Spolek založen 1870, začalo se hrát 1871 (Táborský).
1871-1950 SDO v Braníku,
Činnost zahájili hrou J. K. Tyla Paní Marjánka, matka pluku v hostinci Na Kovárně.
Zakladateli K. Zima, Fr. Šercl, K. Attl, Ant. Kohout, R. Linhart.
1878 21 premiér.
Do 1881 83 představení.
1871-1890 pořádal představení společně se Sokolem,
1878 společně s pěveckou školou Lukešova a 1884 společně s pěv. Školou Pivodovou Prodaná nevěsta.
1880 k 10. jubileu Strakonický dudák.
80. léta 19. století velký rozkvět pod vedením režiséra K. Kašpara. Zřízeno i nové jeviště, pořádány přednášky, zábavní večírky, akademie, vzrostl počet představení.
1881 zde uspořádali první sjezd 1. župní jednoty českých div. ochotníků pro okresy Smíchov, Zbraslav, Královské Vinohrady. Slavnostní představení Pražský žid (Kolár).
1883 ve spolupráci s dalšími ochotnickými spolky (mj. Ruch z Košíř) braničtí ochotníci uspořádali velkou zahradní divadelní slavnost, při níž spolek Kolár ze Smíchova sehrál frašku Pan farář a jeho kostelník . Akce měla velký ohlas.
1885 k výročí Noc na Karlštejně (Vrchlický).
Když v roce úřady zakázaly spolku oslavit 25. výročí založení, to do spolku přivedlo mnoho nových členů a všichni společně pak spláceli dluhy pořádáním zábav a večírků
SDO hrál v hostinci Na kovárně, od 1890 U Přemysla, od 1911 U kotvy (později Lidový dům), pak U Štorků až do 1925.
1890 k jubileu Vojnarka (Jirásek).
1896 Polský žid (Erckman-Chatriane)
Koncem 19. stol. se zpěváckým spolkem i operní produkce.
1896 c. k. okr. hejtmanství zakázalo uvedení hry Otec (Jirásek), jíž chtěl SDO oslavit 25. výročí trvání.
1870-1907 spolek sehrál 233 div. kusů – 32% původních her, 68% překladů,
1895-1910 79 div. kusů – 76% původních, 24 % cizích.
1900 - J.K. Tyl: Strakonický dudák.
1903 - Otto Faster: Krásná Lída.
1906 zahájili sezonu na svém spolkovém jevišti Vojnarkou, poté mj. Poklad (H. Pleskač); 18. 11. - Staří blázni, dle Štolbovy povídky napsal J. L. Turnovský.
1907 - 49 činných členů, sehráno 10 představení, uspořádána letní zahradní slavnost a mikulášská. Režisér Fr. Jetel přijat za člena ÚMDOČ. 20. 10. - A. Lokay: Vosí hnízdo. Z voleb: předsedou Václav Šercl, místopředseda Frant. Černý, režisér Václav Zavadil.
1910 40 činných členů (cca 50%řemeslníků a živnostníků a 50 % dělníků)
zasloužilí členové: Jos. Novotný, Václav Šercl, V. Zavadil aj.
1910 z nesouladu mezi členy vznikl konkurenční DS Oliva. Ve 20. letech se spolek Oliva dobrovolně rozpustil, členové opět do jednotného SDO.
Cca kolem 1910 inscenace her pro děti.
Po 1911 zřízen ochotnický orchestr, dirigentem inž. Lad. Kyndl.
1912 - 10. letní slavnost SDO; na zahájení podzimní sezony A. Jirásek: Lucerna, režie Zavadil; - 20. 10.- Jos. Skružný: Venouš Dolejš, lidová hra, režie Malík; - 27. 10. - akademie k poctě Vrchlického.
1914-1918 - během první světové války se prakticky nehrálo.
Po 1918 (též po 1911) vedli spolek Fr. Černý (Dlaždič), K. Poustecký (plynárenský zřízenec), V. Zavadil (zahradník), nově Ant. Koubek (důstojník z povol.), který připravoval a stavěl scénu;
mj. při spolku zřízen pěvecký sbor (ten zahajoval i končil slavnost k 40 výročí ÚMDOČ a sjezd čs. ochotnictva v Praha na Smíchově).
1921 v hostinci U kotvy i U Přemysla zřízeny biografy, ochotníci se stěhovali s archivem a knihovnou do nového sídla U Štarků, kde zřízeno nové malé jeviště zvané „satýrek“, na němž pořádány kabaretní večírky apod. V létě hráli v přírodním divadle v Krči a v zimě i v Hodkovičkách.
1924 položení základního kamene k vlastní divadelní budově spolku. Slavnosti se zúčastnil K. Želenský. SDO divadlo postavil v podstatě svépomocí podle plánů V. Šindeláře, ozdoba průčelí sochař Březa. Hlediště pro 700 diváků, rozměry jeviště 7 x 11 m.
