Geografické celky: Valašské Meziříčí

Nižší geografické ceky

• Bynina
• Hrachovec
• Juřinka
• Krásno nad Bečvou
• Krhová
• Lhota
• Podlesí
• Poličná

Typ geografického celku: Obec
Okres: Vsetín
Nadřazený celek: Zlínský kraj

První zpráva: 1867

1867 vznikl divadelní soubor vystupující pod názvy ochotnická společnost, OS, ochotnická družina, ochotníci, který byl úzce spjat se Sokolem a jehož členové již v roce 1868 museli být členy Sokola. Iniciátorem vzniku souboru byl Fr. Barvič, zakladatel Sokola ve městě.
1886 založení nové div. družiny Sokola. Hrávala v pivovaře U Haselmanů, později v místnostech Besedy na malém přenosném jevišti a nakonec v restauraci U Kašlíků, kterou Sokol koupil.
1907 se zde konalo první české uvedení Elektry, ale v roce 1909 budova vyhořela.
1911 byla obnovena a bylo v ní vybudováno moderní jeviště se zákulisím.
1914 byla sokolovna přeměněna na vojenskou nemocnici a DS se přestěhoval do pivovarské restaurace a v roce 1915 jeho činnost ustala úplně.
1919-1941 sokolské divadlo odehrálo řadu představení. Jeho činnst ukončila válka a zákaz Sokola. Vyvrcholila 1000. představením J. K. Tyl.

1868 byl založen Spolek katolických tovaryšů, bohatá činnost v hospodě u Machlů a později v pivovaru.
1886 vysokoškoláci sdružení v Akademickém klubu Palacký hráli o prázdninách.
1889 uč. sbor obecné školy sehrál pastýřskou hru.
1891 - 1895 Cyrilometodějská jednota.
1894-1910 Ochotnická družina zpěváckého spolku Sklárny S. Reich.
1896 DS katolického zaměření zal. Adolf Bogner, později známý autor lidových div. her a nářečních prozaických obrázků.

1901 Dívčí měšťanská pokračovací škola hrála na jevišti hospody U Kašlíků.
1903 Dívčí průmyslová škola pro spolek Alžbětínsko-Mariánský.
1904-1905 Dívčí kroužek
1907-1909 Zábavní odbor Všeodborového sdružení.

1908 bylo ustaveno Družstvo Katolického domu a utvořen DO všech místních křesťanských organizací.
1913 koupil olomoucký arcibiskup F. S. Bauer zámek Žerotínů pro Družstvo Katolického domu, ale vypukla válka a v zámku byl lazaret.

1909 Místní studenti. Měli hrát v sokolovně, ta ale vyhořela, a tak hráli v pivovaře.

1914-1918 prof. H. Kosík se studentkami udržoval divadlem kulturní život ve městě.
1915 děti.
1916 Mariánská družina dívek a Červený kříž.
1919 DS Orla a Studenti gymnázia.

1910 Dělnická scéna zahájila v Krhové jako součást DTJ, ve 20. letech hrála v Krásně v restauracích Na Mokré hadře a Přerov, její činnost vyvrcholila po otevření Dělnického domu v roce 1934.
1939 byla její činnost zakázána.

1920-1947 divadlo Lidového domu. Zahájilo činnost Lešetínským kovářem po vybudování divadelního sálu v zámku Žerotínů .
1935 Prodaná nevěsta ve spolupráci Sokola, Lidového domu i Dělnického domu u příležitosti Výstavy práce a kultury 550 let Valašského Meziříčí.

1931-1939 Intimní scéna, tvořili ji špičkoví ochotničtí herci ve městě, nespokojení s repertoárem svých domovských scén. Nezískala nikdy vlastní jeviště a v roce 1943 skončila, neboť režisér Majer byl totálně nasazen v Německu. 1946 vymazána z rejstříku spolků.

1937 zaznamenána divadelní činnost Okresní jednoty Republikánského dorostu.

1939-1941 Mladá scéna. Vznikla na z iniciativy Alfréda a Emila Radokových, kteří se po zavření vysokých škol ve městě ukryli. Po jejich odchodu do Prahy ved. Svat. Papež. Po zániku Mladé scény její členové zal. skupinu Tvar, ved. Dobr. Tesař.

