Hýbl, SDO / Sdruž. klub prac., Českosl. státní dráhy / DS Kulturního centra

1880 se přestěhovali čeští ochotníci do Felcmanova (též ochotník) hostince U nádraží, pořídili nové vybavení, knihovnu a založili SDO Hýbl,
v čele Jan Tykač, zkušený a obětavý ochotník. Členy výboru dále byli K. Jankele, K. Hubálek, Ferd. Bunk aj.

Jan Tykač byl ředitelem divadla do 1894, spolek za jeho vedení dosáhl mnoha úspěchů Dekorace, šatna a knihovna se zvětšovaly.

1880 Slavnost založení (Moser), Telegram, Paličova dcera, Farizejci. Místní učitélé vystřídali „kočičí“ zdejší hudbu, „zahráli v mezerách divadelního představení některé pěkné skladby v sextetu.“(Divadelní listy 1880, č. 13, s. 215.)
1880 provedeny jednaoktovky Z české domácnosti a Ať žije nebožka paní Veronika (K. Pippich); hl. role Messány, Stádníková, Honlová, Wosibauer, Setinský, Sponrová, Hubálek, Hartmann aj.

1881 uvedena Muka chudé ženy, Páni hodnostáři (Hrázký), veselohra Naši maloměšťáci. V hl. rolích Honlová, Sponrová, Štanclová, Javorský, Hartmann, Bucek; dále Spanilá Savojanka (Tyl). V hlavních rolích Honlová, Messány.
1881 slavnostní program k oslavám 11. září (proslov Karla O. Javořického, uvedení Kapitoly I., II. a III. G. Pflegera-Moravského, taneční zábava), celý příjem věnován Národnímu divadlu.
1881 dále uvedena hra Sousedé (Balucki, překl. Šváb-Polabský), Zlý duch Lumpacivagabundus (Nestroy), Chudý písničkář.
1886 spolek ke 100. výročí narození odhalil desku na rodném domě Jana Hýbla (1786-1834) a sehru hru A. H. Sokola Starý vlastenec.

1880-1894 135 her, včetně 2 operet (Don César a Boccacio), z toho 54 českých titulů. Hl. klasické hry, ale i soudobí autoři Svoboda, Šubert, Jirásek ad. Hostování v okolí (Parník, Lhota, Svinná, Zhoř, Dolní Dobrouč). K oblibě představení přispěla Mládenecká kapela hrající o přestávkách.

1889 se spolek opět za velmi východných podmínek přestěhoval na náměstí do hostince U Sokola. Celé jeviště významně modernizováno (opravy dekorací a nové kusy pořídili malíři Krátký, Maryška a Leník).

