Šumperk, Národní divadelní dílna 1997. Hodnocení - Karel Tomas
Národní divadelní dílna Šumperk 1997
Šumperk 16. - 24. 8. 1997
I. Základní údaje
Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR pořádaly:
ARTAMA, pracoviště Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu a Občanské sdružení DOMUS Šumperk, Dům kultury Šumperk.
Místo konání: Dům kultury Šumperk
Termín: 16.-24.8.1997
II. Program, splnění odborného účelu akce
Národní divadelní dílna Šumperk byla koncipována jako pracovní setkání mladých amatérských divadelníků, inspirace s dosahem a záběrem za hranice tradičního divadelního vzdělávání. Na šumperské dílně se mladí lidé kromě poctivé práci nad textem a na jevišti seznamovali s netradičními a hraničními obory a tendencemi amatérského divadla, s prací výrazných osobností naší i zahraniční divadelní (resp. umělecké) sféry. Dílna byla doplněna inspirativními vystoupeními a videoprojekcemi. Závěr dílny tvořila prezentace jednotlivých tříd.
Tematické zaměření šesti tříd vycházelo ze současných potřeb a tendencí mladého amatérského divadla, jak se projevily na ŠP a dalších přehlídkách a setkáních.
Většímu podílu hudební a zvukové složky v představeních odpovídala práce třídy A vedené slovenským hudebníkem, zpěvákem a divadelníkem Peterem Janků. Bylo pracováno s hudbou a se zvuky jako jedním ze základních výrazových prostředků divadla. Tématem bylo hledání zákonitostí, které hudba nabízí, a to v různých vztazích (člověk a jeho možnosti, člověk a člověk, člověk a prostor, hudba a její místo při formování divadelní výpovědi).
Počtem málo obsazená třída, nicméně aktivitou hýřící, byla třída B (Petr Endl), tedy třída divadla akce a akce na divadle, zabývající se převážně divadelním šermem a akčním jednáním ve smyslu boje, pádů a pohybových vztahů. Protiváhu tvořil náhled do jevištního zpracování historických tanců.
O třídu C - Pantomima a jevištní pohyb s lektorem Michalem Hechtem byl největší zájem v tříleté porevoluční historii šumperské dílny. Neomezovala se pouze na techniku pantomimy, ale pracovala velmi s pohybem ve všech formách a s prostředím, s pohybovou improvizací, ale nezapomněla i na fyzickou připravenost a dramaturgicko-režijní nadhled nad připravovaným tvarem.
Třída D se zlínským divadelním pedagogem Igorem Košutem (Od slova k fixovanému jednání) byla určena přihlášivším se začátečníkům a poskytovala jim základy vztahového jednání, otevření se fantazii a rozvíjení tvořivosti. Volba lektora by při tomto zaměření mohla být lepší, nicméně šlo o změnu na poslední chvíli před rozesláním propagace (původně byla plánována a domlouvána dílna herecká vedená Josefem Morávkem, který z důvodu vlastní indispozice sám za sebe navrhl náhradu) a svůj účel pro začátečníky splnila.
Druhý zahraniční lektor, režisér Jozef Krasula, pracoval ve třídě E na převodu nedramatických textů na jeviště. Šlo o komplexní dramaturgicko-režijně-hereckou práci nad dílem a životem Oty Pavla. Podmínkou účasti v dílně bylo mj. i prostudování maxima z dostupného díla autora. Práce byla mimořádně tvořivá.
Režisér Petr Kracik zaměřil práci dílny F na poctivé základní přečtení textu, analýzu dramatické situace a vytvoření jevištní postavy - tedy na základ, který je využitelný ve většině forem divadla, zejména v divadle interpretačním. Dílna pracovala nad textem Maryši a pro mnohé účastníky tuto \"povinnou\" literaturu objevila.
Typickým prvkem práce dílen v letošním roce se (kromě již obvyklé práce \"přes čas\") stala spolupráce jednotlivých tříd - vzájemná výpomoc při různých projektech, a to jak během týdne, tak i při závěrečné prezentaci.
