Osobnosti: ČURDOVÁ, Eva, rozená Grulichová, Jihlava

Datum narození: 3.12.1938
Místo narození: Trnava, Slovenská republika
Datum úmrtí: 8.6.2022
Místo úmrtí: Jihlava

Eva Čurdová patří k nejvýraznějším hereckým osobnostem současné ochotnické scény v Jihlavě. Herečku, která dospěla k síle v komediální i filozofické rovině, v herecké technice i emocionalitě projevu, obsazují po roce 2000 s oblibou do náročných rolí profesionální režiséři pracující s tamními amatérskými soubory.

Eva Čurdová se narodila v české rodině četníka Grulicha ve slovenské Trnavě. Její maminka byla v domácnosti.
Tatínek občas psával hry a pan řídící Němec na obecné škole ji už v sedmi letech obsazoval do loutkových představení - mluvila např. postavu Kašpárka. Pan řídící Němec byl přítelem Josefa Skupy a své loutky pojednával právě inspirován Skupou.

1939 v souvislosti s obsazením republiky nacisty a vytvořením samostatného Slovenského štátu se rodina přestěhovala do Krasoňova nedaleko Humpolce.
V Krasoňově vychodila Eva Čurdová základní školu, v Humpolci měšťanku. Po krátkém studiu na tehdejší Kulturní škole v Brně a proměnách jejího studijního profilu v souvislosti s politickými změnami po roce 1948, vystudovala čtyřletou zdravotní školu a nastoupila jako zdravotní sestra do pobočky havlíčkobrodské psychiatrické léčebny v Želivu.
Zde potkala svého muže Vladimíra Čurdu, s nímž má dceru a syna.
1971 se manželé Čurdovi, aby unikli normalizačním tlakům za svou angažovanost v roce 1968, přestěhovali do Jihlavy, kde získali práci v psychiatrické léčebně.
Práci sestry a terapeutky v PL Jihlava vykonávala Eva Čurdová až do penze v roce 1999.
Poté nastoupila na místo vedoucí Klubu pacientů v areálu PL Jihlava, kde působí doposud (2011). Pro pacienty zde pořádá společenské akce, vernisáže výstav apod.
---
Ochotnická činnost
K účasti na divadle byla Eva Čurdová oslovena už ochotníky v Humpolci. Z Želiva však nebylo možné technicky zajíždět na divadelní zkoušky (manžel Vladimír v té době hrál s kapelami na trumpetu). Četla pacientům léčebny, psala s nimi dopisy rodinám, připravovala drobné kulturní a zábavné pořady pro chronické pacienty.

Začátkem 70. let po příchodu do Jihlavy začala skutečná ochotnická éra Evy Čurdové naplno. V areálu léčebny v jejím Kulturním domě pracoval ochotnický soubor - v té době Divadelní soubor PL při OÚNZ Jihlava. Kulturní dům léčebny právě prošel opravou a Eva Čurdová začala v souboru pracovat. První roli (záskok v postavě Služky) dostala v Tetaurově hře Úsměvy a kordy.
1978 - první výrazná a oceněná role přišla v jejích čtyřiceti letech, kdy vedle mladších kolegyň s úspěchem ztvárnila titulní postavu jedné z princezen v pohádce Brejlatá princezna.
Se souborem postupně zkoušeli režiséři František Kazda a profesionální divadelníci z Horáckého divadla (Miloš Stránský, Petr Červinka, Petr Pazourek, Karel Brynda, Michael Junášek, Petr Soumar), anebo divadelníci Martin Kolář, Jiří Juráš atd.
Do čela kulturního domu později přišla jako vedoucí někdejší herečka Horáckého divadla Hana Červinková, po ní pak divadelnice a terapeutka PL Dana Holíková.
2000 se Ochotnický soubor PL osamostatnil a nadále začal působit jako sdružení pod názvem NaKop Tyjátr Jihlava.
Eva Čurdová zde postupně sehrála různé role, např. v inscenacích Stříbrná trouba, Ryba ve čtyřech, Deset malých černoušků, Ach, ta něha našich dam, Poslední léto, Šampionky, O Smolíčkovi.
V 80. letech režiséři Evu Čurdovou využívali i do drobnějších rolí v několika inscenacích na scéně profesionálního Horáckého divadla.
V té době také pracovala jako členka poradního sboru pro divadlo při Okresním kulturním středisku v Jihlavě.

Po roce 2000 se Eva Čurdová dostala také do okruhu herců nově vzniklého nezávislého divadelního studia De Facto Mimo, které v Jihlavě založili Dagmar Brtnická, Martin Kolář, Jiří Varhaník a skupina divadelníků kolem nich.
V letech 2000–2005 E. Čurdová ztvárnila v komunitní atmosféře alternativní jihlavské scény výrazné role např. v inscenacích Voda na kafe, Karel, Návrat zpopelněného, Drahoušek Anna a Já měla hezkej život, pane.

Herectví Evy Čurdové ocenily i poroty festivalů – např. přehlídky seniorského divadla ve Znojmě.

2011 se Eva Čurdová jako jedna z prvních úspěšně představila také na scéně nově otevřeného alternativního divadla DiOD v jihlavské sokolovně. Před plným hledištěm tu uvedla monodrama Já měla hezkej život, pane.
V produkci DFM a NaKop Tyjátru Jihlava se pohostinsky představuje při představeních po celé ČR.

Herecká účast Evy Čurdové
Divadelní soubor PL Jihlava po roce 1973
- Úsměvy a kordy – role Služka
- Sto hodin do zatmění – role Prostituka
- O líných strašidlech – role Strašidlo
- Brejlatá princezna - role Brejlatá princezna

Divadelní soubor Na Kopečku při PL Jihlava po roce 1998
- Stříbrná trouba - režie Jiří Juráš, role Dobřich - zbloudilý kupec
- Ryba ve čtyřech – režie Jiří Juráš, role Cicilie Heckendorfová

DS NaKop Tyjátr Jihlava
- Deset malých černoušků – režie Karel Brynda, role MUDr. Armstrongová
- Ach, ta něha našich dam – režie Petr Soumar, role Slečna Petitpa
- Poslední léto – režie Petr Soumar, role Sarah Bernhardtová
- Šampionky – režie Petr Soumar, role Maratonská běžkyně
- O Smolíčkovi – režie Michael Junášek, role Uklízečka Voráčková, Jezinka Ušatinka, Smolíček (12/2010)
- Hrnečku vař aneb Dvě pohádky pro mlsné jazýčky, režie Michael Junášek, role Máma selka a Babka babička, co je malá maličká (2015)

DS De Facto Mimo Jihlava po roce 2000
- Karel – režie Martin Rumler, role Děda
- Příměří aneb Dohodneme se? – režie Dagmar Brtnická, role Lydie
- Voda na kafe – režie Milena Hurajová, role Paní Justová
- Návrat zpopelněného: epizoda Lidojedství a kraslice - režie Martin Kolář, Martin Rumler, role Lidojedka paní Durandová
- Drahoušek Anna – režie Dagmar Brtnická, alternativní role Služka/Madam (premiéra 2.2. 2002)
- Já měla hezkej život, pane – autor Ota Ornest dle I. Bunina, režie Petr Soumar, monodrama, role Nastasja Semjonovna Zochovová

Bibliografie:
VARHANÍK, Jiří, Jihlava: Podklad pro heslo Čurdová Eva. Pro DČAD prosinec 2011.