Přibyslav, Sokol LD, detail opony, 193x
Zdroj: Kulturní zařízení města Přibyslav srpen 2015 Foto Jiří Němec srpen 2015
Přibyslav, Sokol LD, Opona veduta města, 193x
Zdroj: Kulturní zařízení města Přibyslav srpen 2015
Přibyslav, poštovní pohled se stejným motivem jako je na malované oponě LD Sokola, 1932
Zdroj: Kulturní zařízení města Přibyslav srpen 2015
DUBSKÁ, Alice: Přibyslav, Sokol, LD, veduta města, neznámý autor, 193x, doložena dobovou fotografií
Přibyslav, Sokol, LD, veduta města, neznámý autor, 193x
Tradice ochotnického loutkářství v Přibyslavi sahá do konce 19. století. Od začátku minulého století pokoušeli se několikrát přibyslavští loutkáři,zejména sokolští, o zřízení stálé scény. Toto cíle dosáhlo Loutkové divadlo Sokola někdy v meziválečném období, zejména v 30. letech, kdy již působil početný soubor. Na jeho rozvoj mělo vliv získání trvalého působiště v nové sokolovně, v které se posléze hrálo až do 60. let. Pravděpodobně začátkem 30.let vznikla pro tuto scénu v sokolovně i nová opona. I když po nucené přestávce za okupace se opona nedochovala, máme ji dnes zachycenou na černobílé fotografii, na níž stojí asi čtyřicet mladých dívek a kluků (členové souboru?) slavnostně oděných do lidových krojů před proscéniem scény se spuštěnou oponou. Na plátně uprostřed opony je ve velkém oválu zobrazena veduta města Přibyslav. Na pravé straně v popředí je namalována na břehu Sázavy, která protéká městem, štíhlá bříza, na druhé straně řeky se rýsuje město s dominantou barokního kostela Svatého Jana Křtitele, který je dnes chráněnou kulturní památkou. Zajímavé je, že zcela podobná veduta se v roce 1932 vyskytla na černobílé pohlednici města Přibyslav S fotografii nelze posoudit barevnost veduty, zdá se spíše, že podobně jako na pohlednici i tady převládaly jemné barvy. Se skutečnostní, že veduta nebyla namalována na celé oponě, ale pouze ve středním oválu, bylo by lze uvažovat i o možnosti, že ovál s vedutou byl zezadu osvětlován, odpovídalo by to experimentům se světlem některých loutkových scén v druhé polovině 30. let, ale nelze to nijak prokázat, je to jen hypotéza. Autor opony není znám, je však jisté že touto oponou chtěl vyjádřit svůj emotivní vztah k městu i k obklopující přírodě Vysočiny, představující společně krajinu domova.
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Tradice ochotnického loutkářství v Přibyslavi sahá do konce 19. století. Od začátku minulého století pokoušeli se několikrát přibyslavští loutkáři,zejména sokolští, o zřízení stálé scény. Toto cíle dosáhlo Loutkové divadlo Sokola někdy v meziválečném období, zejména v 30. letech, kdy již působil početný soubor. Na jeho rozvoj mělo vliv získání trvalého působiště v nové sokolovně, v které se posléze hrálo až do 60. let. Pravděpodobně začátkem 30.let vznikla pro tuto scénu v sokolovně i nová opona. I když po nucené přestávce za okupace se opona nedochovala, máme ji dnes zachycenou na černobílé fotografii, na níž stojí asi čtyřicet mladých dívek a kluků (členové souboru?) slavnostně oděných do lidových krojů před proscéniem scény se spuštěnou oponou. Na plátně uprostřed opony je ve velkém oválu zobrazena veduta města Přibyslav. Na pravé straně v popředí je namalována na břehu Sázavy, která protéká městem, štíhlá bříza, na druhé straně řeky se rýsuje město s dominantou barokního kostela Svatého Jana Křtitele, který je dnes chráněnou kulturní památkou. Zajímavé je, že zcela podobná veduta se v roce 1932 vyskytla na černobílé pohlednici města Přibyslav S fotografii nelze posoudit barevnost veduty, zdá se spíše, že podobně jako na pohlednici i tady převládaly jemné barvy. Se skutečnostní, že veduta nebyla namalována na celé oponě, ale pouze ve středním oválu, bylo by lze uvažovat i o možnosti, že ovál s vedutou byl zezadu osvětlován, odpovídalo by to experimentům se světlem některých loutkových scén v druhé polovině 30. let, ale nelze to nijak prokázat, je to jen hypotéza. Autor opony není znám, je však jisté že touto oponou chtěl vyjádřit svůj emotivní vztah k městu i k obklopující přírodě Vysočiny, představující společně krajinu domova.
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.