BLÁHA, Jiří: Dvě původní opony zámeckého divadla v Litomyšli

Zámecké divadlo hraběte Waldsteina-Wartenberga v Litomyšli vybavil v roce 1797 dodnes zachovaným početným souborem dekorací vídeňský dvorní divadelní malíř, pražský rodák Josef Platzer (1751–1806). Kromě skoro dvaceti dekoračních sad namaloval pro divadlo také dvě opony s architektonickými motivy.
Přestože připomínají podobné Platzerovy zadní prospekty, jsou od počátku zamýšleny jako opony a není pravda, že byly za portál zavěšeny až druhotně jako jakési nouzové řešení – už jen proto, že jsou mnohem větší a do zadní části jeviště by se prostě nevešly. Na oponách větších divadel byly sice v té době opravdu častější figurální alegorické výjevy, ale zvláště v malých divadlech nebylo litomyšlské pojetí opony jako pohledu na architekturu zřejmě nijak výjimečné (oponu s podobným motivem mělo např. městské divadlo v Greinu z roku 1791). I tam, kde z opony zmizela figurální kompozice, však často zůstalo nejobvyklejší téma, oslava Apollóna jako ochránce umění, přítomno alespoň v náznaku – v Apollónově lyře, často zobrazované ve vavřínovém věnci nebo slunečních paprscích uprostřed draperiové opony. Na litomyšlské architektonické opony dohlíží lyra alespoň ze stropu nad hledištěm.
V Litomyšli visely opony těsně za sebou v prostoru mezi portálem a dvojicí stabilních proscéniových kulis. Obě se objevují už v nejstarších inventářích a počítalo s nimi už technické řešení stropu nad jevištěm s dvěma řadami kladek. Opony byly stejně jako prospekty vytahovány pomocí provazů vedených v několika řadách kroužků na rubu, plátno se při vytahování skládalo (systém římské rolety). V inventářích z let 1799, 1800 a 1806 jsou obě opony označeny jako „Zwey Schloß Gardien“ nebo „Schloß Cortine“, nejpodrobnější inventář z roku 1828 už je uvádí samostatně jako „Portalgardine“ a „Zweite Gardine“. Zřejmě se používaly střídavě obě; nedochovala se ale žádná zmínka o tom, jak a kdy se spouštěla právě jedna nebo druhá z nich. Opony jsou od průzkumu v roce 1957 umístěny v depozitáři a na jeviště se mezitím vrátily jen pro účely fotografování.

1. opona – Chrámek uprostřed okrouhlé kolonády

Josef Platzer, 1797
Státní zámek Litomyšl, inv. č. L-03297
umístěna v depozitáři
restaurováno 1969

Pozn.: tato opona otištěna už v první knize, kde je na s. 22 mylně uvedeno, že „Některé z prospektů Josefa Platzera … byly v divadle používány jako opony.“ Na obrázku na s. 23 je pak opona nesmyslně spuštěna až za špatně umístěnou proscéniovou sufitou; pokud budou opony znovu otištěny společně, doporučuju použít foto z depozitáře, na kterém je vidět celá, a pro srovnání starší Šílův snímek, kde je opona ještě zavěšena správně.

První ze dvou litomyšlských opon zachycuje průhled tmavou kazetovanou klenbou do kruhového nádvoří, kde v ose obrazu stojí antikizující pavilón, v průčelí nad schodištěm se sloupovým portikem s tympanonem a s kupolí na válcovém tamburu. Mezi sloupy portiku jsou na průčelí s pásovou rustikou dveře; nahoře, po stranách tympanonu, stojí sochy a před pavilonem je umístěn nízký bazén fontány. V kolonádě obíhající nádvoří střídají oblouky půlkruhově zakončených arkád polosloupy, nad kterými jsou na nízké atice osazeny dekorativní vázy. Za kolonádou je v pozadí vidět vrcholky stromů.
Jako i další litomyšlské dekorace nabízí tato opona vzácnou možnost srovnat realizaci s návrhy – s rychlou skicou i s propracovanější kresbou. Kresby byly nejspíš předlohou některých starších prací pro vídeňské dvorní divadlo, které Platzer pro Litomyšl jen drobně upravil. Na starší skice se objevuje kompoziční varianta s průhledem klenbou, na propracovanějším barevném návrhu vidíme místo toho prospekt s dvojicí bočních kulis.

2. opona – Průhled sloupovou předsíní do palácového nádvoří

Josef Platzer, 1797
Státní zámek Litomyšl, inv. č. L-03208
originál od 2008 v expozici ve 2. patře; v depozitáři kopie (Petr Hampl, 2010?, bohužel nefunkční – tvrdé plátno není možné vytahovat původním způsobem)
restaurováno 1972 a asi 2005

Druhá litomyšlská opona představuje parafrázi oblíbeného Platzerova kompozičního schématu, průhledu tmavou kolonádou do světlého prostoru v pozadí. Přední plán tvoří dvě strany ploše zastropeného prostoru, prolomeného velkými oblouky nad dvojicemi sloupů; v nikách mezi nimi stojí dekorativní vázy. V průhledu vidíme ostře osvětlené nádvoří s palácovou fasádou a otevřenou kolonádou se sochami na atice v pozadí. Za kolonádou uzavírají obraz stromy.

Literatura:
- BLÁHA, Jiří (ed.), Materiály k dějinám zámeckého divadla v Litomyšli, Litomyšl 2003
- BLÁHA, Jiří: Zámecké divadlo v Litomyšli, Nymburk 2010 (zde i starší literatura)

(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)