Český Krumlov, zámecké, opona, detail 1
Český Krumlov, zámecké, opona, detail 2
Zdroj: NPÚ Český Krumlov
Český Krumlov: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 20 (Slavko, Pavel)
ČESKÝ KRUMLOV
Divadelní umění se na českokrumlovském zámku výrazně prosazovalo za Josefa I. Adama ze Schwarzenberka
(1722–1782), za nějž také v letech 1765–1766 došlo k přestavbě divadelních prostor. Z této doby pochází jedna
z nejstarších zachovaných divadelních opon v Čechách. Podle korespondence hejtmana Ambrožovského ji namalovali
vídenští malíři Johann Wetschel a Leo Märkel v období mezi lednem a březnem 1766. Opona je po obvodu rámována
zdvojenou lištou protkanou květinovou girlandou s motivy svazků hudebních nástrojů v rozích. Alegorická figurální
kompozice adoruje donátora, který si buduje záhrobní slávu láskou k umění a vědám.
Ústředním motivem je postava bohyně Athény sedící na oblaku a nasazující věnec na obelisk. Amorci na zemi
s charakteristickými atributy zastupují umělecké a vědní disciplíny – atronomii, geografii, literaturu, malířství, sochařství
a zeměměřičství. Druhá skupina amorků oživuje horní část opony a v letu dovádí s květinovými girlandami
a rohem hojnosti. Na pravo vzlétá na horizontu Pegas.
Zajímavostí je motiv desky (rýsovací prkno?) opřené o globus a kolem ležící svitky a příložník. Na fotografii z dvacátých
let 20. století je na desce patrný půdorys fortifikace – pentagramu (zednářský symbol?), který byl později přemalován
motivem protnutých trojúhelníků.
Pavel Slavko, Český Krumlov
• Tempera, 1030 x 675 cm. Restaurovali 1966 F. Sedlák, E. Zvolenský; 1997 M. Křížek. Umístěna v depozitáři Renesanční dům, i. č. 8807.
• Od roku 2000 je na scéně zámeckého divadla osazena kopie opony.
> Port, Jan: Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově. Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při Městském
muzeu v Českých Budějovicích 1929. České Budějovice 1930, s. 26–43
> Hilmera, Jiří: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. Zprávy památkové péče č.18, 1958, s. 71–95
JOHANN WETSCHEL (1724–1773 Vídeň), jevištní výtvarník, jenž od roku 1742 studoval na vídeňské AVU. V letech 1766–1768
působil spolu s Leo Märkelem v Českém Krumlově. Jeho tvorba nevybočovala z dobového průměru, v historii divadla na českém
území však zaujímá významné místo spoluautorstvím na vůbec nejstarších divadelních dekoracích, které se z celé produkce
světového baroka a rokoka zachovaly do naší doby.
LEO MÄRKEL byl vídeňským dvorním divadelním malířem. Od roku 1766 pracoval na zámku v Českém Krumlově na výzdobě
divadelního sálu a tzv. Zrcadlového sálu. Ve spolupráci s malířem Johannem Wetschelem připravil pro krumlovské zámecké divadlo
soubor dekorací: bočních kulis, prospektů a sufit, malovaných na plátně a na dřevě.
Divadelní umění se na českokrumlovském zámku výrazně prosazovalo za Josefa I. Adama ze Schwarzenberka
(1722–1782), za nějž také v letech 1765–1766 došlo k přestavbě divadelních prostor. Z této doby pochází jedna
z nejstarších zachovaných divadelních opon v Čechách. Podle korespondence hejtmana Ambrožovského ji namalovali
vídenští malíři Johann Wetschel a Leo Märkel v období mezi lednem a březnem 1766. Opona je po obvodu rámována
zdvojenou lištou protkanou květinovou girlandou s motivy svazků hudebních nástrojů v rozích. Alegorická figurální
kompozice adoruje donátora, který si buduje záhrobní slávu láskou k umění a vědám.
Ústředním motivem je postava bohyně Athény sedící na oblaku a nasazující věnec na obelisk. Amorci na zemi
s charakteristickými atributy zastupují umělecké a vědní disciplíny – atronomii, geografii, literaturu, malířství, sochařství
a zeměměřičství. Druhá skupina amorků oživuje horní část opony a v letu dovádí s květinovými girlandami
a rohem hojnosti. Na pravo vzlétá na horizontu Pegas.
Zajímavostí je motiv desky (rýsovací prkno?) opřené o globus a kolem ležící svitky a příložník. Na fotografii z dvacátých
let 20. století je na desce patrný půdorys fortifikace – pentagramu (zednářský symbol?), který byl později přemalován
motivem protnutých trojúhelníků.
Pavel Slavko, Český Krumlov
• Tempera, 1030 x 675 cm. Restaurovali 1966 F. Sedlák, E. Zvolenský; 1997 M. Křížek. Umístěna v depozitáři Renesanční dům, i. č. 8807.
• Od roku 2000 je na scéně zámeckého divadla osazena kopie opony.
> Port, Jan: Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově. Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při Městském
muzeu v Českých Budějovicích 1929. České Budějovice 1930, s. 26–43
> Hilmera, Jiří: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. Zprávy památkové péče č.18, 1958, s. 71–95
JOHANN WETSCHEL (1724–1773 Vídeň), jevištní výtvarník, jenž od roku 1742 studoval na vídeňské AVU. V letech 1766–1768
působil spolu s Leo Märkelem v Českém Krumlově. Jeho tvorba nevybočovala z dobového průměru, v historii divadla na českém
území však zaujímá významné místo spoluautorstvím na vůbec nejstarších divadelních dekoracích, které se z celé produkce
světového baroka a rokoka zachovaly do naší doby.
LEO MÄRKEL byl vídeňským dvorním divadelním malířem. Od roku 1766 pracoval na zámku v Českém Krumlově na výzdobě
divadelního sálu a tzv. Zrcadlového sálu. Ve spolupráci s malířem Johannem Wetschelem připravil pro krumlovské zámecké divadlo
soubor dekorací: bočních kulis, prospektů a sufit, malovaných na plátně a na dřevě.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.