Zákon o právě spolčovacím 1867
134/1867 ř.z.
ZÁKON,
daný dne 15. listopadu 1867,
o právě spolčovacím.
Má platnost v Čechách, v Dalmatsku, Haliči a Vladimiřsku s
Krokovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku,
Korutanech, Krajinsku, Bukovině, Moravě, Slezsku, Tyrolsku a
Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišťku, též v městě a
okršlku Terstském.
S přivolením obojí sněmovny Mé rady říšské vidí se Mi
naříditi takto:
ČÁSTKA PRVNÍ.
O spolcích vůbec.
§ 1
Dovoleno jest, zřizovati spolky dle toho, co v tomto zákoně
vyměřeno.
§ 2
Tento zákon nevztahuje se ke spolkům a společnostem, které
mají za účel zisk, ani ke spolkům bankovním, kreditním a
pojišťovacím, k ústavům důchodním, spořitelnám a půjčovnám na
zástavy; tyto spolky spravují se zákony zvláštními, jich se
týkajícími.
§ 3
Kromě toho nevztahuje se tento zákona:
a) k řádům a kongregacím duchovním, a ke společenstvům náboženským
vůbec, jež uvažovati náleží dle zákonů a nařízení a příčině
jich vydaných;
b) ke společenstvům a pomocným pokladnicím živnostenským, dle
zákonů živnostenských zřízeným;
c) k těžířstvům a pokladnicím bratrským, zřízeným dle zákonů
horních.
§ 4
Kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto zákonu poddaný, povinen
jest, oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně
politickému řízení zemskému a předložiti mu statuta.
Ze statut budiž lze vyrozuměti:
a) k čemu se spolek zřizuje, z jakých prostředků, a jak se ty
prostředky seženou;
b) jak se spolek zřídí a jak se bude obnovovati;
c) kde bude míti spolek sídlo své;
d) která práva a které povinnosti budou míti členové spolku;
e) kteří orgánové budou spolek říditi;
f) čeho potřebí, aby byla usnesení platná, a jak mají býti zřízena
všeliká sepsání a vyhlášení, od spolku vydaná;
g) jak se budou narovnávati rozepře ze svazku spolkového vzešlé;
h) kdo bude spolek zastupovati na venek;
i) co se má státi, když se spolek rozejde.
§ 5
Statuta podána buďte v pěti exemplářích.
Na učiněné oznámení budiž oznamovateli, když za to žádá ihned
vydáno potvrzení. Ve statuta u řízení zemského uložená může každý
nahlédnouti a za přípis žádati.
§ 6
Byl-li by spolek dle svého účelu nebo dle svého zřízení proti
zákonu nebo právu aneb státu nebezpečný, může vláda zemská
zakázati, aby se nezřizoval.
Tento zákaz staň se písemně ve čtyřech nedělích od podaného
oznámení (§§. 4. a 5.), a vyloženy buďte příčiny toho.
§ 7
Nebyl-li spolek v této lhůtě zakázán aneb proneslo-li se
řízení zemské již dříve, že spolku nezakazuje, tedy může spolek
vejíti ve skutek.
§ 8
Ze zákazu od řízení zemského vydaného může se v 60 dnech
vzíti odvolání k ministeriu záležitostí vnitřních.
§ 9
Nebyl-li spolek zakázán aneb byl-li zákaz pořadem odvolání
zase zrušen, vysvědčí spolku řízení zemské, když za to požádá, že
jest dle statut předložených zřízen, kteréžto vysvědčení jest
důkazem jeho právního bytí, co se týče obcování veřejného i
občanského.
§ 10
Co v §§. 4. až do 9. tohoto zákona nařízeno, má s výminkou v
§. 11. dotčenou platnost také, když jde o změnu statut, o zřízení
spolků vedlejších (filiálek) a o spojení několika spolků mezi
sebou, pokud takové spojování vůbec dle zákona jest dovoleno
(§ 33.).
