Osobnosti: MINÁŘÍK, Otto, Praha

Datum narození: 26.3.1888
Místo narození: (Praha)-Holešovice
Datum úmrtí: 28.1.1961
Místo úmrtí: Praha

Syn soustružníka.
Obecnou školu a reálku vystudoval v Karlíně. Maturita 1906.
1906-1910 VŠ – strojní inženýrství, poté matematika a deskriptivní geometrie.
Za studentských let působil v Měšťanské besedě v Karlíně jako herec, později i režisér. V 16 letech jako student hrál poprvé Janouška v Rozveselené rodině. Souběžně byl členem pěveckého spolku Slavoj a fotbalového oddílu.
Za 1. svět. války vážně raněn.
1919-1952 učil na 1. průmyslové škole v Praze.
1952-1958 na elektrotechnické fakultě ČVUT spoluzaložil a vedl dálkové studium.

Po roce 1919 obnovil svou divadelní aktivitu.
Ve Švandově divadle vystoupil jako Lambertin v Bissonově veselohře Pan ředitel, nepřijal nabídku angažmá.
1920-1925 působil Na Vyšehradě ve Vzdělávacím sboru vyšehradském, v jehož čele stál básník F. S. Procházka. Spolek hrál v dřevěné boudě za kostelem. Hráli v neděli odpoledne pro děti, večer pro dospělé, zkoušelo se denně od 17 do 22 hod. Hrál Skalníka v Létu, Petra ve hře Oblaka, Dona Pelaaye v Doně Sanče, partnerkou mu byla nejčastěji Míla Mellanová. Brzy se stal také režisérem. 1925 spory s o stavbu Divadla Na Slupi rozdělily soubor na dvě části. Minářík patřil do skupiny, která ze spolku odešla.
Sezonu 1926/27 působil v Dramatickém odboru Měšťanské besedy na Vinohradech.

Pro hereckou a režijní činnost používal pseudonymu M. Otto.

1926/27 byl iniciátorem vzniku Scény dobrých autorů, která hrála v Umělecké besedě na Malé Straně.
První představení 16. 5. 1927 – veselohra Světa pán v županu (Boudech), M. v roli Napoleona.
Vystoupil zde v mnoha stěžejních hereckých rolích, režíroval, zastával funkci dramaturga (upravil, přeložil a režíroval řadu významných slovanských her a českých klasických literárních textů).
Divadelní krize po 1930, kdy obecenstvo opouštělo divadla Scénu DA nepostihla, naopak v té době zavedla týdenní předplatné. V letních měsících zájezdy na mimopražská jeviště.

Režíroval i 4 celostátní slavnostní představení JH.
1935 se O. Minářík stal kulturním referentem Pražského okrsku Dr. Hermana. Obnovil divadelní kurzy, pořádal okrsková představení.

1936 opustil Scénu dobrých autorů, aby se mohl plně věnovat práci v předsednictvu ÚMDOČ.
Na jeho návrh jubilejní 10. JH oslaven „Hronovskou školou“ – šestidenním vzdělávacím kurzem po 8 hodinách denně. Zájem předčil všechna očekávání, škola označena jako „vyšší divadelní škola“. Nadále ve všech okrscích ÚMDOČ povinné školení ochotníků. Minářík se aktivně podílel na jejich přednáškách, do 1946 jich absolvoval přes 200.

Autor mnoha her pro ochotnická jeviště – převážně veselohry, v nichž usiloval o náročnější typ a literární úroveň dialogu. Přitom dbal na to, aby odpovídaly technickým a interpretačním možnostem ochotníků. Většinu her napsal ve 30. letech 20. století. Knižní vydání svých dramat doprovázel obsáhlými úvody s konkrétními pokyny režisérům k pojetí i scénické realizaci kusu). Děj situoval do prostředí pro lidového diváka zajímavých a atraktivních. Děj končíval happy endem, vítězila přirozená lidská dobrota, upřímné city, neokázalá ušlechtilost. Nejúspěšnější a nejhranější hrou Zorka.
1939 podle jeho námětu film Tulák Macoun (získal 2. cenu Filmového studia, když 1. nebyla udělena, byl vyznamenán na Bienále v Benátkách a dalšími šesti cenami u nás i v zahraničí)

Bibliografie:
Autorské práce:
Z her:
1932 Adam a Eva
1934 Kateřina Veliká
1935 Zorka
1938 Divný chlap
1940 Babí léto paní Květy – oceněno v soutěži Máje
1948 Ve fukeři

Z překladů (popř. spolupřekládal): M. Domaškojc: Ze života chudých; B. Kreft: Cejlská hrabata; Kyril Christov: Račenica; S. L. Kostov: Velikáš, Nový přístav; A. Strašimirov: Tchýně, I. Šorli: Bludné ohně; S. Savov: Pod pantoflem; ad.

Příspěvky: Kurs pro divadelní ochotníky, 1942
Ve službách Thálie I. 1944.

Též příručky ze svého profesního oboru: Technická příručka trigonometrie, Kurs počtů pro každého


Životopisné:
BARTUŠKA-MICHALOV, K.: Otto Minářík. In: Ve službách Thálie II. České divadlo ochotnické. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 96-98.

LANTOVÁ, Ludmila: Heslo in: Lexikon české literatury 3/I – M-O. Praha, Academia 2000, s. 279-280.

MELLANOVÁ, Míla: Vzpomínka. OD 1961, č. 7, s. 166.

AS 1968, č. 5, s. 13-zpráva;s. 23-zpráva, vzpomínka.

OD 1961, č. 7, s. 166.

Archivy:
Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli, Polička, Spolek divadelních ochotníků, Přehled událostí spolku, Ka 4