Součástí programu byla i vystoupení Petera Janků, Michala Hechta a Divadla Jesličky a videoprojekce (Pěna dní, V. Vysocký jako herec, Kvas krále Vondry, Orfeo et Euridice), doplněné drobnými videoprojekcemi v rámci některých jednotlivých tříd. Zařazení videoprojekcí bylo motivováno zejména ekonomickými omezeními a nahrávky byly vybírány ve spolupráci s oddělením videokokumentace Divadelního ústavu v Praze. Ukázalo se však, že zejména záznamy divadelních představení na videu nejsou vhodným materiálem pro celovečerní program - špatná kvalita záznamu, jiný úhel pohledu jiného média. V anonymní anketě se účastníci jednoznačně vyslovili pro \"živá\" vystoupení. Přihlášených účastníků bylo 72, nepřijelo (buď s omluvou nebo bez) 18, výsledný počet byl tedy 54.
III. Organizace akce
Organizačně (mimo programovou část, nábor a administrativu) zabezpečovali v místě akci zejména pracovníci Kulturního domu Šumperk (ředitel p. Vladimír Rybička). Byla určena pracovnice DK Petra Matysová, která byla pro celou akci \"styčným důstojníkem\", vycházela jí maximálně vstříc a byla přítomna po celou dobu pro řešení problémů, které souvisely s místem, tedy jak provozních záležitostí, tak i \"zázraků na počkání\".
Běh odborné a programové části dílny zajišťoval pracovník IPOS-ARTAMA K.Tomas, péči o lektory a zabezpečení dobré spolupráce s ubytovnou měla na starosti pí. Crhová.
Všechny problémy a vzniklé potřeby byly řešeny operativně.
Podmínky v Šumperku jsou pro podobnou akci ideální. K dispozici je řada kluboven, menších i větších sálů - současná práce šesti skupin byla bezproblémová. Byly využívány i prostory přilehlého parku. Všechny prostory poskytl pořadatel za minimální úhradu.
Ubytování v učilišti bylo dostatečné kvality, stravování vlastními silami účastníků není vždy to nejlepší řešení, ale z ekonomických důvodů se ukázalo snesitelné, většina účastníků se k němu v anketě postavila kladně.
IV. Propagace akce
Akce byla bohatě propagována v regionálních sdělovacích prostředcích, v centrálním denním tisku i v odborném časopise. Dílnu navštívil regionální televizní štáb a několik zástupců tisku (MFD, regionálí tisk).
Pro zviditelnění akce v místě byly část závěrečné prezentace a některé večerní doplňkové programy veřejnosti přístupné.
Jako součást dokumentace dílny byl natočen amatérský videozáznam.
V. Finanční zabezpečení akce
Ministerstvo kultury ČR poskytlo na akci příspěvek ve výši cca 60 % nákladů, město cca 10 %, Sdružení Amatérské divadlo a svět cca 8 %, zbytek pokryly účastnické poplatky.
Vlastní vklad Domu kultury a jeho pracovníků je odhadován jako ekvivalent částky 25 000 Kč, vlastní vklad pracovníků IPOS ARTAMA náklady na tvorbu a distribuci materiálů k dílně je odhadován na cca 40 000 Kč.
VI. Závěry a doporučení
Pro rok 1998 je navržen termín 14.- 23.8. Dílna bude pracovat 8 dní (9 nocí).
Stejně jako v minulém roce chyběla možnost společného sezení všech účastníků dílny, neformálního setkávání včetně možnosti občerstvení (např. v předsálí).
Propagaci je třeba odeslat dříve (je třeba počítat s určitou rezervou na případné odmítnutí lektorů).
Pokud budou využity videoprojekce,je třeba je lépe zorganizovat, resp. využívat je jako doprovodný materiál pro pořady kombinované (přednáška a pod.).
Na dílně chyběla větší forma foto - či jiné dokumentace, který by snad bylo možné řešit žurnalistickou třídou. Jsme si však vědomi, že i zde jsou meze dány finančními možnostmi.
V příštím ročníku by mohla být vydána alespoň 2 čísla Zpravodaje.
Byla zorganizována anonymní anketa, její výsledky budou využity při přípravě dílny 1998.