1892 učitel František Václav Krejčí (viz Osobnosti) založil dramatickou školu, v níž se její členové učili nejen vzorně předčítat a deklamovat, ale i mimice, a poučovali se i rozhovory o divadelních otázkách. (Černý)
1893 Hýbl členem ÚMDOČ, 101 mužů a 41 žen.
Hráli ve Felcmanově hostinci. Též literární večery, výlety.
1894 F. V. Krejčí zvolen za tzv. pořadatele, tedy režiséra, a zakrátko ředitelem divadla. Vedle náročnějších zkoušek a rozhovorů o dramatickém umění byly ve spolku zavedeny kritické rozbory nejnovějších dramatických i jiných děl. (Černý).
1894 sehráno 14 kusů modernějších a náročnějších, než byl předchozí repertoár - Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě, Šimáček: Jiný vzduch, F. X. Svoboda: Směry života a Útok zisku, Preissová: Gazdina roba, Mrštíkové: Maryša, Suderman: Domov aj.
1895-1901 předsedou SDO uč. K. Hubálek, 92 her ve 115 představeních.
1896 Pokus o levná lidová představení - 20 a 10 kr. za sedadlo. "Divadlo bylo slušně navštíveno zvláště ženami z třídy dělnické, která taky vděčně přijímala výkony jednotlivcův. Ale zato tzv. honorace, pohrdajíc nerovnou společností, zůstala vůbec doma. Na té straně je dosud málo dobré vůle!" (Thalie)
1896 Divadelní vlak (Šamberk), Závěť Lukavického pána, Svědek (Vrchlický), Klub mládenců (Balucki), Zlatý déšť (Štech), Maloměstské tradice (Štech), Peníze (Štolba) - režie Honlová, Vina (Hilbert) - za účasti autora, Písmákova dcera (Ruth), Před sjezdem (Souček), Ideál (Ruth), Starší závazky (Šípek), Neklan (Zeyer).
1897 Noc na Karlštejně (Vrchlický), Zajíc (Mjasnický), Ekvinokce (Vojnovič), Paličova dcera, Nevěsta za českou korunu, Dva světy. Spolupráce se studenty v Č. T. (Akademiky) na konkrétních představeních. Vojtěch Žák, výtečník, Dva světy (Ladecký); v hl. rolích Bémová, Bém, Jankele, Macek, Princezna Pampeliška (Kvapil), Nora (Ibsen), Přástky (Procházka, Weis).
1898 Kdo je vinen, Vláda tmy, Dráteník - (Škroup, Chmelenský) k výročí prvního provozování opery)- hl. role Štýrská, Bémová, Macek, Hlaváček, Noc na Karlštejně, Zajíc, Ekvinokce, Bludička, Paličova dcera, Milkování, Nora, Nevěsta za českou korunu, Vojtěch Žák výtečník, Utopený manžel, Princezna Pampeliška, Klub cyklistů, Veselohra na mostě (též zájezd do Perníku), Při drobné práci národní (Hubálek) - "satyrycká aktovka... tak životná, tak našim českým poměrům blízká, že jsme břitké šlehy satyry cítili takříkajíc na vlastních zádech." - hl. role Pichl, Filipová, Slezáková, Cejnarová. Zkouška státníkova, Ohnivá země, Na letním bytě, Radúz a Mahulena.
1898 ve spolku celkem 63 činných členů, odehráno 22, z nich 16 původních, předsedou spolu zvolen K. O. Hubálek, místo režiséra neobsazeno, bude voleno pro každou hru zvlášť.
1899 otevřeno nové jeviště
1899 V dané sezoně uvedl soubor na novém jevišti tyto hry: Jan Výrava (slavnostní představení k otevření nového jeviště), Opuštěný, Ženichové, Pro Josefku, Druhá láska, Lakomec, Dobrodinec lidstva, Nioba, Naši furianti, Bezectní. J.h. vystoupili mj. Růžena Mařánková, Vilém Mařánek; z domácích herců vynikli Filipová, Jankelová, Kühnová, Neprašová, Nováková, Škrabalová, Čížek, Doubrava, Habrman, Hlaváček, Jankele, Jeništa, Pichl, Štancl, Vostárek. Návštěva slabší než jindy, "do divadla chodí toliko dělnictvo, třída měšťanská zřídka nebo vůbec ne. Vrhá to divný stín na společenský život zdejší." Kdo je vinen.(DL/1900).
Dále: Následky dostaveníčka, Kontrolor spacích vagonů, Ženy otrokyně, Jan Výrava. Přední herci tohoto období: Th. Pichl, A: Nováková, M. Jankelová, B. Škrabalová, F. Kühnová, F. Vostárek, K Čížek, Jankele, Habrman aj.

1900 Uvedeni Muzikanti (Stankovský), Sokyně (Andrlík), Vodní družstvo (Štolba), dále Marie Stuartovna (Schiller), režie Hubálek, Augustin, spoluúčast ochotníků z Prahy (Mařánek - Leicester, Mařánková - Alžběta, Krejčová - Marie Stuartovna); ve hře vystoupil téměř celý soubor. Představení patřilo k vrcholům ochotnické sezony. Dále Třetí zvonění (Štech), Domov, Čest (Sudermann).
1901 Gabriela Preissová: Gazdina roba, r. F. Vostárek.
1902 Hanička, Exulanti, Únos Sabinek, Vlast.
1903 Lapený Samsónek, Monna Vanna.

do 1911 intenzivní činnost. Uvedeno 105 her, poté úroveň i četnost představení klesala.
1912 - 25. 12. - Jos. Matějka: Bratr z šedého domu, režie T. Pichl.
1914-1918 veselohry (na přání obecenstva).
1916 Václav Mrázek: Rovnoprávnost lásky, hráno v přírodě v Javorce.
1917 18 představení, mj. Její pastorkyňa, Pasekáři.