§ 11
Měl-li by se zříditi spolek, který chce prostředkem spolků
vedlejších v několika zemích činným býti, aneb chtěl-li by se mezi
sebou spojiti spolky, které jsou zřízeny v několika zemích,
přísluší ministerium záležitostí vnitřních konati vše to, co
přivedeno v §§. 4. až do 10., jemuž se mají tedy také náležitá
oznámení učiniti.
§ 12
Představenstvo spolku jest povinno, oznámiti úřadu ve třech
dnech, když se bylo zřídilo, z kterých členů se skládá, kde který
člen bydlí, a kteří členové budou spolek zastupovati na venek.
Toto oznámení podáno buď, jestli v místě zvláštní císařský
úřad bezpečnosti, tomuto úřadu, v jiných místech politickému úřadu
okresnímu.
Jestli spolek rozdělen na spolky vedlejší (filiálky), povinen
jest každý spolek vedlejší, učiniti toto oznámení zvláště.
§ 13
Rozděluje-li spolek mezi své členy zprávy o své činnosti buď
početní nebo jednací aneb jiné podobné výkazy, buďtež tři
exempláře podány úřadu v §. 12. jmenovanému; nestalo-li by se
toho, může k tomu úřad přidržeti spolek pokutami pořádečnými až do
desíti zlatých.
§ 14
Každý spolek může shromáždění svá míti veřejně. Však ti, kdož
nejsou členy spolku nebo hosty zvanými, nemohou v jednání
účastenství míti.
Ani členům spolku ani posluchačům není dovoleno, přicházeti
do shromáždění se zbraní, čehož aby se nestalo, předseda
přihlížeti má.
§ 15
Kdykoli spolek se chce shromážditi, má to představenstvo
nejméně 24 hodin dříve oznámiti úřadu v §. 12. jmenovanému,
připomenouc, kde a kdy shromáždění se bude odbývati, a mělo-li by
shromáždění býti veřejné, má i toto opovědíti.
§ 16
Toto oznámení, též oznámení a předlohy, dotčené v §§. 12. a
13., sproštěny jsou kolku.
§ 17
Aby se ve shromáždění spolku šetřilo zákona a zachovával se
pořádek, k tomu přihlížeti nejprvé přísluší předsedovi.
Mluvilo neb činilo-li by se něco proti zákonu, má tomu
předseda ihned na odpor býti, a pakli by nařízení jeho
neuposlechlo, shromáždění zavříti.
§ 18
Úřad má toho vůli, poslati ke každému shromáždění spolku
vyslaného svého, jemuž se v něm má dáti příhodné místo, které si
zvolí, a poskytnouti k požádání jeho všelikých zpráv, týkajících
se osoby navrhovatelů a řečníků.
Tento vyslaný má také právo žádati, aby se sepsal protokol o
věcech, o nichž se rokovalo, a o usneseních učiněných.
Posílati do shromáždění vyslaného, přísluší vůbec úřadu v
§ 12. jmenovanému, řízení zemské může však sobě vyhraditi, že jej
bude samo vysílati.
Vláda může každé chvíle nahlédnouti do protokolů v příčině
shromáždění spolků sepsaných.
§ 19
Co tuto ustanoveno v tom, že se má každé shromáždění spolku
úřadu oznámiti (§ 15.), a že vláda může k němu vyslaného odeslati
(§ 18.), nevztahuje se k sezením představenstva a orgánů
kontrolních, ač jsouli kteří zřízení.
§ 20
Nižádný spolek nečiň usnesení aneb nevydávej vynesení
takových, ježto by odporoval zákonu trestnímu, aneb jimiž by
spolek, co do obsahu nebo do formy, sobě osoboval autoritu v
některém oddělení zákonodárství nebo exekutivní moci.
§ 21
Shromáždil-li by se spolek, nešetře toho, co v tomto zákoně
nařízeno, budiž shromáždění takové od úřadu zakázáno a dle
okolností zavřeno.
