Slánská scéna / ČKD

1928 vnitřní rozpory v SDO vyústily v ustavení Slánské scény, dalšího DS ve městě.
Téhož roku přijat do ÚMDOČ.
Zahájila hrou Ženy nestárnou (J. Patrný).
Orientace na současnou tvorbu, hranou zejména v Praze (Wilde, Vrchlický, Štech, Čapek, V W, Kvapil, Hilbert, Scheinpflug, Werner, Zd. Štěpánek, Konrád, Synek, Štolba, Tetauer, Conners ad.).

1934 hra Čistá rasa. Uv. v Divadle Občanské záložny.

Pro děti, zejména od 1937, hráli několikrát ročně.

1942 vyšší aktivita. Mj. hry Zamilovaní přátelé (Rutte), Její pastorkyňa, Balada o Kátince (Z. Němeček).
1943 Zločin v mlze (B. Fazzius), Neomluvená hodina (Bekeffy), Neviditelný most (E. Šaman), Stanice Gordián (Faltis).
1944 Karneval Pantalonů (Ernst, Vrba), hra J. K. Tyl zakázána.
Do 1944 17 her, 30 představení.

1947 - až dva roky po válce Slánská scéna zahájila večerem ruských aktovek.

1948 snaha o sloučení SDO, Slánské scény a DrO ČSM do společné Ochotnické scény znemožněna administrativní chybou.
Jedinou inscenací Ženitba, režie Luděk Eliáš (*1923, místní rodák, profes. herec, později Divadlo Petra Bezruče Ostrava).

1951 (1953?) aktivní členové SDO a Slánské scény společně s Pěveckým spolkem Dalimil pod hlavičkou Dramatický odbor ZK ROH ČKD. Ponechal si název Slánská scéna a prohlásil se následníkem SDO z 1873.

1953 se ochotníci vrátili na scénu slánského divadla.
1954 Nezbední vodníci,
1955 Kdo rozesměje princeznu.

Členství a účinkování ochotníků v různých divadelních souborech ve městě se často prolínalo.

1961 sjednocení všech ochotnických kolektivů v ZK ROH SDO královského města Slaný s názvem Slánská scéna.
Zahájila pohádkou O rozmazlené Liběnce (Pixa), režie V. Hampl.
Uváděli také vlastní pohádky.

1965 Opustíš-li mne (Pluhař), účast na okr. přehlídce v Libušíně.

Nejvýraznější režisérskou osobností 2. pol. 20. stol. J. Warren-Koula (40 her), oceněn zlatým odznakem J. K. Tyla.
Z jeho režií: 1954 Sto dukátů za Juana, 1961 Sníh v tropech netaje (Dostálová), 1962 čs. premiéra Právem žaluji, Kolébka (Jiráskův Hronov 1971),1974 jeho poslední inscenace - Krvavé křtiny.

Další pravidelně pracující režisér - J. Šrajer.
Např. Mirandolína, vlastní dramatizace románu Zd. Pluhaře Opustíš-li mne, několik autorských pořadů MJF a scénických pásem, např. Leninská pravda, Oheň a růže, Růže a barikády, Večer nad slánskou kronikou, Naše paní Božena Němcová.

Od 1969 se Slánská scéna pravidelně zúčastňovala soutěží a přehlídek.

1971
Kolébka (Jirásek), režie Jiří W. Koula, postup na Jiráskův Hronov (JH).
Neklidné stáří (Rachmanov).
1972 Zkoušky čerta Belínka.

V dalších letech progresivní repertoár, netradičně pojímaný, spolupráce s pražským profes. režisérem. Jar. Vágnerem.

1973 Gorkij, Brecht, Černíková: Matka, jevištní montáž, rež. Jar. Vágner a K. Vidimský, účast na JH, cena Východočeského KNV (druhá hl. cena), hl. cena Memoriálu Josefa Kadlece, SDH Nymburk.

1974 - Slánská scéna ZK ROH, E. F. Burian: Dálky. Účast na KP divadelní klasiky, Žebrák.

Od pol. 70. let pokles aktivity Slánské scény až na 1 premiéru ročně. Např.
1974 Dálky (E. F. Burian).
1975 Hráze mezi námi (E. F. Burian), obě r. J. Vágner.
1976
Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce (Jiří Beneš), účast na KP her pro děti v Rakovníku.
Hráze mezi námi (E. F. Burian). Účast na oblastní přehl. Tylova Kutná Hora.
1977
Vodník Mařenka (Vlastimil Novák–Stanislav Oubram), režie Karel Vidimský. Z KP v Rakovníku postup do NP Ostrava-Poruba, rekordní počet 32 repríz..
Na železniční zastávce (A. Uljanskij).
Šťastná rodina, autor a rež. V. Venclík j. h. Účast KP WR.
1978
Dnešní příběh (F. Káló), rež. M. Vejrostek j. h., 1979-KP WR, SDH.
Gangsteři z Valence (W. Ebert).

1961-1980 77 premiér.