1925 otevřeli nové divadlo Našimi furianty a slavnostním shromážděním, rež. V. Černoušek. Potýkali se s finančními problémy, které řešili zvaním souborů z okolí a velkým počtem premiér - až 4 měsíčně. Přírůstek členů, hráli každý týden, také zájezdy.
Ustavil se i operetní soubor, který tvořili profesionálové z operetních scén (režie, dramaturgie, náročné role) spolu s vybranými členy SDO Braník či pro operetu zdatnými hosty z jiných ochotnických souborů, kteří občas vystupovali i na profesionálních scénách (např. Fr. Smažík).
1926 Slavnost 55letého trvání SDO v Braníku.
1926 Bílý lev. (Na Seině a na Vltavě.) Vlastenecká národní revue se zpěvy a tanci ve 2 odděleních.
1927 Váženým návštěvníkům divadla v Braníku….(Oznámení o "skandálu" kolem chystané premiéry hry On a jeho sestra.)
1927 I. koncert hudebního odboru SDO a peveckého sboru Zlíchov k narozeninám TGM.
1927 - říjen - A. Bach a A. Arnold: Hrdina v plavkách, režie Jan Dlesk, hráli M. Mašková, El. Nováková, M. Lehovcová, Jar. Nepimach, V. Černoušek, Lad. Franta, K. Kašpar, M. Langrová. Jan Vachuda, M. Křepelková, Lad. Tatzauer, Jan Dlesk.
1928 Rudolf Bernauer a Rudolf Oesterreicher: Rajská zahrada, režie Jan Dlesk, scéna K. Poustecký, hráli mj. J. Hofman. Ant. Šolc, Fr. Švec, Rud. Kolyšan, Jos. Bublová, K. Doubek, M. Lehovcová, H. Švejdová, J. Adamičková, K. Čedíková, Jos. Douda, V. Jankovský, Jos. Ouběnický, Lad. Tazauer, Jan Königsmark, K. Barták, St. Švejda. Ant. Kuchař.
1928 - březen 4. - dle A. Jiráska A. Fencl: Psohlavci, režie V. Černoušek, scéna K. Poustecký, Laminger - V. Černoušek, Kozina Fr. Kodet, jeho žena Hančí J. Dvořáková. Na počest narozenin TGM.
1928 Honzo, nedej se! Glorifikace české naivnosti, revue se zpěvy a tanci o 20 obr. Napsal Karel Hašler.
1928 Letní slavnost: Divadlem ke svobodě. Herrmann: Vdyvky Nanynky Kulichovy, režie Alois Vyplel.
1929 Čapek: Loupežník.
1929 - červen - Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, režie Václav Forejt, slavnostní představení k ukončení sezony 1928/29, hráno 2x, v sobotu odpol. pro děti, v neděli večer pro dospělé. //Plakát je doložením hypotézy, že cedule SDO neměly vždy označení spolku v záhlaví, bylo uvedeno pouze Divadlo Braník, i když inscenace byla dílem SDO (jako v tomto případě). V závěru plakátu totiž SDO děkuje svým příznivcům a obecenstvu za hojnou účast při divadelních i nedivadelních podnicích.//
1930 52 premiér, klasika, dobové hry, operety, pohádky pro děti. Představení i v Lesním divadle v Krči.
1931 Jubilejní slavnosti (60. výročí vzniku spolku), odpoledne pohádka pro děti Kašpárek u krále hor, večer Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.
1931 Pagnol: Abeceda úspěchu.
1935 počátkem prosince funkci vedoucího režiséra Divadla Braník převzal "známý herec a režisér" Josef Lukáš. Uvedl se hrou Kamila Nováka Bouřlivé mládí (Lucka).
1936 - říjen - A. J. Urban: Vyučování lásce, režie V. Černoušek, scéna J. Švejda
1938-1945 krize, v divadle skladiště německé armády, přesto soubor pořádal koncerty z českých písní, též
1942 premiéra hry člena DS V. Černouška Přehrada v Divadle na Slupi. Pro nezaplacení dluhů budova divadla dána do konkurzu, ale k likvidaci nedošlo.
1945 německou armádou zdevastované Branické divadlo brigádnicky členy opraveno, provoz zah. Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.V tu dobu zde několik samostatných skupin původního SDO.
1946 mj. Lucerna, Princezna Pampeliška, Léto, Vlci (R. Rolland).
1948 se s SDO spojil DS Máchova družina.
1952 se opět spojený SDO připojil nejdříve k ZV ROH pivovaru Braník.
Potom v 50. a počátkem 60. let Divadelní soubor Osvětové besedy.
V 50. letech hrál až 14x ročně.
Tradičně spolupráce s profesionálními herci (Vojta, Pešek, Beníšková, Voska, Klepáčová ad.). Začínali tu herci E. Klepáčová, J. Krampol a J. Satoranský.
1960 - W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské, režie Jiří Juna, návrh scény P. Mařík, scéna V. Svoboda, M. Čížek, P. Chmelík.