Taktéž zavřeno buď od vyslaného vládního, aneb nebyl-li by
vyslaný vládní poslán, od úřadu shromáždění i dle zákona svolané,
kdyby se v něm proti zákonu v něčem předse šlo, rokovalo se o
věcech, které nenáležejí v obor činnosti spolku statuty vyměřený,
nebo kdyby shromáždění nabývalo povahy veřejnému pořádku
nebezpečné.
§ 22
Jak mile se prohlásí, že shromáždění spolku jest zavřeno,
jsou přítomní povinni, místo shromáždění hned opustiti a se
rozejíti.
Kdo by tohoto nařízení nešetřil, může prostředky donucovacími
odstraněn býti.
§ 23
Petice nebo adresy, které od sebe vydává některý spolek,
nebuďtež podávány od více než desíti osob.
§ 24
Učinil-li by některý spolek usnesení aneb vydal-li by
vynesení nějaké, které by bylo na odpor § 20. tohoto zákona,
vykročil-li by z oboru působnosti dle statut jemu vyměřeného, aneb
nečinil-li by již vůbec dosti tomu, na čem se zakládá právní
existence jeho, tedy může býti rozpuštěn.
§ 25
Rozhodovati o tom, má-li spolek rozpuštěn býti, přísluší
vůbec řízení zemskému, v případech však, přivedených v § 11.,
ministerium záležitostí vnitřních, ku kterémuž ministerium se může
také vzíti v 60 dnech odvolání z nálezu řízení zemského, kterým
spolek byl rozpuštěn.
Jestli tu příčina některá, v § 24. jmenovaná, pro kterou se
může spolek rozpustiti, má nižší úřad právo, činnost spolku
zastaviti dotud, až se v příčině rozpuštění jeho s konečnou
platností rozhodne.
§ 26
Rozejde-li se spolek ze své vůle, povinno jest představenstvo
odstupující ihned to oznámiti řízení zemskému, kteréž to úředním
věstníkem v obecnou známost uvede.
§ 27
Rozpustí-li úřad spolek nějaký, vyhlásí se to veřejnými novinami,
a úřad učiní v příčině jmění spolkového opatření zákonem
nařízená.
§ 28
Úřadem v tomto zákoně připomínaným rozumí se, není-li
výslovně některý jiný ustanoven, vůbec politický úřad okresní, tu
však, kde jest císařský úřad bezpečnosti, úřad tento.
Svolal-li by aneb měl-li by spolek shromáždění proti tomu, co
v tomto zákoně nařízeno, a vzešlo-li by tím veřejnému pořádku
a bezpečnosti náhlé nebezpečenství, může také každý jiný úřad,
jemuž přísluší k zachování pořádku přihlížeti, shromáždění takové
zakázati nebo zavříti. Týž úřad může také zastaviti činnost
spolku, kdyby se spolek byl zřídil, neučiniv dosti výminkám
v zákoně ustanoveným, aneb kdyby při něm vzešla příčina některá
v § 24. přivedená, pro kterou se může spolek rozpustiti. Však
povinen jest úřad takový, neprodleně dáti o tom příslušnému úřadu
věděti.
ČÁSTKA DRUHÁ.
O spolcích politických.
§ 29
V příčině spolků politických mají kromě nařízení obecných
v částce první položených platnost tato ustanovení zvláštní.
§ 30
Cizozemci, osoby ženské a nezletilé nemohou přijímáni býti za
členy spolků politických.
§ 31
Představenstvo skládej se nejméně z pěti a nejvýše z desíti
členův.
§ 32
Spolky politické jsou povinny, úřadu v § 12. jmenovanému
členy své ve třech dnech od početí činnosti, pojmenovati a kdykoli
nového člena přijmout; jej oznámiti, každého roku pak seznamenání
všech členů předložiti.
Tato oznámení jsou zproštěna kolku.
