Osobnosti: CMÍRAL, František, Souš, Rakovník

Datum narození: 25.10.1896
Místo narození: Pavlíkov, o.Rakovník
Datum úmrtí: 13.4.1962
Místo úmrtí: Rakovník

František CMÍRAL

Rodák z Pavlíkova, vesnice nedaleko Rakovníka. S rodiči se jako dítě odstěhoval do Souše u Mostu. Vyučil se keramickému malířství, ale odešel pracovat do uhelných dolů jako havíř.
Otec herce Jaroslava Cmírala (mj. člen prvního souboru Městských divadel pražských).

Jako chlapec pomáhal otci s rozepisováním rolí pro divadelní kroužek. Divadlo mu učarovalo. Ve 14 letech dostal svou první roli ve hře Spanilá Savojanka. V soušském divadle dělal co bylo třeba. Roznášel plakáty, rovnal a čísloval židle, obstarával rekvizity, napovídal, maloval kulisy, byl pravou rukou režiséra a samozřejmě hrál.

Všestranný divadelník řídil na Mostecku všechna česká představení.
V Souši založil Dramatickou ochotnickou jednotu TYL. Zastával řadu funkcí, jednatele, režiséra. Byl spoluzakladatel Ladeckého okrsku ÚMDOČ, organizátor všech kulturních podniků, pořádal divadelní výstavy, přednášky o divadle a snažil se dát českému severu vlastní svérázný hraničářský typ divadla.
Napsal několik her, z nichž Stíny války, Pod Krušnými horami a Tři rozvody v domě se často hrály a obecenstvo i kritika je příznivě přijímaly.

Od 1927 zásluhou Františka Cmírala udržoval rakovnický Tyl se soušskými ochotníky dobré styky. Poprvé si v Rakovníku zahrál v roce 1929 roli Mikoty ve hře Ukradené štěstí při hostování soušského souboru.

Za okupace (1938) se vrátil do rodného kraje. Pro rakovnické ochotníky byl jeho příchod opravdovou posilou. Jeho přístup ke každé roli, její studium, tvorba až k provedení na jevišti byly vzorem každému divadelnímu pracovníkovi. Věnoval se s chutí i přípravným pracím na inscenacích. Pomáhal kolegům v líčení. Pracoval i jako kronikář a archivář.

V ochotnickém divadle vytvořil přes 300 rolí velkých i malých, každé věnoval oddanost, lásku a poctivost nadšeného ochotníka. „Franta nehraje, žije, rozehřívá srdce diváků od prvého vstupu na jeviště“.
V Souši vytvořil Lakomce, Habršperka, Lízala, Voříška, Vocilku, Kalafunu, Pištoru, Komedianta Hermelína, Sadílka a řadu dalších.
V Rakovníku Matěje, bubeníka v Nezbedném bakaláři, Peštu ve hře Velbloud uchem jehly, Dvořáčka v Grand Hotelu Nevada, lékárníka Stejskala ve hře Muži nestárnou, Habršperka v Našich furiantech, Sadílka ve Třetím zvonění, Klubka ve Snu noci svatojánské, hostinského ve Veselých paničkách Windsorských , hostinského v Maryše, senátora v Othellovi, Mikuláše Humpolce v Rybníkáři Kubovi, Kláska v Lucerně, Švejka v Dobrém vojáku Švejkovi, Bartoloměje Pecku v Jedenáctém přikázání, kronikáře Kříže ve hře Mezi proudy, Kalafunu ve Strakonickém dudákovi, Chudého krále v Princezně Pampelišce, Neznámého v Ohnivci a mohli bychom pokračovat až k poslední roli - profesor Matei Batnaru v Šestce z mravů v roce 1961.
Jako režisér nastudoval 7 inscenací z nichž uvádím např. Naše Furianty, Revizora, Bidýlko, Dalskabáty.

Jeho vynikající dlouholetá ochotnická činnost byla oceněna stříbrným odznakem ÚMDOČ a také pozváním, aby v Janu Roháči z Dubé a v Bratrstvu hrál v celostátním souboru při slavnostním zahájení Jiráskových Hronovů. Ještě třikrát poznal Jiráskův Hronov jeho práci. Se soušskými ochotníky a hrou Drama čtyř chudých stěn a s Divadelní ochotnickou jednotou TYL Rakovník se hrami Princezna Pampeliška 1948 a Ohnivec 1949.

„Říkám si jak je dobře žít život, který dává národu vše, čím jeho práce oplývá a čím překypuje. František Cmíral je věrný velkému odkazu Tylovu, v jehož duchu nastoupil cestu.“
K. Lukeš, 1950

Bibliografie:
OCHOTNICKÉ divadlo Rakovník 1812-1972

PILÍKOVÁ, Hana: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. březen 2004.

PROGRAM k představení Jedenácté přikázání z 25.12.1950 (hráno na počest čtyřicetileté divadelní ochotnické práce
Františka Cmírala). Katalog LANius Městské knihovny v Rakovníku

Ochotnické divadlo 1962, č. 1, s. 8 - medailon.

Archivy:
Archiv Divadelního spolku „TYL“ Rakovník