Litomyšl, zámecké divadlo, opona Antický chrám, autor Josef Platzer, 1797, restaurována 1969, depozitář zámku

Antický chrám

Platzer namaloval pro litomyšlskou scénu dvě opony, obě s architektonickou tématikou. Na první je zobrazen uprostřed okrouhlé kolonády antický chrám a na druhé se otevírá pohled sloupovou předsíní do palácového nádvoří. Obě připomínají spíše prospekty scén než opony, které ve své době zpravidla znázorňovaly alegorické výjevy.
www.litomysl.cz

V litomyšlském zámeckém divadle byly pověšeny dvě opony těsně za sebou, ale zřejmě to nebylo neobvyklé. Obě jsou obě od Platzera, obě se objevují už v nejstarších inventářích a počítalo s nimi už technické řešení stropu nad jevištěm s dvěma řadami kladek. V inventářích z let 1799, 1800 a 1806 jsou obě označeny jako "Zwey Schloß Gardine" nebo "Schloß Cortine", nejpodrobnější inventář z roku 1828 už je uvádí samostatně jako "Portalgardine" a "Zweite Gardine". Zřejmě se používaly střídavě obě; nedochovala se ale žádná zmínka o tom, jak a kdy se spouštěla právě jedna nebo druhá z nich. Rozhodně nemohly být používány jako prospekty, jak se někdy tvrdí, už jen proto, že jsou mnohem větší a do zadní části jeviště by se prostě nevešly.
Jiří Bláha

---

Zámecké divadlo hraběte Waldsteina-Wartenberga v Litomyšli vybavil v roce 1797 dodnes zachovaným početným souborem dekorací vídeňský dvorní divadelní malíř, pražský rodák Josef Platzer (1751–1806). Kromě skoro dvaceti dekoračních sad namaloval pro divadlo také dvě opony s architektonickými motivy.
Přestože připomínají podobné Platzerovy zadní prospekty, jsou od počátku zamýšleny jako opony a není pravda, že byly za portál zavěšeny až druhotně jako jakési nouzové řešení – už jen proto, že jsou mnohem větší a do zadní části jeviště by se prostě nevešly. Na oponách větších divadel byly sice v té době opravdu častější figurální alegorické výjevy, ale zvláště v malých divadlech nebylo litomyšlské pojetí opony jako pohledu na architekturu zřejmě nijak výjimečné (oponu s podobným motivem mělo např. městské divadlo v Greinu z roku 1791). I tam, kde z opony zmizela figurální kompozice, však často zůstalo nejobvyklejší téma, oslava Apollóna jako ochránce umění, přítomno alespoň v náznaku – v Apollónově lyře, často zobrazované ve vavřínovém věnci nebo slunečních paprscích uprostřed draperiové opony. Na litomyšlské architektonické opony dohlíží lyra alespoň ze stropu nad hledištěm.
V Litomyšli visely opony těsně za sebou v prostoru mezi portálem a dvojicí stabilních proscéniových kulis. Obě se objevují už v nejstarších inventářích a počítalo s nimi už technické řešení stropu nad jevištěm s dvěma řadami kladek. Opony byly stejně jako prospekty vytahovány pomocí provazů vedených v několika řadách kroužků na rubu, plátno se při vytahování skládalo (systém římské rolety). V inventářích z let 1799, 1800 a 1806 jsou obě opony označeny jako „Zwey Schloß Gardien“ nebo „Schloß Cortine“, nejpodrobnější inventář z roku 1828 už je uvádí samostatně jako „Portalgardine“ a „Zweite Gardine“. Zřejmě se používaly střídavě obě; nedochovala se ale žádná zmínka o tom, jak a kdy se spouštěla právě jedna nebo druhá z nich. Rozhodně nemohly být používány jako prospekty, jak se někdy tvrdí, už jen proto, že jsou mnohem větší a do zadní části jeviště by se prostě nevešly. Opony jsou od průzkumu v roce 1957 umístěny v depozitáři a na jeviště se mezitím vrátily jen pro účely fotografování.

1. opona – Chrámek uprostřed okrouhlé kolonády, restaurováno 1969

První ze dvou litomyšlských opon o rozměrech 620 x 460 cm zachycuje průhled tmavou kazetovanou klenbou do kruhového nádvoří, kde v ose obrazu stojí antikizující pavilón, v průčelí nad schodištěm se sloupovým portikem s tympanonem a s kupolí na válcovém tamburu. Mezi sloupy portiku jsou na průčelí s pásovou rustikou dveře; nahoře, po stranách tympanonu, stojí sochy a před pavilonem je umístěn nízký bazén fontány. V kolonádě obíhající nádvoří střídají oblouky půlkruhově zakončených arkád polosloupy, nad kterými jsou na nízké atice osazeny dekorativní vázy. Za kolonádou je v pozadí vidět vrcholky stromů.
Jako i další litomyšlské dekorace nabízí tato opona vzácnou možnost srovnat realizaci s návrhy – s rychlou skicou i s propracovanější kresbou. Kresby byly nejspíš předlohou některých starších prací pro vídeňské dvorní divadlo, které Platzer pro Litomyšl jen drobně upravil. Na starší skice se objevuje kompoziční varianta s průhledem klenbou, na propracovanějším barevném návrhu vidíme místo toho prospekt s dvojicí bočních kulis.

Pozn.: tato opona otištěna už v knize Malované opony divadel českých zemí (Praha, NIPOS 2010), kde je na s. 22 mylně uvedeno, že „Některé z prospektů Josefa Platzera … byly v divadle používány jako opony.“ Na obrázku na s. 23 je pak opona nesmyslně spuštěna až za špatně umístěnou proscéniovou sufitou a označena jako prospekt. Srovnej starší Šílův snímek, kde je opona ještě zavěšena správně.
(Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 130-131.

Jiří Bláha (leden 2011) upozornil na chybné formulace v knize Malované opony divadel českých zemí:
Pro srovnání přikládám i starší snímek první opony z Litomyšle (pohlednice z 50. let 20. století, foto Čestmír Šíla): na snímku, který máte v knize, visí totiž opona nesmyslně až za první řadou kulis. Nesouhlasil bych také s formulací "prospekt s architektonickým motivem používaný i jako opona" -- to může vypadat, jako kdyby si Valdštejnové místo opony z nouze pověsili za portál prospekt, což není pravda -- obě litomyšlské opony byly od začátku používány a zamýšleny jen jako opony a nic jiného.
(Viz Obrázky)

- BLÁHA, Jiří (ed.), Materiály k dějinám zámeckého divadla v Litomyšli, Litomyšl 2003

- BLÁHA, Jiří: Zámecké divadlo v Litomyšli. Nymburk, Vega 2010, 48 s., obr. (zde i starší literatura)

- VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 22, 23

- 2011 šot o oponě zařazen do 2. dílu (Opony zámeckých divadel) cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, režie a kamera Jan Hojtaš, scénář a pořadem provázel Jiří Valenta, viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/video/

- STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 130-131.

Databáze českého amatérského divadla, CD 02612

Zámek Litomyšl

Státní zámek Litomyšl, inv. č. L-03297, opona umístěna v depozitáři