Texty: Tábor, Excerpce pro MČAD 1998–2002

TÁBOR o.Tábor
CČAD s. 26, 27, 47, 49, 59, 64, 65, 68, 75, 80, 81, 82, 85, 87, 99,114,115,118,119,123,136,
158,159,161,198, 203, 218
Obr. DČD/III. s. 461: Plakát táborských ochotníků. Moliére: Sňatek z přinucení, Marivaux: Milostné překvaapení. 1918.

Budeme se přít s dr. Sochorovou o představení Komedie o turecký vojně, kterou ona umísťuje do Brandýsa n. Lab. 1683, já ale tvrdím, že byla hrána v Táboře, protože zmínka o posvícení v Měšicích se týká táborských Měšic a nikoli Měšic u Prahy. Tam nebyl kostel ani fara a tudíž tam nemohlo být posvícení. O tom je zmínka ve hře. Je vyloučené, že by hra byla hrána v této podobě o božítělovém procesí, jak tvrdí pí. doktorka, dokonce o tom mluví jako o liturgické hře. Ještě jsem se proti tomu neozval. To jenom pro zajímavost. Ron, 2000


V 1680 v kostele uvedeny teatralizované pobožnosti. 1681 uvedena velikonoční hra a 1690 v radničním paláci mládež uvedla Zrcadlo masopustu. 1765 v domě čp. 7 zřízeno divadelní jeviště a 1785 sehrána hra Rosamunda. Na poč. 19. stol. se hrálo v klášteře, později na radnici. Od 1830 se hraje německy za řízení MUDr. J. Eiselta na Střelnici a od 1840 v nově postaveném městském divadle. 1857 založil J.V.Žák Společnost divadelních ochotníků, která od 1859 hraje jen česky a v 1868 se ustavila v řádný Spolek divadelních ochotníků. Uváděl ročně 8-17 her. Kolem 80. let paralelně hraje občas Dramatický odbor Dělnického spolku. Ve SDO pohostinsky účinkovali herci z Prahy: O.
Sklenářová-Malá, E. Pešková, J. Mošna, F. Šamberk, J. Šmaha, J. Slukov, E. Vojan a řada dalších. 1886 založena Škola pro výchovu dorostu divadelního. 1887 postavena nová divadelní budova. 1893 členem ÚMDOČ. Kolem 1900 paralelně hraje Dělnická scéna strany sociálně demokratické a Národní jednota dělnická. Po 1918 paralelně řada souborů: Dělnická akademie, Proletkult, Jednota čs. Orla, odbočky Strany nár. sociální, Církve československé, Církve pravoslavné, Pětasedmdesátníků, Učňovské besídky, Akademický spolek Štítný, které hrávaly ve 20.-30. letech v sálech Přehořovky, Na Mýtě a v Masarykově domě. V 1921 paralelně vzniká Intimní scéna, která pravidelně hrála ve 20.-50.letech v kinu Invalidů. V 1923 byl založen Šmahův okrsek, který sdružoval 120 ochotnických souborů. SDO v 1932 uvádí pro krajany ve Vídni 3x Fidlovačku. 1936 přistavěn k divadlu Tylův dům se zkušebnou, šatnami a 1939 divadelním muzeem. Po 1951 byl SDO začleněn pod Komunální služby a poté pod ZK ROH Elektroisola. Intimní scéna pod Osvětovou besedu a poté pod ZK ROH ČSD. Paralelně vznikl ZK ROH Spojů, ze kterého se odděluje v 1954 Divadllo mladých 4. ZDŠ. 1960 se účastní DS ČSD se hrou Aristokrati 30. JH. Po přístavbě nového velkého divadla se v 1965 sloučily soubory Elektroisola a ČSD pod názvem Soubor Divadla I. Olbrachta, který v 1969 získává 1. místo na JH se hrou Skřivan a smršť. V 1969 a 1970 je vyslán na zájezdy do Belgie a NSR, kde uvádí hry: V+W: César a Goldoniho: Komedie o vějíři. V 1976 získává uměleckou cenu JčKNV. V 1978 je soubor vystěhován z divadla do MěKS, kde nejsou pro činnost podmínky. V 1990 se vrací do divadla pod názvem Ochotnický soubor Divadlo O. Nedbala, kde vystupuje dodnes. Paralelně v 90. letech pracují DS Rubikon a Divadlo mladých.