1945 obnoven DS Sokola.
1947 oslavy 80. let OD ve městě.
1949 Zrušení divadla LD a vytvoření DS v Sokole 1 - původní Sokol a Sokole 2 - bývalá Dělnická scéna.
1950 slučovací schůze obou Sokolů. Byl ale pouze zvolen šestičlenný přípravný výbor a divadla pokračovala v samostatné činnosti.
1954-1957 Valašské divadlo vzniklo sloučením DS Sokola 1 a Sokola 2, přestože se tomu tato divadla bránila.
1957 DS RK Lidového nábytkářského družstva mezistupněm mezi zaniklým Valašským divadlem a DS Tatran.
1957-1958 Divadlo Tatran.

1961 DS ČSM se zúčastnil OK v Karolince se hrou O. Šafránka Kudy kam
1961-1969 DO SZK ustaven 1961 z podnětu kulturní komise MěstNV. Jím tradiční ODi ve městě skončilo s výjimkou oslav města v roce 1977, kdy bylo odehráno jedno představení.

1961 - 1968 Založení Scénické skupiny ZK Tesla, základ divadla Minimax. V poč. insc. Minimaxu se prvky divadla poezie střídaly s kabaretem a komedií, po odchodu vyznavačů poezie do DP převážil druhý směr.
Od 1965 Minimax vystupoval jen v rámci komponovaných pořadů MLOK - MLádí Okolo Kultury. Snaha divadla Minimax mít své vlastní prostory k div. a klubové činnosti vedla k vybudování valašskomeziříčského M-klubu ve sklepení zámku Žerotínů, který zah. činnost 1971.

1962-1981 Divadlo poezie, ved. Jiří Broll. Činnost DP ukončena po smrti svého zakladatele, při oslavách 10. výročí M-klubu 1981 vzpomínkovým pořadem Dvacet růží pro Jiřího.

1962 - 1990 DDS Dětská scéna, ved. P. Šamánková a V. Čáňová, později manželé Zemanovi.
1967 DP ŽELU, soubor studentů vojenského učiliště.

1972 založeno Jednotné kulturní zařízení města, v němž se od té doby odehrává téměř veškerá kulturní činnost.
1974-1985 DS ZV ROH Urxovy závody. Dospělí hrající pohádky pro děti, několik účastí na OP v Karolince.
1973-1989 Divadlo Schod, vzniklo v M-klubu. Zprvu literární kabaret, později tzv. “klubový muzikál”, téměř výhradně hrál hry svého vedoucího a režiséra Jos. Fabiána. Vydávalo ve svých div. programech mystifikační Manifest umění pravého, v němž zaujímal konkrétní postoje k politické a společenské situaci.

1979 -1983 DSt Impuls, vedl po celou dobu Jos. Lukáš.
1992 Dramatický kroužek ZŠ Masarykova.
1995 a 1998 DSÚ - LDO ZUŠ.

2000 Divadlo Schod činnost obnovilo.

Během historie valašskomeziříčského ochotnického divadla se profesionalizovali Rad. Brzobohatý, V. Bublíková, Jar. Gleich, Fr. Hanus, Jana Janovská-Malíková, Jana Křížová-Hanusová, Lad. Jurečka, Václav Kašlík, Jar. Malík st. a ml., Taťána Odstrčilová–Bublíková, Jiří Papež, Svat. Papež, Marie Paříková–Vojtková, Miloš Slavík, Rud. Šimara, Zd. Špačková–Khonová a Jar. Vymazalová.

1965 zah. Mezinárodní - Moravský festival poezie O štít města Valašského Meziříčí. Nejprve jako krajská soutěž, po federalizaci státu se stal významným prostorem pro poměřování a vzájemnou inspiraci českého a slovenského amatérského přednesu. Po rozdělení Československa na ČR a SR 1992 dále každoročně jako mezinárodní česko-slovenské soutěž v uměleckém přednesu.

1977 v M-klubu každý rok, s výjimkou roku 1991, předkola NP ŠP. 1977–1990 pod názvem Kraj. přehlídka MJF, od 1992 pod názvem Setkání.


Loutkové divadlo
1850 okresní soud ve Valašském Meziříčí vydal Jos. Dubskému oprávnění k produkcím LD na území tehdejšího kraje Nový Jičín.
1888 LD na lidové slavnosti Valašský trh, pořádané Sokolem.