1920 - 1. 11. - uv. novinka - Fr. Sokol-Tůma: Staříček Holuša, režie J. Černá.
1921 založení DrO Sokola vyvolalo rozbroje mezi ochotníky, což na rok zastavilo činnost Hýbla.
1922 za nového vedení K. Balaše hráli v Národním domě.
1922-1937 soupeření obou DS mělo pozitivní vliv na uměleckou úroveň,
1925 Frak (Dergely), Žně (Šubert), Dítě (hd. pantomima, Hubálek - Roob); Mistr Jan Hus (Hubálek).
Hýbl 130 představení, např. Gazdina roba, Maryša, Její pastorkyňa, Na valdštejnské šachtě, Jan Výrava, Naši furianti, Otec, Vojnarka; bohaté výpravy, r. Hubálek, Jankele, Pichl, Kšír, Balaš, Prokopec, Mašíček, Jankovský ad.
1925 okrsek ÚMDOČ uspořádal hereckou soutěž svých jednot:
Hýbl Česká Třebová uvedl Jonášovu hru Oplancije.
1928 Burg, Faufstein: Děti, r. Adolf Kučera.

1930 mj. Al. Jirásek: M. D. Rettigová.
1932 Jaroslav Sadílek: Děti amerického západu (Romance nového světa), r. Josef Jílek.
1933 Andréa Mouezya-Eona: Přednosta stanice.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1938-1945 činnost přerušena, zatýkání, zabrán Národní dům.

Po 1945 obnovena činnost.
Osobností režisér O. Bittl. Repertoár např. Matka, Ruští lidé, Psohlavci, Vražda v Luxoru, Ze života hmyzu, Slaměný klobouk, RUR, Zdravý nemocný ad.
1949 - Molière: Zdravý nemocný, r. O. Bittl, J. Trojan: Slovanské nebe, r. A. Kučerová, účast na Choceňských divadelních hrách.

1950 sjednoceny soubory v místě pod DrKr Hýbl ZK ROH Vitka (později ZK Železničářů).
- W. Hildesheimer: Dobývání princezny Turandot, vůdčí osobností režisér M. Chudý, režie také B. Routek, O. Bittl, K. Tomeš, A. Kučerová, J. Kšírová.
Jeviště v Národním domě.
1950 - Alois Jirásek: Otec, režie M. Chudý
1952 J. Klíma: Štěstí nepadá z nebe, r. Chudý, JH, Hýbl mezi nejvýraznějšími DS ve východních Čechách.
1953 Pan Johanes, r. Routek, účast na JH.
1954: Dr. aneb Rozum se neprodává. Karel Sabina: Maloměstské klepny, hráno v přírodním divadle.

1955 - divadelní soubor ZK ČSD
Jan Drda: Hrátky s čertem. Účast na KP SLUT, Polička. Vlasta Petrovičová: Děravá škorně, režie Marie Kučerová.
1956 - Friedrich Schiller: Don Carlos, infant španělský, režie O. Bittl, M. Chudý, B. Routek, v tit. roli O. Bitl, mezi uměleckými vrcholy souboru, účast na II. NP divadelních souborů LUT ve Svitavách; pokračovala náročná dramaturgie. Též Hra o lásce a smrti (Rolland), režie (?), Ďábel v Bostnu (Feuchtwanger), r. J. Hosnedl, Ruy Blas (Hugo), r. L. Hýbl.
1957 Carlo Goldoni: Lhář, r. F. Halda.
1958 - K. Simonov: Příběh jedné lásky. Účast na Oblastní soutěž divadelních souborů, Polička - mimosoutěžní představení.
1959 - F. K. Zedínek: Obrázky z hor, DS Hýbl a Pěvecký sbor Bendl, V. Vaňátko dle J. K. Erbena: Jednou ranou tři sta zabil, režie Oldřich Bittl.

