Opony: Netolice, jeviště SDO Tyl v divadelním sále radnice, opona Tři Grácie, autoři ochotníci Kuliš a Hödl, asi 1862, restaurována akad. mal. Milanem Kadavým a Alenou Kadavou-Grendysovou 2021-2022, zasedací síň netolické radnice

Autor: berní Kuliš
Rozměr: 460 x 330 cm
Vročení: s.a. - asi 1862

Motiv: Tři Grácie

Na oponě jsou zobrazeny tři Grácie Aglaia, Eufrosyné a Thaleia. Autorům opony, ochotníkům Kulišovi a Hödlovi, údajně stály modelem tři dcery berního Kuliše. Opona byla pořízena pro Spolek divadelních ochotníků Tyl v Netolicích a sloužila na jevišti v divadelním sále radnice do roku 1922. Později byla uložena v depozitáři Muzea JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích. Po restaurování akad. malířem a restaurátorem Milanem Kadavým a jeho manželkou Alenou Kadavou-Grendysovou v letech 2021-2022 je umístěna v zasedací síni netolické radnice.


Dle Wikipedie:
Aglaia byla nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že byla Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
Eufrosyné – „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Byla také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
Thaleia – „Kvetoucí“, byla bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“

Určení Gracií na oponě, uvedené v publikaci Malované opony divadel českých zemí na s. 412, opravila v recenzi Divadelní revue 2011, č.1 / Eva Stehlíková: Opona jako programové prohlášení :
Tři Grácie (jimž údajně stály modelem tři dcery berního Kuliše) nemohou být identifikovány jako Athéna, Afrodité a Artemis, protože jedna z dam nedrží jablko, zato jedna má lyru. Budou to tedy opravdu Grácie – Aglaia, Eufrosyné a Thaleia.

---

V místech dnešního netolického divadla v zadním traktu radnice byla původně stará zasedací síň a později škola, v jejíž části byl umístěn i menší divadelní sál. Opona o rozměrech 460 x 330 cm se zobrazením tří Grácií vznikla zřejmě v roce 1862, kdy byla po delší nečinnosti obnovena aktivita místního divadelního spolku Tyl. Za autora opony je tradičně považován „berní Kuliš“, jehož tři dcery měly stát figurám na oponě modelem. Z jiného zdroje lze vyčíst, že autory byli ochotníci Kuliš a Hödl.
Trojice dívek stojí uprostřed opony na malém pódiu pod košatým stromem, po jehož stranách se otevírá průhled do bukolické krajiny s řekou a antikizujícím kruhovým chrámkem. Dívky byly v minulosti označeny za tři antické bohyně, ale pravděpodobnější opravdu je, že jsou to tři Grácie – Aglaia, Eufrosyné a Thaleia. Tyto tři sestry, Diovy dcery, byly zobrazovány vždy spolu, ochraňovaly průběh slavností a hostin a především dbaly o krásu všech umění.
Půvabně naivní, přesto zručně provedená malba na oponě nepůsobí jako dílo úplného amatéra a její archaická kompozice může odkazovat ke starším vzorům. Opona sloužila do roku 1922, kdy bylo divadlo přestavěno a vybaveno novou oponou s pohledem na město.

(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

---

V Netolickém muzeu je uložena opona malovaná údajně ochotníky berním Kulišem a Hödlem. Jsou zde zobrazeny tři Grácie, k nimž prý stály modelem tři Kulišovy dcery.
Opona postrádá obvyklé orámování v podobě malované drapérie. Její původní umístění je nejasné, mohla by souviset i s blízkým zámkem Kratochvíle. Nicméně, v Netolicích panoval čilý divadelní ruch po celé 19. století. Pravděpodobnější je, že byla ve výbavě jeviště SDO Tyl v divadelním sále v zadním traktu netolické radnice.
Postavy tří Grácií jsou umístěny pod košatým stromem na perspektivně ne zcela zvládnutém architektonizovaném soklu, jsou tedy představeny jako sochy. Na blízkém návrší se vypíná antikizující kruhový chrámek. Takové tvořily běžnou výbavu romantických parků a zahrad. Pískovcové sousoší tří Grácií stojící volně mimo pavilónek na vysokém soklu stálo již na začátku 19. století v lednicko-valtickém parku a stalo se vzorem pro české země.
Netřeba ovšem pomýšlet na to, že berní Kuliš hledal přímou inspiraci v Lednici či jiném podobně koncipovaném zámeckém parku, které nechybí ani v jižních Čechách. Tomu protiřečí charakter okolní krajiny, představující typickou komponovanou ideální krajinu italských a francouzských malířů 18. století, jejímž středem protéká mohutný říční tok, lemovaný skalami, s centrálně umístěným mohutným stromem.
Znalost a sběratelství těchto obrazů se stalo v 19. století velkou módou a tyto krajiny byly převáděny do grafiky, jež jejich znalost šířila po celé Evropě. Stejně tak byly grafickými listy reprodukovány pohledy na slavné romantické zahrady té doby. Patrrně kombinace několika takových grafických předloh posloužila bernímu Kulišovi při komponování jeho scenérie.
Jako amatérský, nicméně zdatný a poučený malíř, ovšem svým sochám dal barevná roucha a živý inkarnát pleti, aby tak zdůraznil práci podle živého modelu. Přesto mu dívky vyšly spíše jako idealizované typy, než aby jejich podoby nesly portrétní ambice.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Bibliografie:
- JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých zemích I, Praha 1949, s. 136.

- STEHLÍKOVÁ, Eva: Opona jako programové prohlášení. Divadelní revue 2011, č.1 / s. 42.

Uložení dokumentace:
2014 - listopad fotodokumentace Jiří Němec

Historické užití:
DS Tyl Netolice

Současné užití:
Depozitář Muzea JUDr. Otakara Kudrny, č.i. F - K 2630

Majitel/umístění:
Muzeum JUDr. Otakara Kudrny

Informátoři:
Muzeum JUDr. Otakara Kudrny