velkolepé Originální Retrospektivní Eklektické Lapidárium) zabývající se hereckým divadlem (původně inscenace na principu oživlých obrazů na podporu módní návrhářky zabývající se historickými kostýmy), s nímž vytvořil:
2000 Limonádový Joe, režie; role Horáce,
2002 Strašidlo Cantervillské, režie, spoluautor scénáře, scénografie, role Washingtona,
2005 Obrazy ze života člověka, režie, spoluautor scénáře, scénografie, několik rolí.

2000 založil s Pavlínou Kordovou loutkové divadlo Kordula (K. Ruda a Kordová):
2002 Pták Žal, režie, scénář, spoluscénograf, několik rolí; LCH 2005.

Řadu let je pravidelným účastníkem autorsko-dramatizátorského semináře Luďka Richtera na LCH.

2004-2007 byl členem odborné rady ARTAMA pro loutkářství.


Ruda Krause je nadšený, poctivý a pracovitý loutkář se smyslem pro zodpovědnost vůči práci souboru i vůči dětem, pro něž hraje. Snaží se překonávat laťku, jíž dosáhl, a i když nepřináší ohromující modernistické výboje, vytváří slušné interpretační divadlo pro děti, založené na dobré práci s loutkami tradičními (především marionety) i alternativními, a na textech, jež pečlivě připravuje. Je příkladem spolehlivého a solidního amatéra, otevřeného novým podnětům, ale věrného své představě. Daří se mu zejména tam, kde se dokáže otevřít tvořivému přístupu, nesvázanému předem danou inscenační rutinou.

Bibliografie:
Životopisné
* RICHTER, Luděk: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. březen 2011