1960 - Voskovec a Werich: Osel a stín, režie Bohuslav Routek, Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Antlantidou, r. K. Tomeš. Účast na KP Kociánovo Ústí, Ústí nad Orlicí.
1961 - Josef Topol: Jejich den, režie Jaromír Šlemr; pásmo Od noci k ránu, Salynskij: Krutá maska, účast na 4. Třebov. div. a hud. jaru.
1966 - Aghata Chrisie: Past na myši, režie A. Gregar. Hra otevírala dobudovanou Malou scénu.
1968 - Václav Renč: Komedie z kornoutu, režie A. Gregar; Romain Rolland: Hra o lásce a smrti, režie a scénografie A. Gregar; Jára Beneš: Na tý louce zelený, opereta, režie Karel Tomeš. C. k. polní maršálek, režie Karel Tomeš, Mir. Dočkal: V. Werner: Právo na hřích.
1969 - Georges Feydeau: Taková ženská na krku. režie Lub. Hýbl, scénografie A. Gregar.

1970 - pracovník Osvětového domu v Ústí nad Orlicí A. Gregar založil okresní přehlídku Žamberský divadelní máj.
1970 DS Hýbl 90. výročí založení, Radúz a Mahulena, režie Bittl.
Od 1970 ved. O. Dobrovský, r. L. Hýbl, J. Jireš.
1970 - John Patrick: Každý má rád Opalu, režie Mir. Dočkal, scénografie A. Gregar.
1970 - Saša Lichý: Jak se stal Rumcajs loupežníkem, režie a scénografie Saša Gregar, též v roli Rumcajse, účast na NP divadla pro děti Kralupy nad Vltavou, Václav Čtvrtek: Jak se stal Rumcajs loupežníkem, režie Saša Gregar.

V roce 1971 bylo 50. výročí KSČ. Divadelní soubor Hýbl získal všechny ceny na národní přehlídce v Kralupech a byl doporučen na JH. Doporučení však neprošlo, neboť titul Jak se stal Rumcajs loupežníkem byl z důvodů výše uvedeného výročí shledán nevhodným. Na JH byl vybrán DS Máj z Prahy s Lamkovou hrou vhodnějšího názvu - O veselém hrobaři... (Z vyprávění režiséra Saši Gregara.)
1969-1976 21 inscenací. Dobově moderní pestrá dramaturgie získala ocenění v soutěžích - např. Každý má rád Opalu, Dobývání princezny Turandot, ...

1971 - Peter Karvaš: Půlnoční mše, Saša Gregar režie a scénografie - účast na KP vybraných ochotnických souborů, Hradec králové. Stromy umírají vstoje,.
1972 - Josef Stelibský: Ostrov milování, opereta, režie Jaroslav Hosnedl.
1973 - St. Oubram: Jak se kradou princezny, režie a scénografie Saša Gregar
1974 - G. B. Shaw: Pekelník, režie Luboš Hýbl, scénografie Gregar.
1975 - Karel Čapek: Matka, režie a scénografie Saša Gregar.
1976 - J. B. Pristley: Poklad, režie L. Hýbl, scéna Gregar; M. Horníček: Dva muži v šachu.
1977 - J. B. Pristly: Poklad, cena za režii Luboši Hýblovi na OP.
1978/79 - Volodin: Dulcinea z Tobosy, režie A. Gregar. Účast Jiráskův Hronov 1979 – Čestné uznání poroty, Cena za herecký výkon Aleně Hýblové. Účast na Klicperově Chlumci.
1979 - V. Hugo: Ruy Blas, režie Luboš Hýbl, scéna Gregar

1980 při oslavách 100. výročí souboru – Bílá nemoc, Paní Marjánka.
Soubor 34 mužů, 16 žen, z toho 6 režisérů.
1980 DS Hýbl, F. Nechvátal: Líbání chleba, účast na CP železničářů, patrně i na KP vyspěl. souborů v Holicích.
1980 - Hra o životě a smrti doktora Jana Fausta, režie A. Gregar. Účast Meziměst. div. hry.
1981 - Šejkspír ve studiu. Účast Meziměst. div. hry.
1986 Molière: Tartuffe
1988 Hýbl - jako divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících Česká Třebová, 43 členů, vedoucí Jarmila Vařečková.
- též jako divadelní soubor ZK ROH ČSD Česká Třebová, 80 členů, vedoucí Alexandr Gregar.