§ 33
Spolkům politickým jest zakázáno, spolky vedlejší (filiálky)
zřizovati, mezi sebou se spojovati, aneb vůbec s jinými spolky,
buď dopisováním, nebo skrze vyslané ve spojení vcházeti.
Taktéž nemůže žádný člen představenstva býti členem
představenstva některého jiného spolku politického.
§ 34
Nositi znak spolkový jest zakázáno.
§ 35
Chtěl-li by některý spolek nepolitický zanášeti se také
záležitostmi politickými, povinen bude, zachovati vše to, co
v příčině zřizování spolků politických v tomto zákoně nařízeno.
Zdali se některý spolek pokládati má za politický, uvažovati
přísluší řízení zemskému, a jde-li o spolky, připomenuté v § 11.,
též v případech rekursu, ministerium záležitostí vnitřních.
ČÁSTKA TŘETÍ.
Ustanovení trestní a závěrečná.
§ 36
Porušení tohoto zákona, nevztahuje-li se k němu obecný zákon
trestní, potrestáno budiž od soudu co přestupek vězením až do
šesti neděl aneb pokutami až do dvou set zlatých.
§ 37
Času války aneb vnitřních rozbrojů může vláda tomuto zákonu
na čas nebo v některém místě, zcela nebo z části platnost
odejmouti.
§ 38
V příčině spolků, k nimž tento zákon se vztahuje, pozbývá
zákon o spolcích, daný dne 26. listopadu 1852, č. 253 zákonníka
říšského, a všeliké jiné zákony a nařízení s tímto zákonem se
nesrovnávající, moci své.
§ 39
Ministrům záležitostí vnitřních a práv uloženo jest, aby
tento zákon ve skutek uvedli.
Ve Vídni dne 15. listopadu 1867.
František Josef m. p.
Svobodný pán Beust m. p. Hrabě Taaffe m. p. Rytíř Hye m. p.
Svobodný pán Becke m. p. Svobodný pán John m. p., p. podm.
Z Nejvyššího nařízení:
Bernard rytíř Meyer m. p.
ZÁKON,
daný dne 15. listopadu 1867,
o právě spolčovacím.
Má platnost v Čechách, v Dalmatsku, Haliči a Vladimiřsku s
Krokovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku,
Korutanech, Krajinsku, Bukovině, Moravě, Slezsku, Tyrolsku a
Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišťku, též v městě a
okršlku Terstském.
S přivolením obojí sněmovny Mé rady říšské vidí se Mi
naříditi takto:
ČÁSTKA PRVNÍ.
O spolcích vůbec.
§ 1
Dovoleno jest, zřizovati spolky dle toho, co v tomto zákoně
vyměřeno.
§ 2
Tento zákon nevztahuje se ke spolkům a společnostem, které
mají za účel zisk, ani ke spolkům bankovním, kreditním a
pojišťovacím, k ústavům důchodním, spořitelnám a půjčovnám na
zástavy; tyto spolky spravují se zákony zvláštními, jich se
týkajícími.
§ 3
Kromě toho nevztahuje se tento zákona:
a) k řádům a kongregacím duchovním, a ke společenstvům náboženským
vůbec, jež uvažovati náleží dle zákonů a nařízení a příčině
jich vydaných;
b) ke společenstvům a pomocným pokladnicím živnostenským, dle
zákonů živnostenských zřízeným;
c) k těžířstvům a pokladnicím bratrským, zřízeným dle zákonů
horních.
§ 4
Kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto zákonu poddaný, povinen
jest, oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně
politickému řízení zemskému a předložiti mu statuta.
Ze statut budiž lze vyrozuměti:
a) k čemu se spolek zřizuje, z jakých prostředků, a jak se ty
prostředky seženou;
b) jak se spolek zřídí a jak se bude obnovovati;
c) kde bude míti spolek sídlo své;
d) která práva a které povinnosti budou míti členové spolku;
e) kteří orgánové budou spolek říditi;
f) čeho potřebí, aby byla usnesení platná, a jak mají býti zřízena
všeliká sepsání a vyhlášení, od spolku vydaná;
g) jak se budou narovnávati rozepře ze svazku spolkového vzešlé;
h) kdo bude spolek zastupovati na venek;
i) co se má státi, když se spolek rozejde.
