Osobnosti: ŠULC, František, Mnichovo Hradiště

Datum narození: 7.5.1909
Místo narození: Mnichovo Hradiště
Datum úmrtí: 17.8.1971
Místo úmrtí: Turnov

Režisér, herec, organizátor DS Tyl od 1932.

František Šulc – herec a režisér amatérského divadelního souboru Tyl Mnichovo Hradiště.
Bezpochyby nejvýraznější a nejvýznamnější osobnost amatérského divadle v Mnichově Hradišti v první polovině 20. století až do roku 1965.

Vystudoval obchodní akademii a byl pak bankovním úředníkem.
V roce 1960 po územní reorganizaci ( Mnichovo Hradiště přestalo být okresním městem ) se v návaznosti na své mimořádné výsledky v jevištní tvorbě stal metodikem Domu osvěty Mladá Boleslav a oznámil, že už nebude moci v divadelním souboru Tyl Mnichovo Hradiště působit jako hlavní režisér.

1928, tedy ve svých devatenácti letech, se František Šulc stal členem amatérského divadelního spolku Tyl Mnichovo Hradiště. Zakrátko se vypracoval a stal se vynikajícím hercem charakterních rolí. Zapůsobil zejména v oné době relativně moderním herectvím.
Poprvé byl obsazen do role Gabriela Fouska, bankovního úředníka, ve hře Jana Patrného Muži nestárnou, jejímž režisérem byl K. Marschall (nevíme, zda toto jméno bylo jménem „uměleckým“ či ne ).
1960 byla jeho poslední zaznamenanou divadelní aktivitou režie Drdových Dalskabátů.

Jeho významným počinem pak ale byla příprava a realizace scénických pásem poezie a prózy. Byl autorem jejich scénářů a mimořádný bylo jeho využívání zcela nových scénických prvků, jako byla přední i zadní projekce, bodové nasvěcování s použitím celoplošné tylové opony na forbíně apod.

Od roku 1934 působil i jako režisér. Modernější metodikou přípravy inscenací zakrátko vynikl a stal se nejvýznamnější postavou ochotnického divadla ve městě a v širokém okolí. Byl člověkem mimořádně vyzařujícím osobní neformální autoritu, roli divadelníka nesl svým celým životem, a to včetně důsledné osobnostní sebestylizace.
---

František ŠULC, významný herec a režisér, ochotnický divadelní soubor TYL Mnichovo Hradiště, role a režie od roku 1928 do roku 1960
(18 x režie, 73 rolí, 1 x řídil představení = aktivní podíl na 92 inscenacích)
________________________________________________________________


1928 J. K. Tyl: Strakonický dudák – Dvořenín, režie: Vl. König
1928 K. Čapek: Loupežník – Loupežník, režie: J. E. Pfleger
1928 Jan Patrný: Muži nestárnou – Gabriel Fousek, bankovní úředník, režie: K. Marschall

1929 E. Rey, přeložil Ant. Bernášek: Michelina – Angličan, režie: Mir. Rokos
1929 Ingát Herrmann: Čest – Kurt, syn, režie: Dr. Herold

1931 Josef Štolba: Peníze – konduktér Vosáhlo, režie: O. Rokos

1932 A. Impekoven a K. Mathern, překlad E. A. Longen: Forbes a Čejčl – tajemník Dr. Hanuš Sviták, režie: Hozák – Slavík
1932 Ruda Nižkovský: Jehla v kupě sena – Pavel Holas, režie: M. Rokos
1932 Zdeněk Štěpánek: Monastýr nad tajgou – Kapitán Jan, režie Jan Dámec
1932 Karel Piskoř: Když se obchod vydaří – Narcis, syn, režie: Jan Hozák
1932 B. Rajská-Smolíková: Její veličenstvo Láska – Důchodní, režie: J. Dámec