DČD I., s.166: 1681 velikonoční hra, s.296: 1840 Nová div. budova. s. 298: 1850 Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, vmísení divadla do lidových slavností
DČD II., s.178: 50.-80. léta 19.st. aktivity čes. ochotníků, J.V.Žák, s.185: popis inscenace Vlčkových Lipan v rámci tradice husitských scén, s. 454: konce 19.stol. vliv J. Šmahy na ochotnické divadlo
DČD III., Velmi bohatá div. činnost ve starších dějinách. 1680 v kostele teatralizované pobožnosti rozjímaní.
THIR, K.: Z deníku Bartoloměje Zelenky, děkana táborského 1680-82,
In. Zpráva o Městském museu a Veřejné městské knihovně v Táboře za r.1900, Tábor, 1910, s.3-30. 1690 Zrcadlo Masopustu.
KALISTA, Z.: Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1942.
Z téhož roku si zapsal E.G.Košetický ve svém Quodlibetica "Táborský dialog luterána a katolíka"
PODLAHA, A.: Rukopisný sborník E.G.Košetického, In: Sborník historického kroužku 2, s.211. 1975 K. Tier v díle o domech táborských ve zprávě z r. 1975 se zmiňuje o zřízení divadelního jeviště v domě čp. 7 na náměstí
Ve službách Thalie II.s.334, Stoletá tradice, I-s.30, Letopisy 1863, díl, sv.6,s.64, Javorin s.284, Smékalová
Zavřelová s.111: DS MěKS, DS Háha Maredův vrch
FRANK, Ludvík: List z dějin divadla v Táboře. Česká Thalia 1887, r.1,č.21,s.317-18 NK
ALMANACH k 25. výročí založení Intimní scény v Táboře. 1921-46. Tábor, 1946. KK
Ochotnické divadlo v Táboře. Tábor 1912
Pamětní list Intimní scény v Táboře. 1931 Tábor,vl.n.1931, 34 s.KK
Pamětní spis k 70.výročí založení spolku divadelních ochotníků v Táboře 1857-1887-1927. Tábor, vl.n. 1927. 76s. KK
PEXA, Tomáš: 10 let táborského Divadla Ivana Olbrachta (výňatek zahajovacího projevu slavnostní schůze), Amatérská scéna 1976, r.13,č.2,s.8-9. kArt
Sto let táborského ochotnictva 1857-1957. Sbk. Tábor, ZK ROH Elektroisola 1957. 48s. KK
120 let ochotnického divadla v Táboře 1857-1977. OKS Tábor 1977, zprac. kol. pod ved. L. Třeštíka KOS DON
DESET LET Šmahova okrsku Ústřední matice Divadelního ochotnictva československého v Táboře 1923-1933, Tábor 1933, vl.n. s.31 KK
Šmahův okrsek ÚMDOČ v Táboře. In: Ve službách Thalie II.s.48
Táborský kraj. Osvětový a divadelní věstník. Šmahův okrsek, Městský osvětový sbor a Okr. osv. sbor. Roč.1./1927 až 4/1930. Red.F. Kroupa, F. Pelikán, A. Švec a kol. IPOS MK
OSVĚTOVÝ věstník. Nakl. Krajské ústředí osvět. sborů v Táboře, red. F. Kroupa 1931/32 - 1932/33 MK
RÁB, Vladimír: Rok práce našeho divadelního odboru. Lidová tvořivost 1952, č. 10 – 11, s. 377 – 378.
OCHOTNICKÉ hnutí na Táborsku 1983. Soupis divadelních a loutkářských souborů v okrese. Vyd.OKS, OV SČDO 1983. 24s Omdr. KDS DON
DDOČ 1930: sídlo kraje (Burian s.198)
Táborský: s.379-384
ÚMDOČ 1893, 1922: SDO ÚMDOČ 1923: Intimní scéna
90LET divadelní budovy v Táboře 1887-1977. 24s. Ondr.