1990 - 110. výročí souboru J. Hubač: Generálka, režie A. Hýblová.
Od 1993 spolupráce DS Hýbl a Studio 02, Tři v tom, Lhář, Lhářka, r. Jireš.
1999 Lucerna, Noc pastýřů, r. Jireš.
Sloučení se souborem Studio 02.

2000 oslavy 190 let ODi a 120 let činnosti DS Hýbl, k této příležitosti nastudoval režisér L. Hýbl Shakespearův Večer tříkrálový.
Podařilo se překonat generační problémy, každoročně pravidelně jedna premiéra.

Zřizovatelem souboru Kulturní centrum.
2001 Tři mušketýři, režie Jiří Jireš, doporučení na NP.
2002 - v čele souboru ing Z. Zikán, působiště souboru přestěhováno do renovovaného objektu Dělnického domu.
2002 - Valeri Petrov a Mark Rozovskij, Valeri Rjašencev: Tři mušketýři, režie Jiří Jireš, účast na KP Zlom Vaz v Ústí nad Orlicí.
2004 - Ray Cooney: Rodina je základ státu, režie Lubomír Hýbl, účast KP Zlom Vaz, NP DT.
2006 - Limonádový Joe. Účast: Mezinár. festival české a slovenské dramatické tvorby.
2007 - po překonaných generačních problémech a po sloučení se souborem Studio 2 vedl soubor sedmičlenný výbor v čele s předsedou ing. Z. Zikánem. Počet členů souboru - 55, z toho 13 ve věku od 17 do 30 let.
2007 - Robert Thomas: OSM ŽEN, r. Jiří Jireš. Účast KP Zlom vaz, Česká Třebová - doporučení do širšího výběru na NP na 1. místě, cena poroty za nejlepší inscenaci.
2009 - adaptace Gogolova Revizora (překlad Františka Preislera), muzikál autorů T. Šeba Martinského, J. Turana a B. Kramosila: Chlestakov, r. Jiří Jireš. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová (cena za nejlepší inscenaci, za výtvarné řešení inscenace, za režii Jiřímu Jirešovi a čestná uznání Miloši Němcovi za roli Hejtmana, Petru Reindlovi za roli Špekina a Jiřími Kočímu za roli Bobčinského) - nominace na CP Divadelní Děčín. Účast na CP Divadelní Děčín.

2010 - F. F. Šamberk, K. Hašler: Podskalák, režie Jiří Jireš.
2011 - Cl. Magnier: Věno slečny Laury, r. Jiří Jireš. Účast na KP Zlom vaz, Ústí nad Orlicí - čestné uznání Miloši Beranovi za roli pana Carliera, Zuzaně Soukupové za roli paní Carlierové, Zuzaně Vondrové za roli Laury Carlierové a Jiřímu Jirešovi za režii, cena Bedřichu Ducháčkovi za roli Blaise d‘ Ambrieux a cena za nejlepší mužský herecký výkon Drahoslavu Bernátkovi a Bedřichu Ducháčkovi.
2012 – DS Hýbl, F. Hervé: Mamzelle Nitouche, režie Jiří Jireš.
2013 - DS Hýbl, Meilhac / Milhaud / Hervé: Mamzelle Nitouche, r. Jiří Jireš. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová - divácká soutěž: cena za nejlepší ženský herecký výkon Zuzana Vondrová v roli Denisy, cena za nejlepší mužský herecký výkon Jiří Kočí v roli Celestina a cena souboru za nejlepší inscenaci; čestné uznání poroty Magdaleně Peterkové za roli představené a cenu poroty obdrželi Jiří Kočí za roli Celestina, Zuzana Vondrová za roli Denisy a Pavla Klimešová za kostýmy; cena Jana Sychry (divadelníkům do 25 let) Michaela Svobodová v roli fortnýřky.
2013 - premiéra 18. 5. - Otto Zelenka: KOŠILKA, režie Jiří Jireš.
2014 - Hýbl, J. Suchý, F. Havlík, K. J. Erben: KYTICE, r. Jiří Jireš. Premiéra: 12. 4. 2014. Účast na KP Červený Kostelec 2015 - čestné uznání Daniele Stránské za herecký a pěvecký výkon a Jiřímu Jirešovi za režii a cena za herecký a pěvecký výkon Marku Tomešovi, Michaele Svobodové a Zuzaně Kupkové i za korepetici. (viz texty - Gregar, A.: Suchého Kytice podle Jireše
2015 - František Preisler: ŠLY PANENKY SILNICÍ, r. Jiří Jireš. Premiéra 23. října 2015.
2016 - J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek: BALADA Z HADRŮ, r. Jiří Jireš. Premiéra 10. června 2016. Účast na KP Orlická maska Ústí nad Orlicí 2017. ČU za kolektivní pěvecký projev v představení Balada z hadrů, Jiřímu Jirešovi za úpravu a režii představení Balada z hadrů.
2018 - Norman Robbins, překlad Alexander Jerie: DO HROBKY TANEČNÍM KROKEM. Režie Jiří Jireš. Premiéra 9.3.2018. Účast na KP Orlická maska 2019. ČU za jednotu hereckých stylizací v inscenaci Do hrobky tanečním krokem.

