Osobnosti: GERŽA, Josef, Třebíč

Datum narození: 28.5.1912
Místo narození: Třebíč
Datum úmrtí: 7.9.1964
Místo úmrtí: Třebíč

Narodil se v rodině obuvníka.
Po maturitě na gymnáziu získal aprobaci odborného učitele a vyučoval na různých školách třebíčského okresu.
Během války se začal intenzivně zajímat o divadlo.

Po osvobození 1946 kolem sebe shromáždil skupinu mladých – členů ČSM, s níž nastudoval několik her pro mládež.
Nejúspěšnější z nich O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku – v ní poprvé hrála pozdější členka Státního divadla v Brně Helena Kružíková.
Nadšený režisér a herec, dokázal strhnout soubor k velkému pracovnímu nasazení. Soubory, které vedl, se prientovaly na kvalitní dramaturgii a dosahovaly velmi dobrých až výjimečných uměleckých výsledků.

Svazácká skupina přešla do Sokolské scény a vytvořila soubor mladých, který tu postupně nabyl převahy.
V letech 1946-1952 Gerža režíroval mj. tyto úspěšné inscenace:
Fuente Ovejuna
Jeho urozenost pan Měšťák
Začínáme žít
Nebe na zemi
Dívka s bílými vlasy
Večer tříkrálový
Mladá garda.

Roku 1953(?) přešla scéna jako Dramatické studio do UP závodů v Třebíči.
Pod režijním vedením J. Gerži začínali svou divadelní dráhu budoucí profes. herci Luboš Vidlák, Leopold Franc, Karel Nováček, Zdeněk Braunschläger, Milan Riehs a Karel Pospíšil.

Po 1953 dosáhlo Dramatické studio uměleckého vrcholu zvláště inscenacemi
Othello
Lesní panna
Balada z hadrů
Loupežník – 1. cena na XXVI. JH
Lakomec
Hrátky s čertem
Pygmalion - JH
Zkrocení zlé ženy - JH
Četné divadelní zájezdy.
1958 ztratilo Divadelní studio svoji dosavadní budovu a stalo se souborem Domu osvěty v Třebíči.

1959 patrně pod vlivem ztráty budovy (soubor už nemohl uvádět velké inscenace) a smrti nejbližšího spolupracovníka L. Vidláka Gerža změnil působiště a přešel do divadelního kroužku při ZK ZGK V Třebíči.
Inscenoval tu hry
Strakonický dudák
Trojané
Jeho urozenost pan Měšťák
Labyrint srdce
Svatba sňatkového podvodníka
Irkutská hiostorie
Slaměný klobouk
Past
Těžká Barbora

Do svých padesátin v roce 1962 režíroval 17 let, ze tu dobu nastudoval 42 divadelních her, z nichž nejúspěšnější byla objevná inscenace Loupežníka, která 1956 získala 1. cenu na Jiráskově Hronovu.

Na všech Geržových inscenacích se odrážela jeho tvůrčí práce a nekonvenční přírtup k dramatickému textu.

Jako režisér měl J. Gerža smysl pro jemné odstínění nálad a poetickou barevnost scény. Dovedl na divadle vyjádřit svěžest a půvab mládí. V době silných ideologických tlaků si vybíral převážně kvalitní tituly, které s velkým a nakažlivým zápalem pečlivě připravoval a dosahoval vysoké úrovně nastudování. Pro divadlo získal desítky mladých lidí.
Řada budoucích úspěšných profesionálních divadelníků začínala pod jeho vedením. Např. Luboš Vidlák, Helena Kružíková, Leopold Franc, Zdeněk Braunschläger,Milan Riehs, Dagmar Pošová, Karel Pospíšil, Karel Nováček, Vojta Kolařík...

Jeho předčasné úmrtí značně oslabilo třebíčské ochotnické divadlo. Soubor ZKG ale pokračoval dál pod vedením L. Sedlářové.

Bibliografie:
CAHA, Vítek: Divadlo posvěcené nadšením. Třebíč ve služnách Thálie 1945-1965. Třebíč 2003, s. 8-116.

JOSEF GERŽA padesátníkem. OD 1962, č. 7, s. 167.

NOVÁK, Ladislav: Nezapomenutelný Josef Gerža. Šlépěje kultury západní Moravy č. 4. Třebíč, MěKS 2002, s. 3. kART.

ZA GERŽOU! Amatérská scéna 1964, č. 11, 2. s. obálky - zpráva, nekrolog.