35 LET dramatického odboru ZK ROH ČSD 1921-1956. Tábor 1956, vl.n. 12s. KOS DON
40 LET dramatického odboru RK ROH ČSD v Táboře. Tábor 1961, vl.n. 2.s KOS DON
125 LET ochotnického divadla v Táboře. Činnost DS MěKS 1977-83. vl.n. s.3 KOS DON
TÁBOR sobě 1887-1987. Přehled činnosti DS MěKS 1983-87. Tábor 1987. vl.n.s.3. KOS DON
140 LET ochotnického divadla v Táboře. 110 let divadelní budovy.
PŘEHLED činnosti OS Divadla O. Nedbala Tábor za posledních 10 let. Tábor 1997. 3s. KDS DON
20 LET Divadla mladých 4. ZDŠ Tábor. KDS DON
40 LET Divadla mladých 4. ZDŠ Tábor. KDS DON
SCÉNA, list Intimní scény. Red. O. Stern. DNM: 25.4. 1935, IV.roč., č. 2.
SOkA Tábor: doklady o činnosti 1858 1964
HUSITSKÉ muzeum Tábor: divadelní spolky - dramatický odbor

1681: velikonoční hra,
DČD I., s. 166
1840: Nová div. budova (s. 296)
1850: Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři (s. 298)
vmísení divadla do lid. slavností (s. 298)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
V rozmezí 1848 - 1885 zde působil autor místního významu J. V. Žák (s. 178)
1882: velkorysá inscenace Vlčkových Lipan v rámci tradice masových husitských scén, stručný popis inscenace (s. 185)
konec 19. st.: vliv J. Šmahy na och. div. (s. 454)
DČD III.
Velmi bohatá divadelní činnost ve starších dějinách. 1680 v kostele - teatralizované pobožnostní rozjímání.
THIER, K.: Z deníku Bartoloměje Zelenky, děkana táborského 1680-1682, In. Zpráva oMěstském museu a Veřejné městské knihovně v Taboře za rok 1900, Tábor,1910, s.3-30.
1690 Zrcadlo masopustu.
KALISTA, Z.: Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1942.
Z téhož roku si zapsal E.G.Košetický ve svém Quodlibetica "Táborský dialog luterána a katolíka".
PODLAHA, A.: Rukopisný sborník E.J.Košetického, in: Sborník historického kroužku 2,s.211.
1765 .K.Thier v díle o domech táborských ve zprávě z r.1765 zmiňuje se o zřízení divadelního jeviště v domě č.7 na náměstí. (Ron)

1785 bylo ve městě uspořádané první divadelní představení - hudební drama Jana Kaffky Rosamunda. Zásluhu o to měl setník místní posádky hrabě Serini z Kiss-Serinu. Hráli Živna, Vrba, Umlauf, Křížová, německy/. Na počátku 19.století se hrálo v augustiniánském klášteře, později v radnici a roku 1832 se začalo hrát ve střelnici. Ve 30.letech 19.století,hráli divadlo studenti a učňovská mládež, česky i německy, z repertoáru je znám Klicpera. 1832-50 sem zajížděly pravidelně německé kočující společnosti. 1840 zde hráli úředníci, německy. 1840 bylo postavené samostatné "Staré městské divadlo", a to ze staré kůlny v hradebních zdích, vedle městské brány. O realizaci se zasloužil městský fyzik, lékař Jan Eiselt, který hrál významnou roli v rozvoji divadelnictví ve městě. Hrálo se zde až do 1849, kdy bylo změněné na porotní síň. Ostrostřelci si pak postavili vlastní jeviště na střelnici a zde hráli střídavě česky a německy, na Střelnici. 1856 tam hostovala společnost Zöllnerova. Byl to impulz pro české občany. Redaktor Josef Žák docílil zal. ochotnického spolku a 1857 provedli první hru, s velkým úspěchem, ačkoli t.č. zde hostovala společnost Kullasové. První hra byla v němčině, druhá v češtině v znovu otevřeném Starém městském divadle u Pražské brány. Střídání obou jazyků skončilo 1858, pak se hrálo jen česky. Hrála se činohra, opereta, opera. Výtěžky z her věnovali na kulturní a sociální účely, a to po celých Čechách. 1863 hostovala v Táboře první česká společnost Prokopova. 1869 studenti napsali a provedli parodistickou operetu Milán a Jelena. 1870 a 1872 provedli ochotníci Donizettiho Marii,dceru pluku, 1872 nastudovali a v kostýmech provedli studenti scény z Prodané nevěsty. Téhož roku nastudovali studenti i několik scén v kostýmech z opery R.Rozkošného Mikuláš. 1874 nastudovali V studni, hostoval Karel Čech. 1883 opakovali V studni. 1885 hráli Rozkošného Mikuláše. Orchestr nahrazoval klavír a sexteto. Pořádaly se koncerty, na nichž později účinkovaly osobnosti jako např. Antonín Dvořák/1879/, Zdeněk Fibich/1880/, Jindřich Káan/1886/, významní pěvci domácí i zahraniční, přední čeští herci. 