2020 - Marc Camoletti: NA SPRÁVNÉ ADRESE, r. Jiří Jireš. (premiéra 29. 11. 2019) Účast na KP Orlická maska - čestné uznání Janu Vytlačilovi za herecký výkon v roli Bernarda.

2024 - Norman Robbins: HROBKA S VYHLÍDKOU. Účast na KP Orlická maska - čestné uznání Zuzaně Soukupové za herecký výkon v roli Agathy.



Účast na celostátních přehlídkách:
1952 - Klíma: Štěstí nepadá s nebe.JH
1953 - Jirásek: Pan Johanes. JH
1956 - Schiller: Don Carlos. NP Svitavy
1971 - Čtvrtek - Lichý: Jak se stal Rumcajs loupežníkem. NP HpD
1978 - Volodin: Dulcinea z Tobosy. JH
1981 - Gregar a kol.: Šejkspír ve studiu. FEMAD. 1982 ŠP.
1982 - Schmidt: Třináct vůní. JH
2005 - Ray Cooney: Rodina je základ státu, režie Lubomír Hýbl, účast KP Zlom Vaz, NP DT.

150 LET ochotnické činnosti - 80 let založení divadelního souboru Hýbl v České Třebové. Třebovští ochotníci vzpomínají. Česká Třebová, DO ZK ROH ČSD Hýbl 1960. 32 s. kART.

AUGUSTIN, Emil, metodik KP LUT: Nejlepší soubory Pardubicka v soutěži. Ochotnické divadlo 1957, s. 142.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 29, 51, 175, 192, 275, 302, 388, 401; obr. s. 301: Snímek ze zahraničního vystoupení Studia 02 Česká Třebová s Hrou o životě a smrti doktora Fausta na festivalu ve Vídni, režie Alexandr Gregar 1983.

ČERNÝ, František: Kapitoly z dějin českého divadla, s. 204.

EXNAROVÁ, Alena: Průvodce po představeních FEMADu Poděbrady a Divadelní Třebíče 2005. AS 2005, č. 3, s. 8-17. (viz texty)

EXNAROVÁ, Alena, PÁCL, Radvan, BEZOUŠKOVÁ, Simona: Divadelní Děčín 2009 jako obraz současného amatérského činoherního divadla. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 13 - 18.

KAŠPAR, Jiří: Kronika Spolku divadelních ochotníků Tyl v Meziměstí 1919 - 2005 Divadelní přehlídky. CD kART.

LAURIN, František: Zlom vaz po VII. AS 2007, č. 2, s. 29. Foto.

LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Pátý Zlom vaz v Ústí nad Orlicí. AS 2005, č. 2, s. 22-23. Foto.

MALÍNEK, Martin: Zlom vaz po IX. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 45 - 47.