1902 LD v rámci veřejného cvičení Sokola, režie H. Weisshammer.
1904 zač. LD DO Sokola, malé LD vybudoval a vedl Al. Haas. Přežilo i požár sokolovny 1909, ale pak se nehrálo a divadlo bylo prodáno do Štramberku.

1912–1917 profesor gymnázia Stanislav Trejbal hrál ve městě loutkové divadlo s divadlem patřícím Čtenářskému kroužku. Činní pedagogové a částečně i žáci Odborné školy pro zpracování dřeva. Hráli v jedné místní restauraci, potom ve škole a nakonec v prostorách Sdružení pokrokových žen.

1920-1931 hrálo ve městě v hotelu U Pokorných Loutkové divadlo Družiny československých válečných poškozenců.

Po 1. svět. válce hrál loutkové divadlo prof. gymnázia K. Fišer, který též vydal v tiskárně v Chocni Nábytek pro loutkové divadlo, sedmnáct archů předloh různého nábytku pro loutky 25 cm velké. Své divadlo si pořídil za dotaci Ministerstva školství a národní osvěty ČSR a kočoval s ním po vesnicích, ale později se raději věnoval režírování sokolského divadla a jeho LD bolo v roce 1926 prodáno do Hranic.

1930 Sokolu zapůjčil Dubský ml. loutkové divadlo a bylo hráno soustavně.
1931-1941 Miloš Kašlík s přáteli zhotovil loutkové divadlo, loutky 58 cm, hrálo v rámci Sokola. Když po okupaci sokolovnu zabrali Němci, odnesl Miloš Kašlík některé loutky domů, a tím je zachránil, neboť to, co v sokolovně zůstalo, bylo zničeno.
1934 vybudována stálá LS v malém sálu sokolovny.
1933 Fr. Hanus inspiroval své kolegy ze skautské družiny k založení a hraní LD Skaut ve skautské klubovně, 14 loutek.

1940-1944 LS mládeže Církve českomoravské 17 loutkových her, h. ve škole.
1942-1943 LD h. také D. Tesař a V. Doláková, později s E. Ballnerovou.

1946 znovu ustaven loutkářský odbor sokolského divadla, ale v roce 1949 jeho činnost skončila.

1949-1959 loutková představení v ZK Tesla. V předsálí klubu na náměstí byla vybudována stálá loutková scéna pro marionety 50 cm, na realizaci a tvorbě loutek se podílel i sochař A. Špetík.
1972 proběhl neúspěšný pokus o jeho obnovení.

1956 zač. hrát maňásková scéna Báňských projektů, ved. Rud. Fiedler.
1958-1961 maňásková scéna RK Valašských dřevařských závodů, vedoucí Mirek Walter.
1958 LS spořitelny založen jejím zaměstnancem L. Sladkým.

1988-1993 Mateřinka - loutkový soubor Mateřské školy Vyhlídka-Tesla Valašské Meziříčí.

V 90. letech 20. stol. pokusy o oživení LD v DDM pod vedením Rudolfa Fiedlera, ten však zemřel a zůstalo tam jen několik loutek.
LDO ZUŠ příležitostně účast na dětských recitačních a div. přehlídkách.

1996 obnoven DLS Sokola, vedla J. Fabiánová, zah. maňásky.

2000 se podařilo opět vybudovat v sokolovně stálou loutkovou scénu. Definitivně byla LS Pimprlata dobudována a slavnostně otevřena 2 pohádkami členů divadla.

2001 LS Trnky, 10 členů, spodové loutky.

Bibliografie:
XXX. jubilejní okresní festival amatérských divadelních souborů Karolinka 1988, Vsetín, OKS 1988

BALETKA, Ladislav: Z divadelní tradice Valašského Meziříčí. (Klubové zařízení mladých.) In: Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku. Valašské Meziříčí 1974, s. 25–28.

BALETKA,Lad. a KAŠPAROVÁ, Jiřina; Rkp. 1998-2000. PC ART.

Bibliografie ČAD, č. 1084 (Moravský festival poezie).

BRŮNA, Otakar, MESSANY, Petr: Sváteční žena. Zita Kabátová. Třebíč, Akcent 1999, s. 90.