§ 5
Statuta podána buďte v pěti exemplářích.
Na učiněné oznámení budiž oznamovateli, když za to žádá ihned
vydáno potvrzení. Ve statuta u řízení zemského uložená může každý
nahlédnouti a za přípis žádati.
§ 6
Byl-li by spolek dle svého účelu nebo dle svého zřízení proti
zákonu nebo právu aneb státu nebezpečný, může vláda zemská
zakázati, aby se nezřizoval.
Tento zákaz staň se písemně ve čtyřech nedělích od podaného
oznámení (§§. 4. a 5.), a vyloženy buďte příčiny toho.
§ 7
Nebyl-li spolek v této lhůtě zakázán aneb proneslo-li se
řízení zemské již dříve, že spolku nezakazuje, tedy může spolek
vejíti ve skutek.
§ 8
Ze zákazu od řízení zemského vydaného může se v 60 dnech
vzíti odvolání k ministeriu záležitostí vnitřních.
§ 9
Nebyl-li spolek zakázán aneb byl-li zákaz pořadem odvolání
zase zrušen, vysvědčí spolku řízení zemské, když za to požádá, že
jest dle statut předložených zřízen, kteréžto vysvědčení jest
důkazem jeho právního bytí, co se týče obcování veřejného i
občanského.
§ 10
Co v §§. 4. až do 9. tohoto zákona nařízeno, má s výminkou v
§. 11. dotčenou platnost také, když jde o změnu statut, o zřízení
spolků vedlejších (filiálek) a o spojení několika spolků mezi
sebou, pokud takové spojování vůbec dle zákona jest dovoleno
(§ 33.).
§ 11
Měl-li by se zříditi spolek, který chce prostředkem spolků
vedlejších v několika zemích činným býti, aneb chtěl-li by se mezi
sebou spojiti spolky, které jsou zřízeny v několika zemích,
přísluší ministerium záležitostí vnitřních konati vše to, co
přivedeno v §§. 4. až do 10., jemuž se mají tedy také náležitá
oznámení učiniti.
§ 12
Představenstvo spolku jest povinno, oznámiti úřadu ve třech
dnech, když se bylo zřídilo, z kterých členů se skládá, kde který
člen bydlí, a kteří členové budou spolek zastupovati na venek.
Toto oznámení podáno buď, jestli v místě zvláštní císařský
úřad bezpečnosti, tomuto úřadu, v jiných místech politickému úřadu
okresnímu.
Jestli spolek rozdělen na spolky vedlejší (filiálky), povinen
jest každý spolek vedlejší, učiniti toto oznámení zvláště.
§ 13
Rozděluje-li spolek mezi své členy zprávy o své činnosti buď
početní nebo jednací aneb jiné podobné výkazy, buďtež tři
exempláře podány úřadu v §. 12. jmenovanému; nestalo-li by se
toho, může k tomu úřad přidržeti spolek pokutami pořádečnými až do
desíti zlatých.
§ 14
Každý spolek může shromáždění svá míti veřejně. Však ti, kdož
nejsou členy spolku nebo hosty zvanými, nemohou v jednání
účastenství míti.
Ani členům spolku ani posluchačům není dovoleno, přicházeti
do shromáždění se zbraní, čehož aby se nestalo, předseda
přihlížeti má.
§ 15
Kdykoli spolek se chce shromážditi, má to představenstvo
nejméně 24 hodin dříve oznámiti úřadu v §. 12. jmenovanému,
připomenouc, kde a kdy shromáždění se bude odbývati, a mělo-li by
shromáždění býti veřejné, má i toto opovědíti.
