Radnice, Tradice, ale i zábava – článek Ireny Tyslové z časopisu Dějiny a současnost 2009, č. 12
Dějiny a současnost č. 12 /2009
Zapadlí vlastenci
Tradice, ale i zábava
Spolek divadelních ochotníků v Radnicích
Městečko Radnice nedaleko Rokycan se pyšní hned několika raritami. Povrchově uloženou černouhelnou pánví, vysokou koncentrací staveb vrcholného baroka, první knihovnou v Čechách, nejstarší romskou čítankou a také bohatou spolkovou činností. Nejstarším a stále aktivním je Spolek divadelních ochotníků v Radnicích. Oficiálně oslaví v příštím roce 160. výročí, spolková kronika ale traduje informaci, že první představení sehráli radničtí už v roce 1801.
První desetiletí 19. století byla pro Radnice a okolí obdobím, kdy sem okolnosti svedly celou řadu osobností, které tu zanechaly hlubokou stopu. Celá čtvrť Radnic se dnes jmenuje po Antonínu Jaroslavovi Puchmajerovi — faráři, básníkovi, polyglotovi a nadšeném buditeli. Ten založil v roce 1818 Českou čtenářskou obec radnickou — vůbec první veřejnou knihovnu v zemi. Na počátku měla jen málo přes dvacet členů a ani ne dvacet knih — k její činnosti patřilo ale i divadlo. Ochotníci hráli nejčastěji v hospodách v Radnicích a okolí. Zkoušky i mnohá představení až do poloviny devadesátých let 20. století probíhaly v divadelním sále místního zámku. Spolu s celým panstvím ho v letech 1810 až 1838 spravoval Kašpar Maria hrabě ze Šternberku, další významná osobnost období raného obrození v Radnicích. Původně církevní hodnostář, zakladatel Společnosti národního musea propadl botanice a paleobotanice. Všude, kde působil, zakládal arboreta a botanické zahrady. Jeho hrob v nedalekém Stupně zdobí zkamenělý kmen stromu, který našli horníci při těžbě uhlí.
Hornictví dalo divadelníkům název v roce 1953, kdy byl spolek převeden pod závodní výbor ROH Radnických dolů. Pod názvem Hornické divadlo Radnicka získal spolek zatím největší úspěch, kterým bylo v roce 1956 vítězství na národní přehlídce amatérských souborů Jiráskův Hronov. V představení Nora od Henrika Ibsena tehdy excelovala Zdeňka Koldová. Nabízené angažmá v divadle v Plzni sice odmítla, radničtí ochotníci vychovali ale i herce, který na profesionální prkna vstoupil. Byl jím Václav Kotva, spoluzakladatel Činoherního klubu, ve kterém hrál celý svůj život.
Zkoušet v sále zámku zdarma umožňovali místním divadelním ochotníkům Šternberkové a tuto tradiční podporu poskytuje spolku město i dnes. Zkoušky i místní představení se jen přenesly z bývalého zámku do kulturního střediska U Růže. Tady také už tradičně pořádá spolek hned dvě divadelní přehlídky do roka. V květnu proběhl už šestnáctý ročník přehlídky dětských představení Radnický dráček. A poslední říjnová sobota byla v pořadí už třicátou sedmou, která zahájila podzimní přehlídku představení pro dospělé. Radničtí zde sehráli v režii Vojtěcha Filipa hru Mandarinkový pokoj od Roberta Thomase.
SDO v Radnicích má v současnosti 32 členů a hraje průměrně dvacetkrát za rok. Jedno představení mívá obvykle patnáct repríz. To znamená, že ochotníci připravují více než jednu premiéru ročně. Na repertoáru měli v nedávné minulosti takové hry jako Obchodník s deštěm, Kočičí hra, Rozmarné léto nebo Ženitba. Amatérské divadlo, účast na přehlídkách a jejich organizace není jedinou činností spolku. Obvyklou součástí společenského života města je také ochotnický ples a Radnické hudební slavnosti. Nedávno zemřelý dlouholetý předseda ochotníků Jaroslav Vyčichlo pak stál u pořádání prvních čtyř ročníků konference Jeden jazyk naše heslo buď, spolupořádané se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje.
Při tak dlouhé tradici spolku není ničím překvapivým najít mezi členy stejná příjmení ve třech nebo i čtyřech generacích. To je i případ současného starosty spolku René Kellera, který je zároveň hercem i režisérem, stejně jako jeho otec a dědeček. Svou práci ve spolku vnímá jako velkou zábavu, ale také jako povinnost vůči tradici, která významně obohacuje společenský život města a kterou nepřerušily ani války.