1882 dali ochotníci zhotovit plány na nové divadlo. Obliba a činnost navodila situaci, že bylo možné zahájit stavbu divadla. 1886 bylo staré divadlo zbourané. Zároveň s ním byla zbouraná i Pražská brána a vedlejší dům. 1887 nové divadlo zahájilo Janem Výravou. Budova je skoro věrnou malou kopií pražského Národního divadla. Všeho, co souviselo s divadelnictvím v místě, se účastnili i představitelé městské správy, což usnadňovalo realizaci nových námětů. Brzy se zde začalo hrát každý den. Vedle ochotníků zde působila i stálá scéna Jihočeského divadla. Z popudu ochotníků byla založená první dramatická škola pro výchovu ochotnického dorostu. Z řad ochotníků vyšel Jan Vávra, člen pražského Národního divadla. 1900 nastudovali ochotníci R.Nejedlého operetku Andulka. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend, hrát opery. 1901 hráli operetu Konráda Pospíšila Děván. 1902 provedli Dvořákovu jednoaktovku Tvrdé palice. Hráli doma i na zájezdech po okolí, 1932 také ve Vídni, kde sehráli 3x Fidlovačku. Od roku založení do 1943 sehráli 756 her, mnohé ve více reprízách. Repertoár byl klasický i současný, až po Hilberta a Šrámka.Ve 40.letech došlo k omezení činnosti, také proto, že zde 1941-45 našlo během okupačního vyhoštění útočiště české divadlo z Českých Budějovic. Spolek měl 1943 80 členů, z nich 35 činných. 1921 se ustavila Intimní scéna. 1936 byl postavený druhý divadelní objekt - Tylův dům se zkušebním sálem, který umožnil rozšířit ochotnickou činnost. Repertoár všech souborů byl velmi bohatý, od klasické české hry až po českou a cizí současnost, včetně Beluckiho, Sardou, Čechova, Gorkého, Hauptmanna, Shakespeare, Ibsena, Arbuzova... Na oslavách stoletého jubilea 1957 se podílely soubory: Dramatický odbor ZK ROH n.p. Elektroisola /bývalý Spolek divadelních ochotníků/, Dramatický odbor ZK ROH ČSD /bývalá Intimní scéna/, Dramatický odbor ZK ROH Spojů a Dramatický odbor ZK ROH n.p.Jiskra. Soubory se účastnily soutěží a festivalů, včetně JH. (JM)
Ve službách Thalie II. s.334, Stoletá tradice...I. s.30, Letopisy 1863, díl II, sv.6, s. 64, Javorin s. 284, Smékalová
1850 se ochotníci pokusili znovu hrát, uvedli Raupachova Zapečetěného měšťanostu a Rohovína čtverrohého. Úspěšná představení měla pokračování v několika dalších česky a německy hraných hrách. 1857 zal. Žák Ochotnickou společnost. Téhož roku zahájili německou a českou hrou. 1862 zal. Společnost divadelních ochotníků. 1857 – 1886 se hrál tehdy obvyklý repertoár, celkem 300 her, z nich cca 30% českých. V tomtéž sále se pořádaly koncerty a prováděly operety a opery, společně s dámským zpěváckým spolkem Zora /např. Bendlův Švanda dudák, Rozkošného Mikuláš/. Na koncertech vystoupili zpěváci Lev, K.Čech, Stropnický aj., herci Pešková, Sklenářová-Malá, Pospíšilová, Boschetiová, Krőssig, Mošna, Šamberk, Šmaha, Seifert, Bittner, Slukov, Frankovský, Vojan, Kolár, Šípek, Lier aj. Členem spolku byl i pozdější herec ND Jan Vávra. V tomto divadle se hrálo do 1886. Repertoár v novém divadle byl náročněji vybíraný, se znatelným posunem k současným autorům. 1887 – 1927 sehráli cca 290 her, z nich 60% českých. 1927 oslavil spolek 70 let činnosti Hilbertovým Falkenštejnem. Spolek byl členem ÚMDOČ. /JM/
TÁBORSKÝ, str.379 – 384.LL 1965 zal. Ochotnický soubor Divadla Oskara Nedbala spojením souborů ZK Elektroisola ( zal.1857) a ZK ČSD ( původně Intimní scéna zal. 1921)

Společnost divadelních ochotníků j. K. Tyl byla v Táboře ustavena v r. 1857. Nejprve hrával v divadelním sále kontribučního špýcharu u Pražské brány, v r. 1887 pak byla otevřena nová budova městského divadla. V r. 1921 vznikla v Táboře Intimní scéna, která se později (v r. 1965) s Tylem spojila. Jedním z největších úspěchů byl zájezd do Vídně v r. 1934. V r. 1936 bylo dostavěno zázemí divadla, tzv. Tylův dům, a v r. 1939 zde bylo otevřeno divadelní muzeum. Soubor hrál i za okupace, kdy uváděl tituly českých autorů (Tyl, Klicpera, Zeyer, Šrámek). Počátkem 50. let byl spolek začleněn pod ZV ROH Elektroizola. V r. 1965 se spojil s Intimní scénou a po otevření nové budovy se stal souborem Divadla Ivana Olbrachta. Účastnil se řady krajských i národních přehlídek.