§ 16
Toto oznámení, též oznámení a předlohy, dotčené v §§. 12. a
13., sproštěny jsou kolku.
§ 17
Aby se ve shromáždění spolku šetřilo zákona a zachovával se
pořádek, k tomu přihlížeti nejprvé přísluší předsedovi.
Mluvilo neb činilo-li by se něco proti zákonu, má tomu
předseda ihned na odpor býti, a pakli by nařízení jeho
neuposlechlo, shromáždění zavříti.
§ 18
Úřad má toho vůli, poslati ke každému shromáždění spolku
vyslaného svého, jemuž se v něm má dáti příhodné místo, které si
zvolí, a poskytnouti k požádání jeho všelikých zpráv, týkajících
se osoby navrhovatelů a řečníků.
Tento vyslaný má také právo žádati, aby se sepsal protokol o
věcech, o nichž se rokovalo, a o usneseních učiněných.
Posílati do shromáždění vyslaného, přísluší vůbec úřadu v
§ 12. jmenovanému, řízení zemské může však sobě vyhraditi, že jej
bude samo vysílati.
Vláda může každé chvíle nahlédnouti do protokolů v příčině
shromáždění spolků sepsaných.
§ 19
Co tuto ustanoveno v tom, že se má každé shromáždění spolku
úřadu oznámiti (§ 15.), a že vláda může k němu vyslaného odeslati
(§ 18.), nevztahuje se k sezením představenstva a orgánů
kontrolních, ač jsouli kteří zřízení.
§ 20
Nižádný spolek nečiň usnesení aneb nevydávej vynesení
takových, ježto by odporoval zákonu trestnímu, aneb jimiž by
spolek, co do obsahu nebo do formy, sobě osoboval autoritu v
některém oddělení zákonodárství nebo exekutivní moci.
§ 21
Shromáždil-li by se spolek, nešetře toho, co v tomto zákoně
nařízeno, budiž shromáždění takové od úřadu zakázáno a dle
okolností zavřeno.
Taktéž zavřeno buď od vyslaného vládního, aneb nebyl-li by
vyslaný vládní poslán, od úřadu shromáždění i dle zákona svolané,
kdyby se v něm proti zákonu v něčem předse šlo, rokovalo se o
věcech, které nenáležejí v obor činnosti spolku statuty vyměřený,
nebo kdyby shromáždění nabývalo povahy veřejnému pořádku
nebezpečné.
§ 22
Jak mile se prohlásí, že shromáždění spolku jest zavřeno,
jsou přítomní povinni, místo shromáždění hned opustiti a se
rozejíti.
Kdo by tohoto nařízení nešetřil, může prostředky donucovacími
odstraněn býti.
§ 23
Petice nebo adresy, které od sebe vydává některý spolek,
nebuďtež podávány od více než desíti osob.
§ 24
Učinil-li by některý spolek usnesení aneb vydal-li by
vynesení nějaké, které by bylo na odpor § 20. tohoto zákona,
vykročil-li by z oboru působnosti dle statut jemu vyměřeného, aneb
nečinil-li by již vůbec dosti tomu, na čem se zakládá právní
existence jeho, tedy může býti rozpuštěn.
§ 25
Rozhodovati o tom, má-li spolek rozpuštěn býti, přísluší
vůbec řízení zemskému, v případech však, přivedených v § 11.,
ministerium záležitostí vnitřních, ku kterémuž ministerium se může
také vzíti v 60 dnech odvolání z nálezu řízení zemského, kterým
spolek byl rozpuštěn.
Jestli tu příčina některá, v § 24. jmenovaná, pro kterou se
může spolek rozpustiti, má nižší úřad právo, činnost spolku
zastaviti dotud, až se v příčině rozpuštění jeho s konečnou
platností rozhodne.
§ 26
Rozejde-li se spolek ze své vůle, povinno jest představenstvo
odstupující ihned to oznámiti řízení zemskému, kteréž to úředním
věstníkem v obecnou známost uvede.
