Oldřiš, Orlovna, opona s vizualizací národní hymny Kde domov můj, autor Jan Herynek, 1929
Zdroj: Foto Jiří Němec, září 2014
SYNECKÝ, Jakub: Oldřiš, Orlovna, opona Příchod Čechů, nápis Kde domov můj, Jan Herynek, 1929
Opona pro Orlovnu v Oldříši na okr. Svitavy, kterou namaloval v roce 1929 prosečský malíř a starosta Jan Herynek, zdánlivě patří mezi opony s bájeslovným námětem, neboť připomíná obdobné kompozice příchodu praotce Čecha. Přes zmíněnou podobnost se však v tomto případě o známé mytologické téma nejspíše nejedná. Zarámovaný ústřední výjev má svým vztahem k doprovodné drapérii budit dojem závěsného obrazu. Co ale tento obraz přesně představuje? V krajině otevírající se průhledem k Řípu na obzoru vidíme na pravé straně skupinu postav – rodinu s dětmi, mladou dívku a starce. Po levé straně se osamocený bojovník opírá o štít a hledí k Řípu na obzoru. Nad jeho hlavou je výrazný nápis Kde domov můj. V souvislosti s tímto nápisem se nám ozřejmí smysl postavy polonahé dívky hrající na housle nad skupinou postav vpravo. Je to personifikovaná Píseň, jak ji známe z Mánesova listu Píseň rodné země. Tento typ převzal Josef Tulka pro svůj cyklus v lunetách průčelí Národního divadla. Místní malíř však cituje přesně figuru Mánesovu. Nepřesvědčivá stavba dolní poloviny trupu figury je způsobena tím, že u Mánesa dívka sedí na koni.
Jako přesnější či volnější citace konkrétních Mánesových figur můžeme chápat i další Herynkovy postavy. Malíř odkazuje k Mánesovi jakožto národnímu malíři, přímo a vědomě. Píseň zde tedy vystupuje jako Píseň národní, která nyní, v době samostatného státu, již může být ztotožněna přímo s národní hymnou. Obraz představuje ojedinělý pokus o výtvarné a vizuální zpřítomnění národní hymny.
Opona Orlovny v Oldříši se tedy řadí mezi početné opony oslavující prvorepublikovou samostatnost. Zatímco ale většina z nich tak činí pomocí akcentování národních symbolů a nápadným umísťováním státního znaku, zde je přímo vizualizován symbol nehmotný – národní hymna.
Původní rozměr opony byl 630 x 280 cm, po odstřižení poškozených okrajových částí se šíře plátna zúžila na 430 cm.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Jako přesnější či volnější citace konkrétních Mánesových figur můžeme chápat i další Herynkovy postavy. Malíř odkazuje k Mánesovi jakožto národnímu malíři, přímo a vědomě. Píseň zde tedy vystupuje jako Píseň národní, která nyní, v době samostatného státu, již může být ztotožněna přímo s národní hymnou. Obraz představuje ojedinělý pokus o výtvarné a vizuální zpřítomnění národní hymny.
Opona Orlovny v Oldříši se tedy řadí mezi početné opony oslavující prvorepublikovou samostatnost. Zatímco ale většina z nich tak činí pomocí akcentování národních symbolů a nápadným umísťováním státního znaku, zde je přímo vizualizován symbol nehmotný – národní hymna.
Původní rozměr opony byl 630 x 280 cm, po odstřižení poškozených okrajových částí se šíře plátna zúžila na 430 cm.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.