CEKOTA, Petr: Setkání divadel má kulaté výročí. MF Dnes 22. 3. 2000.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu., s. 60, 82, 86, 88, 89, 129, 130, 162, 167, 169, 383, 395; obr. s. 169: Karel Havlíček Borovský - Alfréd Radok: Král Lávra, Mladá scéna Valašské Meziříčí, r. Alfréd Radok, v. Emil Radok, hudba Emil Radok, 1940.

DEMEL, Jiří: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí. Libreto výstavy s použitím práce Miroslava Doláka a zasloužilého umělce Františka Hanuse. Panely A2, nestr. ilustrace, foto, dokumenty. Valašské Meziříčí, Jednotné kulturní zařízení 1983. kART.

DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, III., s. 178, 455, 459, 460; IV, obr. s. 544. Výjev z Havlíčkova Krále Lávry. Mladá scéna, Valašské Meziříčí 1940.

Divadlo na Moravě 1, s. 127; Divadlo na Moravě 2, s. 68;

DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji 1. Výběr knih a článků z let 1971-1982. Zprac. Ludmila Ženožičková. Olomouc, SVK 1983, s. 127. kART.

DIVADLO a divadelnictví na Moravě 2. Knihy a články 1983-1987. Soupis premiér a recenzí. Zprac. Ivana Planá. Olomouc, SVK 1988, s. 68. kART.

DOLÁK, Miroslav: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí. Rkp. 78 s. V pozůstalosti M. Doláka. SOkA Vsetín.

DUBSKÁ, Alice zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2000. kART.

FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel. Edice Krásno. Valašské Meziříčí, o. s. Valašské Ahény, 2007. 104 s.

FABIÁN, Josef: Podklad hesel pro databázi. 2005-2007.

FABIÁN, Josef, VODÁČEK, Adolf a MAJER, Antonín: Informace pro MČAD.

FISCHER, K.: Loutková divadla ve Valašském Meziříčí. L 1920/21, s. 120.

HEDBÁVNÝ, Z.: Alfréd Radok, zpráva o jednom osudu. Praha, ND a DÚ 1994. s. 48.

HOŘEC, Petr, NYTROVÁ, Olga: Jak slavívali a slaví slavní. Praha, Knižni klub 1999, s. 20.

JUST, Vladimír: Schod. Heslo Malé encyklopedie malých scén. In: Proměny malých scén. Praha, Mladá fronta 1984, s. 291.

KŘESADLO, A.: Jubileum amatérské aktivity. (Z dějin amatérského divadla.) Nové Valašsko 18. 10. 1972, s. 5.

MEZIAKTÍ. Časopis Ochotnické družiny Sokola ve Valašském Meziříčí, zodp. red. J. Malík. Valašské Meziříčí 1921-1935.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 611-617.

Miniinformace SAL SČDO 1998, č. listopad-prosinec, s. 8.

PAMÁTNÍK sokolského divadla ve Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí 1934, s. 89 a 90. KK

PAPEŽ, Svatoslav: Vzpomínka na bratry Radoky. Rukopisný sborník Zázrak nad Bečvou (naposled v majetku Františka Hanuse) - citace in Hedbávný.

Rolnička SAL SČDO 2001, č. 2, s. 7;

STEHLÍKOVÁ, Eva: Productions of Greek and Roman Drama on the Czech Stage. (Ochotnická družina valašsko-meziříčského Sokola, 1907, Sofoklés: Elektra, r. Joža Divoký, první české provedení Elektry.) Studia graeca et latina (Theatralia), Eirene XXXVII, 2001, s. 95.

ŠNAJDAR, H.: Schod po pěti letech. (DS.) Region. Valašsko 11. 5. 1994, s. 5.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 467-468.

TUNYS, Ladislav: Hodně si pamatuju... Perličky v duši Raoula Schránila. Praha, Ametyst 1998, s. 131.

Valašské Meziříčí, Meziaktí 1934. 108 s. SÚA, knihovna.

VÍTÁME do našich řad nové sokolské LD. Red. článek.

Zprávy Loutkářského soustředění 1944, č. 3, s. 1.

Archivy:
Státní okresní archiv Vsetín: Pozůstalost Miroslava Doláka, rukopis Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí, 1981, 78 s.

Státní okresní archiv Vsetín:
Pozůstalost Miroslava Doláka: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí. Rkp. 78 s.

MF Dnes, 24.03.2006

Mapa - Valašské Meziříčí

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)