Zpracoval: Karel Tomas
Šumperk 16. - 24. 8. 1997
I. Základní údaje
Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR pořádaly:
ARTAMA, pracoviště Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu a Občanské sdružení DOMUS Šumperk, Dům kultury Šumperk.
Místo konání: Dům kultury Šumperk
Termín: 16.-24.8.1997
II. Program, splnění odborného účelu akce
Národní divadelní dílna Šumperk byla koncipována jako pracovní setkání mladých amatérských divadelníků, inspirace s dosahem a záběrem za hranice tradičního divadelního vzdělávání. Na šumperské dílně se mladí lidé kromě poctivé práci nad textem a na jevišti seznamovali s netradičními a hraničními obory a tendencemi amatérského divadla, s prací výrazných osobností naší i zahraniční divadelní (resp. umělecké) sféry. Dílna byla doplněna inspirativními vystoupeními a videoprojekcemi. Závěr dílny tvořila prezentace jednotlivých tříd.
Tematické zaměření šesti tříd vycházelo ze současných potřeb a tendencí mladého amatérského divadla, jak se projevily na ŠP a dalších přehlídkách a setkáních.
Většímu podílu hudební a zvukové složky v představeních odpovídala práce třídy A vedené slovenským hudebníkem, zpěvákem a divadelníkem Peterem Janků. Bylo pracováno s hudbou a se zvuky jako jedním ze základních výrazových prostředků divadla. Tématem bylo hledání zákonitostí, které hudba nabízí, a to v různých vztazích (člověk a jeho možnosti, člověk a člověk, člověk a prostor, hudba a její místo při formování divadelní výpovědi).
Počtem málo obsazená třída, nicméně aktivitou hýřící, byla třída B (Petr Endl), tedy třída divadla akce a akce na divadle, zabývající se převážně divadelním šermem a akčním jednáním ve smyslu boje, pádů a pohybových vztahů. Protiváhu tvořil náhled do jevištního zpracování historických tanců.
O třídu C - Pantomima a jevištní pohyb s lektorem Michalem Hechtem byl největší zájem v tříleté porevoluční historii šumperské dílny. Neomezovala se pouze na techniku pantomimy, ale pracovala velmi s pohybem ve všech formách a s prostředím, s pohybovou improvizací, ale nezapomněla i na fyzickou připravenost a dramaturgicko-režijní nadhled nad připravovaným tvarem.
Třída D se zlínským divadelním pedagogem Igorem Košutem (Od slova k fixovanému jednání) byla určena přihlášivším se začátečníkům a poskytovala jim základy vztahového jednání, otevření se fantazii a rozvíjení tvořivosti. Volba lektora by při tomto zaměření mohla být lepší, nicméně šlo o změnu na poslední chvíli před rozesláním propagace (původně byla plánována a domlouvána dílna herecká vedená Josefem Morávkem, který z důvodu vlastní indispozice sám za sebe navrhl náhradu) a svůj účel pro začátečníky splnila.
Druhý zahraniční lektor, režisér Jozef Krasula, pracoval ve třídě E na převodu nedramatických textů na jeviště. Šlo o komplexní dramaturgicko-režijně-hereckou práci nad dílem a životem Oty Pavla. Podmínkou účasti v dílně bylo mj. i prostudování maxima z dostupného díla autora. Práce byla mimořádně tvořivá.
Režisér Petr Kracik zaměřil práci dílny F na poctivé základní přečtení textu, analýzu dramatické situace a vytvoření jevištní postavy - tedy na základ, který je využitelný ve většině forem divadla, zejména v divadle interpretačním. Dílna pracovala nad textem Maryši a pro mnohé účastníky tuto \"povinnou\" literaturu objevila.
Typickým prvkem práce dílen v letošním roce se (kromě již obvyklé práce \"přes čas\") stala spolupráce jednotlivých tříd - vzájemná výpomoc při různých projektech, a to jak během týdne, tak i při závěrečné prezentaci.