1933 Ferd. Strejček: Jarní přeháňky – Lesní adjunkt Svatoň, režie: Vl. König
1933 Gerhart Hauptmann, přeložil Pavel Nebeský – Doktor Fleischer, režie: S. Slavík
1933 Marcel Pagnol, přeložil Jindřich Hořejší: Malajský šíp (Marius) – Eskartefigue, režie: J. Hozák
1933 Marcel Pagnol, přeložil Jindřich Hořejší: Fanny (Marianův návrat) – Eskartefigue, režie: J. Hozák
1933 Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost – Štěpán Chanovský, režie: Vl. König
1933 Vilém Werner: Právo na hřích – Rudolf, režie: Fr. Jihlavec
1933 J. Kubík a D. Hallová, hudba Em. Starý: Podzimní píseň lásky, opereta – Josef Kajetán Tyl, režie: Sl. Nestávalová
1933 J. K. Tyl: Fidlovačka – Jeník, mlyn. chasník, režie B. Slavík
1933 Ed. P. Montgomery, přeložil J. Kastner: Dvojspřeží – Eddy Moore, režie: J. Dámec

1934 Gregor Schmitt: Pozor na dopisy – Arnošt, REŽIE
1934 Josef Hais-Týnecký: Sestřičky u sv. panny Kláry – P. Laurentius, zpovědník, REŽIE
1934 Branislav Nušič: Paní ministrová – Čena Urševič, zeť, režie: Bohuslav Slavík
1934 Jaroslav Hilbert: Druhý břeh – Jan, syn, student, režie: Vl. König
1934 Fr. Arnold, Arnošt Bach: Hurá – máme kluka – Profesor Dalibor Vávra, soukromý docent, režie: M. Rokos
1934 Leo Lenz: Parfum mé ženy – Profesor Tomáš Urban, režie: J. Hozák

1935 R. G. Sherriff, přeložila M. Trojanová: Konec cesty – Stanhoupe, velitel pěší setniny, režie: J. Hozák

1936 Jaroslav M. Veselský: Evropa hoří – Jiří, syn, REŽIE
1936 Vilém Werner: Lidé na kře – MUDr. Vlad. Řípa, režie J. Hozák
1936 Alois Jirásek: Lucerna – Mlynář, režie: Vladimír König
1936 Zdeněk Štěpánek: Kamaráde, kde jsi? – Petr, mechanik, režie: Dr. J. Herold

1937 Karel Čapek: Bílá nemoc – Maršál, režie: Brož, Dámec
1937 Ivan Stodola: Král Svatopluk – Drahomír, REŽIE
1937 D. R. Zoulek: Případ revisora Kožulína – Generální ředitel Raicz, režie: J. Dámec
1937 André Birabeau: Nezletilí – André Tauyers, režie: Jan Hozák

1938 Emil Vachek: Pec – Václav Adamec, zajatec, režie: Jindřich Lamač st.
1938 Karel Čapek: Matka – Kornel, režie: Karel Mrázek – Jinřich Lamač mladší
1938 J. Horst a W. Poláček: Je pan soudní rada vinen? – Bedřich Seidl, továrník, režie: M. Rokos a K. Mrázek
1938 Kamil Novák: Milionářem proti své vůli – John Burton z Oklahomy, režie: Jan Dámec

1939 Karel Piskoř: Svátek věřitelů – Dr. Losman, advokát, REŽIE
1939 J. Žák: Škola základ života – Jindra Benetka, správný kluk, režie: Jan Hozák
1939 Jan Snížek: Příklady táhnou, Karel Pavelský, REŽIE
1939 E. Rampach, přeložil: J. Sajíc: Mlynář a jeho dítě – Konrád, mlynářský, režie: Mrázek – Lamač ml.

1940 J. K. Tyl: Strakonický dudák – Švanda, mladý dudák, režie: Jan Hozák a Jiří Kuchař
1940 Frank Tetauer: Člověk nemá jen sebe – Josef Bureš, režie: Ph.Mr. A. Stoupa
1940 Cert Götz: Doktor Praetorius – Chirurg a odbor. lékař ženských nemocí, MUDr. Job Praetorius, REŽIE
1940 Karel Horký: Bejvávalo... aneb Loupežníci na Chlumu, Leng ists her... – Josef Svoboda, pan vrchní, režie: Jan Hozák – PRVNÍ PLAKÁT I V NĚMČINĚ