Po 1978 repertoár méně výrazný, teprve 1981 opět vzestup. S divadlem v té době pracoval jh. režisér Miloš Švarc.

1980 - Wolfgang Ebert: GANGSTEŘI Z VALENCE, r. Miloš Švarc j.h. Účast na KP SDH, Nymburk.
1981 Emigranti (Mrożek), režie Miloš Švarc j. h. , protagonisty inscenace Karel Vidimský a Ivan Ruml, 1. místo v krajské soutěži Wintrův Rakovník 1981, 1983 hostovali v Žižkovském divadle v Praze.
1982 Stromy umírají vstoje (Casona). 1983 účast na KP WR.


V 80. letech jh. režisér Stanislav Oubram:
1983 Třetí zvonění (V. Štech), v hudební úpravě, soubor touto komedií oslavil sté výročí otevření slánského divadla.

1983 - DS Slánská scéna, A. Casona: Stromy umírají vstoje, r. M. Švarc j. h. Účast na KP WR - cena a diplom Pavle Hoffmanové za ž. h. v. v roli Babičky a čestné uznání Marii Farské za roli Marty - Isabel.

1985 Slaměný klobouk pod názvem Helenka je ráda (Labiche), na KP divadelní klasiky v Žebráku.
1986 Perla štěstí (Z. Horynová), rež. Karel Vidimský. Účast na KP.
1987 Jiří Brdečka, Pavel Kopta, Vratislav Blažek, Jan Rychlík, Vlastimil Hála: Limonádový Joe.
1987 Ostrovskij: Kdo hledá, najde.

Na dětského diváka se soustředil rež. K. Vidimský (1976, 1991 Vodník Mařenka, 1978 Pohádka o Popelce, 1983 Strašidlata).

Pro děti připravoval inscennace i režisér J. Chodora (1989 Moudrá ševcová,1992 Podivuhodné příhody pana Pimpipána).

Výrazný člen souboru: Libor Dobner, herec, autor, dramatizátor, režisér (např. Rozum nekoupíš, Sto dukátů za Juana, Dalskabáty, Pohádka o líných strašidlech, Kašpárek v pekle, Netopýr aneb Lež má měkký nos).

1988
Dramatický odbor Slánská scéna - divadelní soubor Závodního klubu ROH Slaný, 38 členů, vedoucí Karel Vidimský.
Kdo hledá, najde (Ženitba Balzaminova) (A. N. Ostrovskij-Vladislav Čejchan), režie Stanislav Oubram jh. a Josef Chodora, KP div. klasika, KP SDH.
Rány a růže. Účast KP Agitačních skupina Neratovice.

1989 Moudrá ševcová (Zd. Horynová), rež. Josef Chodora. KP div. klasiky jh.

Od 90. let soubor produkoval převážně hudební komedie a hry pro děti – režie Libor Dobner, Josef Chodora, Karel Vidimský a Tomáš Vott.

1993
Vedoucí a režie Karel Vidimský.
Rozum nekoupíš aneb „Dr.“ (L. Nušič, L. Dobner), režie K. Vidimský. Účast KP Wintrův Rakovník.
Slánské hrátky aneb Slaměné zvonění.

2000 Pohádka o líných strašidlech aneb Poklad ve mlýně, režijní debut T. Votta.
2001 Zkoušky čertíka Belínka (Horynová).
2002 Kaviár nebo čočka (Sernicci - Tarabussi).
2003 Noc lásky na Karlštejně (L. Dobner na motivy J. Vrchlického).
2004
Commedia finita (Viktorie Hradská), rež. T. Vott. Účast na KP Wintrův Rakovník.
Hrobka s vyhlídkou (Norman Robbins).
2005 O mlynáři Jankovi a Cecilce ze zámku (V. Novák - S. Oubram).
2006 Past aneb Stalo se v Chamonix (Robert Thomas), rež. Karel Vidimský. 2007 účast na KP Wintrův Rakovník.
2007
O ševci Ondrovi a komtesce julince (Kozák).
1. Slánský kabaret.

Od ledna 2008 soubor působí jako občanské sdružení pod oficiálním názvem SLÁNSKÁ SCÉNA o. s.
Název souboru deklaruje kontinuitu s historií i zřizovatelem:
Slánská scéna, spolek divadelních ochotníků Královského města Slaného.
Členů souboru je střídavě kolem 25.
Vedoucí / principál souboru je Tomáš Vott, zástupci vedoucího jsou: Libor Dobner (jednatel souboru), Jana Řeháková (hospodář souboru).

2008
Slánský kabaret aneb milostná setkání.
Polib tetičku (Simon Williams), rež. Jan "Fany" Fanta. 2009 účast na KP Wintrův Rakovník.

2009
Na letním bytě (J. Štolba).
Hotovo, konec (Peter Turrini), rež. Michaela Chrapová.
Jak Kašpárek vysvobodil krále Honzu (Jar. Koloděj), rež. Jos. Chodora.