Součástí programu byla i vystoupení Petera Janků, Michala Hechta a Divadla Jesličky a videoprojekce (Pěna dní, V. Vysocký jako herec, Kvas krále Vondry, Orfeo et Euridice), doplněné drobnými videoprojekcemi v rámci některých jednotlivých tříd. Zařazení videoprojekcí bylo motivováno zejména ekonomickými omezeními a nahrávky byly vybírány ve spolupráci s oddělením videokokumentace Divadelního ústavu v Praze. Ukázalo se však, že zejména záznamy divadelních představení na videu nejsou vhodným materiálem pro celovečerní program - špatná kvalita záznamu, jiný úhel pohledu jiného média. V anonymní anketě se účastníci jednoznačně vyslovili pro \"živá\" vystoupení. Přihlášených účastníků bylo 72, nepřijelo (buď s omluvou nebo bez) 18, výsledný počet byl tedy 54.
III. Organizace akce
Organizačně (mimo programovou část, nábor a administrativu) zabezpečovali v místě akci zejména pracovníci Kulturního domu Šumperk (ředitel p. Vladimír Rybička). Byla určena pracovnice DK Petra Matysová, která byla pro celou akci \"styčným důstojníkem\", vycházela jí maximálně vstříc a byla přítomna po celou dobu pro řešení problémů, které souvisely s místem, tedy jak provozních záležitostí, tak i \"zázraků na počkání\".
Běh odborné a programové části dílny zajišťoval pracovník IPOS-ARTAMA K.Tomas, péči o lektory a zabezpečení dobré spolupráce s ubytovnou měla na starosti pí. Crhová.
Všechny problémy a vzniklé potřeby byly řešeny operativně.
Podmínky v Šumperku jsou pro podobnou akci ideální. K dispozici je řada kluboven, menších i větších sálů - současná práce šesti skupin byla bezproblémová. Byly využívány i prostory přilehlého parku. Všechny prostory poskytl pořadatel za minimální úhradu.
Ubytování v učilišti bylo dostatečné kvality, stravování vlastními silami účastníků není vždy to nejlepší řešení, ale z ekonomických důvodů se ukázalo snesitelné, většina účastníků se k němu v anketě postavila kladně.
IV. Propagace akce
Akce byla bohatě propagována v regionálních sdělovacích prostředcích, v centrálním denním tisku i v odborném časopise. Dílnu navštívil regionální televizní štáb a několik zástupců tisku (MFD, regionálí tisk).
Pro zviditelnění akce v místě byly část závěrečné prezentace a některé večerní doplňkové programy veřejnosti přístupné.
Jako součást dokumentace dílny byl natočen amatérský videozáznam.
V. Finanční zabezpečení akce
Ministerstvo kultury ČR poskytlo na akci příspěvek ve výši cca 60 % nákladů, město cca 10 %, Sdružení Amatérské divadlo a svět cca 8 %, zbytek pokryly účastnické poplatky.
Vlastní vklad Domu kultury a jeho pracovníků je odhadován jako ekvivalent částky 25 000 Kč, vlastní vklad pracovníků IPOS ARTAMA náklady na tvorbu a distribuci materiálů k dílně je odhadován na cca 40 000 Kč.
VI. Závěry a doporučení
Pro rok 1998 je navržen termín 14.- 23.8. Dílna bude pracovat 8 dní (9 nocí).
Stejně jako v minulém roce chyběla možnost společného sezení všech účastníků dílny, neformálního setkávání včetně možnosti občerstvení (např. v předsálí).
Propagaci je třeba odeslat dříve (je třeba počítat s určitou rezervou na případné odmítnutí lektorů).
Pokud budou využity videoprojekce,je třeba je lépe zorganizovat, resp. využívat je jako doprovodný materiál pro pořady kombinované (přednáška a pod.).
Na dílně chyběla větší forma foto - či jiné dokumentace, který by snad bylo možné řešit žurnalistickou třídou. Jsme si však vědomi, že i zde jsou meze dány finančními možnostmi.
V příštím ročníku by mohla být vydána alespoň 2 čísla Zpravodaje.
Byla zorganizována anonymní anketa, její výsledky budou využity při přípravě dílny 1998.
Zpracoval: Karel Tomas
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.