§ 27
Rozpustí-li úřad spolek nějaký, vyhlásí se to veřejnými novinami,
a úřad učiní v příčině jmění spolkového opatření zákonem
nařízená.
§ 28
Úřadem v tomto zákoně připomínaným rozumí se, není-li
výslovně některý jiný ustanoven, vůbec politický úřad okresní, tu
však, kde jest císařský úřad bezpečnosti, úřad tento.
Svolal-li by aneb měl-li by spolek shromáždění proti tomu, co
v tomto zákoně nařízeno, a vzešlo-li by tím veřejnému pořádku
a bezpečnosti náhlé nebezpečenství, může také každý jiný úřad,
jemuž přísluší k zachování pořádku přihlížeti, shromáždění takové
zakázati nebo zavříti. Týž úřad může také zastaviti činnost
spolku, kdyby se spolek byl zřídil, neučiniv dosti výminkám
v zákoně ustanoveným, aneb kdyby při něm vzešla příčina některá
v § 24. přivedená, pro kterou se může spolek rozpustiti. Však
povinen jest úřad takový, neprodleně dáti o tom příslušnému úřadu
věděti.
ČÁSTKA DRUHÁ.
O spolcích politických.
§ 29
V příčině spolků politických mají kromě nařízení obecných
v částce první položených platnost tato ustanovení zvláštní.
§ 30
Cizozemci, osoby ženské a nezletilé nemohou přijímáni býti za
členy spolků politických.
§ 31
Představenstvo skládej se nejméně z pěti a nejvýše z desíti
členův.
§ 32
Spolky politické jsou povinny, úřadu v § 12. jmenovanému
členy své ve třech dnech od početí činnosti, pojmenovati a kdykoli
nového člena přijmout; jej oznámiti, každého roku pak seznamenání
všech členů předložiti.
Tato oznámení jsou zproštěna kolku.
§ 33
Spolkům politickým jest zakázáno, spolky vedlejší (filiálky)
zřizovati, mezi sebou se spojovati, aneb vůbec s jinými spolky,
buď dopisováním, nebo skrze vyslané ve spojení vcházeti.
Taktéž nemůže žádný člen představenstva býti členem
představenstva některého jiného spolku politického.
§ 34
Nositi znak spolkový jest zakázáno.
§ 35
Chtěl-li by některý spolek nepolitický zanášeti se také
záležitostmi politickými, povinen bude, zachovati vše to, co
v příčině zřizování spolků politických v tomto zákoně nařízeno.
Zdali se některý spolek pokládati má za politický, uvažovati
přísluší řízení zemskému, a jde-li o spolky, připomenuté v § 11.,
též v případech rekursu, ministerium záležitostí vnitřních.
ČÁSTKA TŘETÍ.
Ustanovení trestní a závěrečná.
§ 36
Porušení tohoto zákona, nevztahuje-li se k němu obecný zákon
trestní, potrestáno budiž od soudu co přestupek vězením až do
šesti neděl aneb pokutami až do dvou set zlatých.
§ 37
Času války aneb vnitřních rozbrojů může vláda tomuto zákonu
na čas nebo v některém místě, zcela nebo z části platnost
odejmouti.
§ 38
V příčině spolků, k nimž tento zákon se vztahuje, pozbývá
zákon o spolcích, daný dne 26. listopadu 1852, č. 253 zákonníka
říšského, a všeliké jiné zákony a nařízení s tímto zákonem se
nesrovnávající, moci své.
§ 39
Ministrům záležitostí vnitřních a práv uloženo jest, aby
tento zákon ve skutek uvedli.
Ve Vídni dne 15. listopadu 1867.
František Josef m. p.
Svobodný pán Beust m. p. Hrabě Taaffe m. p. Rytíř Hye m. p.
Svobodný pán Becke m. p. Svobodný pán John m. p., p. podm.
Z Nejvyššího nařízení:
Bernard rytíř Meyer m. p.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.