Irena TYSLOVÁ
Zapadlí vlastenci
Tradice, ale i zábava
Spolek divadelních ochotníků v Radnicích
Městečko Radnice nedaleko Rokycan se pyšní hned několika raritami. Povrchově uloženou černouhelnou pánví, vysokou koncentrací staveb vrcholného baroka, první knihovnou v Čechách, nejstarší romskou čítankou a také bohatou spolkovou činností. Nejstarším a stále aktivním je Spolek divadelních ochotníků v Radnicích. Oficiálně oslaví v příštím roce 160. výročí, spolková kronika ale traduje informaci, že první představení sehráli radničtí už v roce 1801.
První desetiletí 19. století byla pro Radnice a okolí obdobím, kdy sem okolnosti svedly celou řadu osobností, které tu zanechaly hlubokou stopu. Celá čtvrť Radnic se dnes jmenuje po Antonínu Jaroslavovi Puchmajerovi — faráři, básníkovi, polyglotovi a nadšeném buditeli. Ten založil v roce 1818 Českou čtenářskou obec radnickou — vůbec první veřejnou knihovnu v zemi. Na počátku měla jen málo přes dvacet členů a ani ne dvacet knih — k její činnosti patřilo ale i divadlo. Ochotníci hráli nejčastěji v hospodách v Radnicích a okolí. Zkoušky i mnohá představení až do poloviny devadesátých let 20. století probíhaly v divadelním sále místního zámku. Spolu s celým panstvím ho v letech 1810 až 1838 spravoval Kašpar Maria hrabě ze Šternberku, další významná osobnost období raného obrození v Radnicích. Původně církevní hodnostář, zakladatel Společnosti národního musea propadl botanice a paleobotanice. Všude, kde působil, zakládal arboreta a botanické zahrady. Jeho hrob v nedalekém Stupně zdobí zkamenělý kmen stromu, který našli horníci při těžbě uhlí.
Hornictví dalo divadelníkům název v roce 1953, kdy byl spolek převeden pod závodní výbor ROH Radnických dolů. Pod názvem Hornické divadlo Radnicka získal spolek zatím největší úspěch, kterým bylo v roce 1956 vítězství na národní přehlídce amatérských souborů Jiráskův Hronov. V představení Nora od Henrika Ibsena tehdy excelovala Zdeňka Koldová. Nabízené angažmá v divadle v Plzni sice odmítla, radničtí ochotníci vychovali ale i herce, který na profesionální prkna vstoupil. Byl jím Václav Kotva, spoluzakladatel Činoherního klubu, ve kterém hrál celý svůj život.
Zkoušet v sále zámku zdarma umožňovali místním divadelním ochotníkům Šternberkové a tuto tradiční podporu poskytuje spolku město i dnes. Zkoušky i místní představení se jen přenesly z bývalého zámku do kulturního střediska U Růže. Tady také už tradičně pořádá spolek hned dvě divadelní přehlídky do roka. V květnu proběhl už šestnáctý ročník přehlídky dětských představení Radnický dráček. A poslední říjnová sobota byla v pořadí už třicátou sedmou, která zahájila podzimní přehlídku představení pro dospělé. Radničtí zde sehráli v režii Vojtěcha Filipa hru Mandarinkový pokoj od Roberta Thomase.
SDO v Radnicích má v současnosti 32 členů a hraje průměrně dvacetkrát za rok. Jedno představení mívá obvykle patnáct repríz. To znamená, že ochotníci připravují více než jednu premiéru ročně. Na repertoáru měli v nedávné minulosti takové hry jako Obchodník s deštěm, Kočičí hra, Rozmarné léto nebo Ženitba. Amatérské divadlo, účast na přehlídkách a jejich organizace není jedinou činností spolku. Obvyklou součástí společenského života města je také ochotnický ples a Radnické hudební slavnosti. Nedávno zemřelý dlouholetý předseda ochotníků Jaroslav Vyčichlo pak stál u pořádání prvních čtyř ročníků konference Jeden jazyk naše heslo buď, spolupořádané se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje.
Při tak dlouhé tradici spolku není ničím překvapivým najít mezi členy stejná příjmení ve třech nebo i čtyřech generacích. To je i případ současného starosty spolku René Kellera, který je zároveň hercem i režisérem, stejně jako jeho otec a dědeček. Svou práci ve spolku vnímá jako velkou zábavu, ale také jako povinnost vůči tradici, která významně obohacuje společenský život města a kterou nepřerušily ani války.
Irena TYSLOVÁ
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.