1941 Franz Molnár: Hra na zámku – Spiel im Schloss – Adam, režie: Ph.Mr. A. Stoupa
1941 Ruda Nižkovský: Podvodnice z lásky – Betrugerin aus Liebe – Vladimír Rohan, režie: K. Mrázek
1941 Mannfried Rosner: Modrý démant – Der blaue Diamant – Petr, REŽIE
1941 F. Procházka: Večerní návštěva – Der Abendbesuch – Inž. J. Mařík, režie: dr. J. Harold

1942 Julius Zeyer: Radúz a - und - Mahulena – Radovít, starý sluha Radúzův, režie: J. Hozák
1942 Charlotte Rissmannová: Nic mi neslibuj – Versprich mir nichts – Dr. Bedřich Elk, spisovatel, režie: K. Mrázek
1942 Paul Altheer: Sednout, pane profesore – Setzen, Herr Profesor – REŽIE
1942 Schurek: Ulice zpívá – Die Gasse singt – Puškvorec, režie: J. Tuček
1942 Frank Tetauer: Úsměvy a kordy – Lacheln u.Degen – Petr Kos ze Zásady, režie: J. Hozák
1942 M. Rutte: Zamilovaní přátelé – Verliebte Freunde – REŽIE

1943 J. Štolba: Maloměštští diplomati – Kleinstadte Diplomaten – Valerián Horčička, obchodník a měšťan, režie: K. Mrázek
1943 Frant.Tetauer: Zpovědník – Der Beichvater – Král, REŽIE
1943 Zděnek Štěpánek a Bedřich Vrbský: Slečna detektivka – Fraulein Detektiv – Rudolf Vilím, architekt, režie: K. Mrázek
1943 D. Niccodemi: Jitro, den a noc – Tageszeien der Liebe – REŽIE
1943 J. K. Tyl: Strakonický dudák – Der Strakonitzer Dudelsaskpfeifer – Švanda, mladý dudák, režie: J. Hozák
1943 Alois Jirásek: Lucerna – Die Laterne – Mlynář, režie: J. Hozák

1944 Jan Bor: Zuzana Vojířová – Petr Vok, vladař domu rožmberského, REŽIE

1945 J. Vrchlický: Noc na Karlštejně – Karel IV., režie: J. Tuček

1946 Karel Čapek: Bílá nemoc – Maršál, režie: J. Kňákal
1946 John Bradley: Hlava ve smyčce – Sir Percy Svainger, lékař, režie: Jan Pixa (Později v televizi populární Jan Pixa tu měl jako host režii, hrál hlavní roli, a jeho skutečná manželka Vlasta hrála jeho choť)

1947 Bří Mrštíkové: Maryša – Vávra, mlynář, režie: K. Mrázek
1947 Z. Endris – podle Holberga: Konvář politik – I. student, režie: J. Hozák
1947 J. Říha: Polibek královský – Václav IV., český král, režie: K. Henke

1948 František Kožík: Přátelství – Dr. Viktor Paal, asistent, režie: Jiří Tuček

1952 J. K. Tyl: Kutnohorští havíři – Beneš z Vaitmile, královský mincmistr, REŽIE
1952 Kruma Kjuljavkova: Borsanovovi (Pan vyslanec) – Kirčev, režie: I. Durichová

1954 Maxim Gorkij: Vassa Železnovová – Sergěj Petrovič Železnov (za Sunka), režie: Olga Maršíková

1957 Boh. Polách: Vrah jsem já – Policejní prefekt Gustav Woberg, režie: V. Vopat
1957 Maurice Masterlinck: Stilmondský starosta – Velitel, baron von Rochov, režie: J. Tuček, Fr. Šulc
1957 Karel Čapek: Bílá nemoc – Maršál, režie: J. Tuček

1958 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory – Rosenštok, směnárník, režie: V. Vopat
1958 Carlo Goldoni: Lhář – REŽIE
1958 Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři, REŽIE

1959 Voskovec – Werich: Caesar, řídil představení, režie: Zdeněk Vonásek

1960 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves, REŽIE

Bibliografie:
150 let trvání ochotnického divadla v Mnichově Hradišti. Mnichovo Hradiště, Klub pracujících 1983. 92 s, foto. kART.

ŠTĚPÁN, Pavel: Heslo pro DČAD, rkp. březen 2012.