1960 - Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, režie Jaroslav Duchoň, hudba k představení Petr Doubravský.
-----------------------------------------------------------------------
Z vyznání Jaroslava Satoranského, pozdějšího herce Divadla na Vinohradech: Já jsem Braničák. A protože v téhle povltavské čtvrti byl odjakživa silný ochotnický soubor, přičichl jsem k herectví už jako dítě. Především proto, že tatínek, maminka i sestra v branickém divadle působili… Jednou napadlo pana Kočího, který v Braníku režíroval, že bych mohl hrát “hloupého Honzu”. Byl to vlastně můj první životní seriál. Těch pohádek, v nichž vystupoval tandem Kašpárek - Honza, byla dlouhá řada a já v nich hrál s Vláďou Hammerlem, který ztělesňoval Kašpárka. AS 1986, č. 4, s. 16.
--------------------------------------------------------------------
Od 1963 jako divadelní soubor Obvodního kulturního domu (DS OKD) v Praze 4.
Divadelní budovu používala i Československá televize, pro činnost ochotníků vyhrazeno pouze 21 dní v roce.
Přes to se spolek nerozpadl, hlavně díky věrným členům, jako byli Jiří Juna, Alois Vyplel, Karel Posířil, Růžena Švejdová, Václav Svoboda, Josef Douda, František Chmelík a další.
1971 ke 100. výročí DS Únos Sabinek.
Při zkouškách hry Jegor Bulyčev a ti druzí požádal režisér hry Václav Kasal o spolupráci herce a režiséra Vinohradského divadla Vlastimila Fišara (1926-1991). Jeho spolupráce se souborem ovlivnila novou aktivitu branického souboru.
1975 divadlo vráceno OKD. Podnět k větší aktivitě, interiér modernizován. Rekonstrukce ještě nebyla dokončena, když se
26. 4. 1975 se divadlo opět otevřelo pro veřejnost hrou Maxima Gorkého Jegor Bulyčev a ti druzí, účast na pražské přehlídce DS. Další hry zde vzniklé byly: O veselém hrobaři, Vodník Mařenka, Pohádka o beranicích, Dezentýři.
K 1. 7. 1975 s původním branickým soubor spojen soubor Vlast z Pankráce - jako soubor Braník-Vlast. soubor přešel na základě doporučení OKD Praha 4 do Branického divadla, které se rekonstruovalo. Členové souboru pomáhali při dokončovacích pracích společně se členy branického souboru a společně pak nastudovali hru "Jegor Bulyčov a ti druzí" pod názvem "Braník-Vlast".
Spolupráce obou souborů nesplnila očekávání, a tak soubor Vlast přešel v r. 1976 pod KD Zavadilka v Praze 6.
Braník pokračoval samostatně -
Soubor působil pod názvem DS Braník, OKD 4.
V 2. polovině 70. let snaha o vyšší uměleckou náročnost, spolupráce s Vlast. Fišarem, hercem Vinohradského divadla (pod jeho vedením i účast na JH).
1977 Edlis: Kdež jest, Ábele, bratr tvůj?, režie Vlastimil Fišar, významní herci Karla Klimtová, M. Čížek, J. Nebeský, účast na JH.
1979 - Jiří a Jarmila Bauerovi; K. Čapek: Adam stvořitel. Účast na NP - O pohárek SČDO, Hlinsko - Jiří Bauer 1. místo v mužské kategorii.
80. léta místní spolek jako Braník, zřizovatel OKD v Praze 4, působil při OKST Brumlovka, ved. Jana Hrubá, Karla Klimtová (organizační ved.).
1984 - V. Eliášková: O pohár útěchy, režie Zd. Pošíval jh., scénografie V. Keller, hudební spolupráce K. Vavřínek. Účast na Pražské přehlídce celovečerních her.
1986 - J. Lada, A. Koenigsmark: Byl jednou jeden drak, r. J. Kettner j. h. Účast na 14. pražská přehlídka tvorby pro děti.
Po 1991 opět jako SDO v Braníku, navázal na spolek vzniklý 1871.
Uplatnil nárok na vrácení budovy, ale ta zůstala v majetku obce. Na základě konkurzu vítězem Společnost Laeticia, která budovu opravila. Stagiona pro soubory, zdejší ochotníci především pohádky pro děti, účast na CP Popelka Rakovník.
1995 - na motivy O. Daňka: Z dob dávno minulých. Účast na Pražské přehlídce celovečerních her.
1995 - Kut - Daněk: Z DOB DÁVNO MINULÝCH ANEB JAK SE PŮVODNĚ ZDÁLO. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1996 - Josef Lada, Alex Koenigsmark: Byl jednou jeden drak.
1996 - Miroslav Hanuš: Dvě Cecilky. Režie Miroslav Hanuš j.h.
1998 - Vratislav Marek: Princezna ze mlejna.