Mezinárodní festival české a slovenské dramatické tvorby 2006 (Internet).

PAVELKOVÁ, Soňa: Česká Třebová. AS 1980, č. 11, s. 14. Foto:
Chomutov, Slabosti, tvé jméno je láska.

SKALICKÝ, Jan: 190 let ochotnické činnosti a 120 let od založení divadelního souboru Hýbl. Českotřebovský zpravodaj 2000, č. 2, s. 54-55. kART.

STROTZER, Milan: Zlom vaz podruhé v Ústí nad Orlicí aneb Stará písnička s refrénem o dramatické situaci. Amatérská scéna 2002, č. 2, s.17-19.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 192-199.

TOULKY minulostí Českotřebovska I. Sedmdesátá a osmdesátá léta 19. století - Ochotnické divadlo (autor podkapitoly Martin Šebela). Vydaly LORIEN JK, s. r. o. Česká Třebová, NIKA, vydavatelství a nakladatelství Česká Třebová ve spolupráci s městem Česká Třebová, 2000.

ZLOM VAZ - po VII. Česká Třebová. Pozvánka a plakát (viz texty).

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 80.


Divadelní listy 1881 č. 4, s. 46, č. 14, s. 129, č. 28, s. 251, č. 33, s. 295, č. 43, s. 375.
Divadelní listy 1883, č. 12, s. 113, č. 13, s. 118, č. 26, s. 222.
Thalie 1896-7, č. 2, s. 25, č. 3, s. 45, č. 10, s. 135, č. 14, s. 177, č. 15, s. 191, č. 16, s. 203, č. 17-18, s. 218, č. 19-20, s. 233.
Thalie 1897-8, č. 2, s. 14, č. 3, s. 23, č. 5, s. 38, 40, č. 10, s. 80, č. 13, s. 104, č. 14-15, s. 119, č. 16-17, s. 136, č. 19-20, s. 159, č. 21, s. 168, č. 21, s. 176.
Thalie 1896-7, č. 2, s. 29, č. 4, s. 61, č. 17-18, s. 219, č. 19-20, s. 233.
Thalie 1898-9, č. 3, s. 24, č. 4, s. 31, č. 5, s. 37, 39, č. 6, s. 47, č. 7, s. 55, č. 9-10, s. 79, 80, č. 13-14, s. 110, 111, č. 21, s. 168, č. 22, s. 174.
Thalie 1899-1900, č. 1, s. 6, č. 2, s. 14, č. 5, s. 42, 43, č. 7, s. 59, č. 8, s. 67, č. 13-14, s. 114, 115, č. 22. s. 175.
Divadelní listy 1900, č. 4, s. 77, č. 7, s. 150, č. 8, s. 176, č. 9, s. 203, č. 10, s. 226, č. 11, s. 244, č. 12, s. 276, č. 15, s. 326.
Divadelní listy 1902-3, č. 1, s. 20, č. 2, s. 36, č. 3, s. 56, č. 5, s. 92, č. 9, s. 164, č. 12, s. 216.


Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 4. 11. 1920, č. 44, s. 504.

Československé divadlo 1925, č. 14, 2. str. obálky, č, 15, s. 240; č. 16, s. 256; č. 17, s. 272.
Ochotnické divadlo 1961, č. 8, s. 189-190.

Litomyšl, Archiv RM, JDO, Korespondence, č.41/Ka 1
Litomyšl, Archiv RM, JDO, Dokumentace, č.41/Ka 5

Pardubice, Státní okresní archiv, Spolek divadelních ochotníků, kar. 1, č. i. 60

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884–1900, i. č. 1697, sg 30/171/318, SDO Hýbl, 1895.
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/331/1916, SDO Hýbl.

Praha, NIPOS, kART: 3 evidenční karty ÚKVČ, 1988.

Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli:
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Ka 1/21
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 2/20
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Korespondence, Ka 2/10
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 5
Svitavy, Okresní kulturní středisko, Programy a metodika, Ka 12, nezpracováno

Videozáznam představení Tři mušketýři na DT 2002 pořídil Stanislav Šmíd, Štětí.