Praha-Vyšehrad

Od 12. stol. náboženské hry na kapitulní škole u sv. Petra a Pavla.
1776 div. činnost řádu alžbětinek.

1836 Ochotnické scéně na Vyšehradě vypomáhal J. K. Tyl, zanikla 1839.

1895 zal. Dělnický čtenářsko-ochotnický kroužek. Od 1909 Dělnický čtenářsko-ochotnický kroužek Praha VI.

1901 DrK dělníků obuvnických, hráli U Kroka na Vyšehradě.

1906 DS Místní organizace katolíků českých.

1907 Divadlo 1. dělnického klubu athletů, hráli v hostinci U Misterků, Neklanova ul. na Vyšehradě.

Vzdělávací sbor Vyšehradský: V soupisech repertoáru DrO od 1910 tituly určené dětem.
1925 vybudoval jako svou domovskou scénu Divadlo Na Slupi, sloužilo i dalším ochotnickým spolkům a profesionálním společnostem. Každou neděli odpoledne pohádky pro děti.
Během 2. svět. pravidelný provoz, moderní jeviště, desítky her, stálá předplatitelská obec.
Působil ještě začátkem 50. let 20. století.

Alena Urbanová: Vzpomínání bez záruky I.:
"Už jenom matně si vzpomínám, jak vlastně vypadalo Divadlo na Slupi. Stálo v ulici Na Slupi, trochu šikmo naproti kostelu. Byla to přízemní dřevěná – nedá se říci přímo bouda, ale také ne budova, tedy něco mezi tím. Byla řešena se spartánskou úsporností, ale stačila. Portálkem, hrdě předvádějícím parodii kubistické architektury, se vcházelo do vestibulu, tedy příčné chodby, kde byly šatny, odtud po stranách a středem do hlediště. Kolik v něm bylo míst, nevím – odhadla bych asi 150, možná víc. Sedadla byla dřevěná, vesele natřená jasnou oranžovou barvou, sklápěla se a vyklápěla s třeskem a vrzáním. Herecké šatny byly pod jevištěm, tedy ve sklepě – závan sklepní zatuchlosti smíšené s vůní šminků… Vodák sem chodil i za ochotníky, protože zastával názor, že ten, kdo má tu drzost vylézt na jeviště, má to dělat pořádně, ať už za peníze nebo z ochoty."

1918-1930 ČOB Motýl působila ve stálém sídle na Vyšehradě v restauraci člena ČOB Čečelína. (1881 zal. v Potůčkově restauraci v Podskalí (viz) stolní společnost Motýl. 1883 zah. Katovo poslední dílo, r. J. Petránek.) Do 1943 1118 představení, v té době 60 členů. Repertoár vesměs český, klasický i soudobý.

1921-1933 DrK Ladecký Čs. strany sociální na Král. Vyšehradě.

20. a 30. léta SDO J. A. Komenský.

1921-1957 Havlíček, národní vzdělávací beseda pro Vyšehrad a okolí, od 1925 Vzdělávací a podpůrná beseda,
od 1950 Dělnické ochotnické divadlo, včlenilo se do ZK ROH Stavební podniky.

1924 zal. Sokolské LD, začalo hrát v hostinci U Čečelínů pro dospělé. Hrálo nejméně do konce 30. let.

1925 v Divadle Na Slupi začal hrát Frejka se skupinou konzervatoristů (která se začala scházet 1923) jako Divadlo mladých Vzdělávacího sboru vyšehradského, jenž byl provozovatelem budovy.
Tato skupina základem pro Osvobozené divadlo, které 1925 zahájilo činnost jako amatérská scéna div. sekce sdružení Devětsil pod ved. J. Honzla v Divadle Na Slupi.

1945-1950 Divadlo dobrých autorů (zkráceně Divadlo Da, s podtitulem Naše scéna), sloučilo se se spolkem Vzdělávací sbor vyšehradský.

1955 zal. DS Lidového družstva Hygie, hráli v divadle Máj, LUT, Na Slupi.

1962 měla v Divadle Na Slupi premiéru mj. hra Jonáš a tingl-tangl J. Suchého a J. Šlitra.)

1984 div. skupina Boršč, zal. M. Frys a M. Sadílek. Zmínění posléze jádrem skupiny pod ved. E. Slámové, později název Dočasná šejkspírovská společnost Jedličkova ústavu, např. 1996 Hamlet, každoročně vystoupení i mimo ústav např. na festivalech Mezi ploty, Příští vlna/Next wawe, Festival integrace Slunce. Hráli i 2000.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 13.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.36

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 191

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.328-329.

URBANOVÁ, Alena: Vzpomínání bez záruky I. (Vzdělávací sbor vyšehradský, Divadlo na Slupi, vzpomínky na provoz.) AS 2001, č. 1, s. 18-19.