Zavřelová s. 111.
DS Háha Maredův vrch tábor vznikl v r. 1984, zřizovatelem byla účelově založená ZO SSM Maredův vrch Tábor. Spolek se orientoval na dětského a mladého diváka.
Zavřelová s. 120.
FRANK, Ludvík: List z dějin divadla v Táboře. Česká thalia 1887, r. 1, č. 21, s. 317 - 318. NK
ALMANACH k 25.výročí založení Intimní scény v Táboře. 1921-1946. Tábor, 1946. KK
OCHOTNICKÉ divadlo v Táboře. Tábor 1912.
PAMĚTNÍ list Intimní scény v Táboře k desetiletí (1931) Tábor, vl.n. 1931. 34 s. KK
PAMĚTNÍ spis k 70.výročí založení spolku divadelních ochotníků v Táboře 1857-1887-1927. Tábor, v.n. 1927. 76 s.,il. KK
(PEXA, Tomáš): 10 let táborského Divadla Ivana Olbrachta (výňatek ze zahajovacího projevu slavnostní schůze). Amatérská scéna 1976, r. 13, č. 2, s. 8 - 9. kARTSTO let táborského ochotnictva 1857-1957. Sbk. Tábor, ZK ROH Elektroinstala 1957. 48 s. KK
120 let ochotnického divadla v Táboře 1857 - 1977.
90 let divadelní budovy v Táboře 1887 - 1977. Tábor, OKS 1977. 24 s. Ondr.
Sídlo Šmahova okrsku ÚMDOČ (1922).
ŠMAHŮV okrsek ÚMDOČ v Táboře. In:Ve službách Thalie II. s.48.
TÁBORSKÝ KRAJ. Osvětový a divadelní věstník. Tábor, Šmahův okrsek divadelního ochotnictva, Městský osvětový sbor a Okresní osvětový sbor.
1927 Roč.1. 10x Red.F.Kroupa, F.Pelikán kIPOS
1928 2. 10x -"- kIPOS
1929 3. 10x -"- kIPOS
1930 4. 10x Red.A.Švec a kol. kIPOS
10 let Šmahova okrsku ÚMDOČ v Táboře 1923-1933. Tábor, vl.n. 1933. 31 s. KK
TÁBORSKÝ KRAJ. Osvětový a divadelní věstník. Měsíčník Šmahova okrsku ÚMDOČ a osvětových sborů a komisí na táborsku, odp. red. F. Pelikán. 1927 - 1930. MK
pokr. jako:
OSVĚTOVÝ VĚSTNÍK. Nakl. Krajské ústředí osvětových sborů v Táboře, red. F. Kroupa. 1931/32 - 1932/33. MK
DS ZK ČSD Maškaráda k 35 rokům činnosti.
OD 1957/1, s.19. OD 1957/1, s.24. OD 1957/7, s.152.
1857 sehráli Die Brandschatzung /Kotzebue/ a Hubička na poukázku /Žák/.1858 poslední německy hraný Schhloss Limburg. 1918 zahájili na sklonku války Fidlovačku. 1932 s Fidlovačkou zájezd do Vídně. S ochotníky spolupracoval Josef Šmaha /zemřel zde 1915/naposledy hrál 1914 ve své komedii Zlato, Jaroslav Hurt spolupracuje dosud. /JM/ZENKL, Josef: Sto let ochotnictva v Táboře. OD 1957/9,s.212.
