Praha, Stavovské divadlo, opona Bergler, doplněk PhDr. Josefa Kráma Rychnov nad Kněžnou 101226

v pořadí druhá (z roku 1804) opona Stavovského divadla byla dílem Josefa Bergera, 21. prosince 1834 byla svědkem prvního provedení písně Kde domov můj ve Škroupově a Tylově Fidlovačce, v níž ji zazpíval basista Karel Strakatý v roli slepého písničkáře. Přidejme: Ve stejném představení zpívala roli Lidunky o větříčku vanoucím po lučinách i Henrietta Anna Joana Rettigová, doma zvaná Jetti, dcera M. D. Rettigové. Ostatně její tatínek se pak všude v Rychnově, kde bydleli, se pak chlubil výstřižkem z novin, v němž ji Čelakovský nazývá slavíčkem z českých luhů. Josef Krasoslav Chmelenský psal i o Henriettě Rettigové v České včele: Není možné slyšeti něco něžnějšího, jako jest píseň Lidušky do des z prvního obrazu Vane větřík po lučinách, nic srdečnějšího si pomysliti, jako píseň Mareše C dur ze čtvrtého obrazu Kde domov můj. Co se jejího hlasu dotýče, jistě každý uzná, že jest velmi líbezný, aneb, abych se tak vyjádřil, sladký. Její zpěv jest veskrze nenucený a lehký a k přáním jest jenom, aby silněji zpívala.“ Josef Kajetán Tyl ve zprávě o této hře dodal: Jelikož tedy o tom již dosti psáno, kdybychme tu o panně Retichové zmínku učiniti na povinnost sobě nekladli, kdežto ponejprv se ukázala obecenstvu. I zjevilať v něžné arietce, že nadána jest hláskem líbezným, ačkoli pro velké divadlo poněkud ještě slabým, a krásnou naději vzbudila. A tentýž autor v České včele: Konečně nám buď několik slov o panně Rettigové, která dnes ponejprv jako Lidunka vystoupila, pronést: Co se jejího hlasu dotýče, jistě každý uzná, že jest velmi líbezný, ano sladký. Její zpěv je veskrze nenucený a lehký.

PhDr. Josef Krám, Zborovská 1087, Rychnov nad Kněžnou, telefon 608 822 241