Český Krumlov, Zámecké divadlo, opona, Apotheosa svobodných umění, Hans Wetschel a Leo Märkel, 1766

Apotheosa svobodných umění s výjevem Pallas Athény, kladoucí věnec na obelisk, kolem něhož se lehce vznášejí putti, představující astrologii, matematiku, geometrii a geografii.

Vídenští umělci, kteří byli povoláni vytvořit krumlovské divadelní dekorace, byli dvorní divadelní malíři Hans Wetschel a Leo Märkel, kteří se zavázali v uvedené smlouvě zhotovit za 2.000 zlatých oponu a dekoraci lesa, zahrady, kabinetu, ulice, vězení, mořského přístavu a vojenského tábora. Průběh jejich prací lze archivně sledovat od ledna roku 1766, kdy přijeli do Krumlova, až do února roku 1767, kdy dostali nový úkol zhotovit dekorace obyčejného pokoje a "sálu, který lze vzadu spojit s chrámem".
Oba umělci navazují v tomto svém díle na tradici vídeňského divadelního umění první poloviny 18. století, především na dílo Giuseppe Galli-Bibieny, jež jim sloužilo v některých případech jako přímý vzor a předloha.
V zámeckém divadle v Českém Krumlově se ve vzácné ikonografické úplnosti a celistvosti dochovala nejen původní opona, ale všechny divadelní dekorace, které malíři Wetschel a Märkel pro tuto scénu vytvořili.
Oponu tvoří figurální alegorická skupina, komponovaná na střední osu s dekorativním rámcem, se začleněnými hudebními emblémy a ústřední scénou.
( http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_5nadvori_dekora.xml)

Zřejmě jde o jednu z nejstarších zachovaných divadelních opon v Čechách. Podle korespondence hejtmana Ambrožovského ji namalovali vídenští malíři Johann Wetschel a Leo Merkel v období mezi lednem a březnem 1766.
Opona je po obvodu rámována zdvojenou lištou protkanou květinovou girlandou s motivy svazků hudebních nástrojů v rozích.
Alegorická figurální kompozice adoruje donátora, který si buduje záhrobní slávu láskou k umění a k vědám. Ústředním motivem je postava bohyně Athény sedící na oblaku a nasazující věnec na obelisk. Amorci na zemi s charakteristickými atributy zastupují umělecké a vědní disciplíny – atronomie, geografie, literatury, malířství, sochařství a zeměměřičství. Druhá skupina amorků oživuje horní část opony a v letu dovádí s květinovými girlandami a rohem hojnosti. Na pravo od středu na horizontu vzléta Pegas.
Zajímavostí je motiv desky (rýsovací deska ?) opřené o globus a kolem ležící svitky a příložník. Na fotografii z let 1920 je na desce patrný půdorys fortifikace - pentagramu (zednářský symbol ?) který byl později přemalován motivem protnutých trojúhelníků.
(Pavel Slavko)

Materiál: plátno, dřevěné latě, kovové kroužky, konopný provaz
Technika: tempera

Hilmera,Jiří: Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče č.18, 1958, str. 71-95

Port, Jan: Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově. Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při Městském muzeu v Českých Budějovicích 1929, Č.Budějovice 1930, str. 26-43

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 21

2011 šot o oponě zařazen do 2. dílu (Opony zámeckých divadel) cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, režie a kamera Jan Hojtaš, scénář a pořadem provázel Jiří Valenta, viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/video/

DČAD:
CD 22750 Český Krumlov, zámecké divadlo, opona, 1766, MT.jpg
CD 29227 Český Krumlov06_opona_.jpg
CD 29224 Český Krumlov 01_opona_B.Kerschner_kol_1920_SOACK_900_p.jpg
CD 29225 Český Krumlov06_opona_detail_1.jpg CK 8807
CD 29226 Český Krumlov06_opona_detail_2.jpg

zámecké divadlo

od 2000 vystavena je kopie

Státní hrad a zámek Český Krumlov, PhDr. Pavel Slavko