DS ZK Elektroisola Lucerna. OD 1957/11,s.262.
DO ZK Elektroisola v krajské soutěži s Kádrovým případem /A.Štejn/. OD 1957/5, s.114.
DS ZK ČSD . OD 1957/7, s.145.
100 let ochotnické činnosti.Festival. OD 1958/1, s.1. OD 1958/1, s.12-13. OD 1958/1, s.12.
DS ZK Elektroisola. Emigrant. Přelom /Lavrentěv/. OD 1958/1, s.1. OD 1958/12, s.265.
Dramatický odbor ZK ČSD Dobrou noc, Patricie /Benedetti/. Hráli v městském divadle. Nejlepší v okresní soutěži. Návrh na národní přehlídku. Zájezdy.Národní přehlídka v Kutné Hoře.
OD 1958/1,s.24. OD 1958/5, s.117. OD 1958/6, s.128. OD 1958/6, s.140. OD 1958/7, s.152. OD 1958/8, s.182. OD 1958/8, s.189. OD 1958/9, s.212.
DS osmileté střední školy vítěz v okresní STM s Vodníci pod přehradou /J.Schneider/.OD 1958/6, s.128-9.
DS Zemědělské technické školy vítěz okresní STM s Jak je důležité mít Filipa. OD 1958/6, s.128.
DS ZK ČSD společně s DS ZK Elektroisola Přelom /Lavrentěv/. Dva andělé vystupují.
OD 1959/1, s.23. OD 1959/6, s.127.OD 1959/7, s.162.
Dětský soubor ZK Spojů Zkoušky čerta Belínka. OD 1959/1, s.23.
Ochotnické hnutí v místě. OD 1959/4, s.93.
Přehlídka Českobudějovického kraje. OD 1959/7, s.162.

OCHOTNICKÉ hnutí na Táborsku 1983. Soupis divadelních a loutkářských souborů.
v okrese. Historie souborů v obcích: Bechyně, Čekanice, Dražice, Jistebnice, Mladá Vožice, Radětice, Sezimovo Ústí, Soběslav, Sudoměřice u Bechyně
Tábor, OKS, OV SČDO, okresní poradní sbory pro amatérské divadlo a loutkářství 1983. 24 s. Ondr
DDOČ 1930: Sídlo kraje (Burian s. 198)
100 let ochotnické činnosti.Festival. OD 1958/1, s.1. OD 1958/1, s.12-13. OD 1958/1, s.12.
DS ZK Elektroisola. Emigrant. Přelom /Lavrentěv/. OD 1958/1, s.1. OD 1958/12, s.265.
Dramatický odbor ZK ČSD Dobrou noc, Patricie /Benedetti/. Hráli v městském divadle. Nejlepší v okresní soutěži. Návrh na národní přehlídku. Zájezdy.Národní přehlídka v Kutné Hoře.
OD 1958/1,s.24. OD 1958/5, s.117. OD 1958/6, s.128. OD 1958/6, s.140. OD 1958/7, s.152. OD 1958/8, s.182. OD 1958/8, s.189. OD 1958/9, s.212.
DS osmileté střední školy vítěz v okresní STM s Vodníci pod přehradou /J.Schneider/. OD 1958/6, s.128-9.
DS Zemědělské technické školy vítěz okresní STM s Jak je důležité mít Filipa. OD 1958/6, s.128.

ÚMDOČ 1922: S.d.o. ÚMDOČ 1923: Intimní scéna ÚMDOČ 1924: Intimní scéna
1996 soutěžní přehlídka Dny kultury 1. armádního sboru pro kategorie divadelní hry, malé divadelní formy, zábavné programy a umělecký přednes. (Listy Strakonicka, 11.04.1996)
Divadlo PES (Pokusně experimentální scéna), zal. 1996, tvoří 4 mladí lidé. Soubor se orientuje převážně na pantomimické a pohybové divadlo, někdy na činohru či poezii. (Táborské listy, 13.06.1996)
Ochotnický soubor Divadla Oskara Nedbala (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1960: DO RK ČSD: Pogodin: Aristokrati
JH 1969: Soubor divadla: Konrád: Skřivan a smršť
WP 1970, 1982, 1987, 1989: Divadlo poezie SPŠŠ
DT 98: OS Divadla O.Nedbala: Čapkové: Ze života hmyzu