Repertoár podrobně (včetně připravovaných inscenací) na webových stránkách souboru Slánská scéna (viz související odkazy).

2010 - Petr Turrini – Vladimír Tomeš: Hotovo. Konec!, r. Michaela Chrapová (Příběh sebevraha, který než se zastřelí, počítá do tisíce a bilancuje život.). Účast na KP Wintrův Rakovník (Čestná uznání - Michaela Chrapová za dramaturgii a režii a Jan Fany Fanta a Josef Chodora za scénu, Ceny - Tomáš Vott za herecké ztvárnění role On a soubor SLÁNSKÁ SCÉNA za inscenaci) - doporučení na 1. místě na CP. Účast na CP Divadelní Děčín.

2011 - William Shakespeare: Sen noci svatojánské. Účast na KP Wintrův Rakovník.

2012 - Anton Pavlovič Čechov: ALBUM A. P. ČECHOVA (inscenaci tvoří několik povídek), r. Miroslav Večerka. Účast na KP Wintrův Rakovník - čestné uznání Milanu Zápotockému za roli Fedora Petroviče Rebrotěsova a cena Tomáši Vottovi za roli Pavla Ivanoviče Vychodceva a Janu „Fany“ Fantovi za roli Kuzmy Jegoryče.

2013 - Jiří Žáček: Kašpárek v pekle. Účast na KP Popelka na dlani, Mladá Boleslav.

2014 - John Graham, překlad František Miška: Hexenšus, r. Miroslav Večerka. Účast na KP Wintrův Rakovník.

2015 - Agatha Christie: VRAŽDA NA FAŘE , r. Libor Ulovec. Účast na KKP Wintrův Rakovník - čestné uznání Michaele Seghmanové za roli Mary a Haně Kunertové za roli slečny Marplové.

2017 - Jules Verne, Václav Tintěra: Karpati, r. Michaela Chrapová a Michaela Seghmanová. Premiéra 23. 11. 2017. Účast na KP Wintrův Rakovník 2019 - čestné uznání Marku Jakešovi za roli Hraběte Teleka, Tomáši Vottovi za roli Barona Gorce a Marku Kettnerovi za hudbu.

2018 - Karel a Josef Čapkovi, Miroslav Pokorný: Ze života hmyzu, r. Miroslav Pokorný. Premiéra 28.12.2018. Účast na KP Wintrův Rakovník 2020. Účast na KP Wintrův Rakovník 2022 - čestné uznání Tomáši Vottovi a Michaele Chrapové za herectví a Haně Kunertové a souboru za kostýmy a cena Janu Fany Fantovi a Davidu Šarbochovi za herectví.

2023 - Jean Baptiste Poquelin, řečený Molière: Lakomec. Režie Miroslav Pokorný. Účast na KP Wintrův Rakovník 2024 – ceny Haně Kunertové a souboru za scénografii, Tomáši Vottovi za roli Harpagona, Davidu Šarbochovi za roli Valéra, čest. uznání Janu Fany Fantovi za roli Jakuba.

2024 - JIŘÍ TEPER:CO SE STALO O VÁNOCÍCH? r. Michaela Seghmanová a Vladimíra Fantová . Účast Divadelní salon paní Ljuby Neratovice 2024

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 66; 2003, s. 65.

ADRESÁŘ amatérských DS okresu Kladno. Kladno. OKS 1988.

AS 1972, č. 7, 2. s. obálky.

DOBNER, Libor: Ochotnické divadlo na území někdejšího hejtmanství a politického okresu Slaný a části okresu Kladno. Rkp. 2000. Viz Texty.

HAMPL, Vojtěch: Obyčejný soubor. OD 1963, č. 11, s. 262 (i foto).

HANUŠ, Jaroslav: Divadlo na slánském okrese. Slánský obzor 1934, s. 96-99; 1936 s. 19-21; 1937 s. 35-39; 1938 s. 52; 1939 s. 79; 1940 s. 80-82; 1941 s. 38; 1942-1944 s. 74.

HODNOCENÍ KP agitačních skupin Středočeského kraje 88. kART.

JEŽKOVÁ, Veronika: Ochotnické divadlo ve Slaném. Závěr seminární práce. Rkp. 2000. 2 s. kART.

KODEŠ, Jaroslav: Historie Wintrova Rakovníka - statistické přehledy. Rkp. leden 2007.

L.L.: Libčický divadelní podzim. Amatérská scéna 1972, č. 2, s. 8.

LHOTA, Ladislav: Středočeši dětem. AS 1976, č. 4, s. 18. Foto Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce.

(mg): Hosté ze Slaného. AS 1984, č. 2, s. 21.

PAULŮ, Jan: VI. Středočeské divadelní hry v Nymburce. Amatérská scéna 1974, č. 2, s. 17.

PEŠEK, Josef: 75 let slánského divadla. E. Šubrt: Herec, úvodní báseň. Slaný, Osvětová beseda. 1958. 31 s. UK.

Program Divadelní Děčín 2010. d­­´ARTAMAn 2010, č. 2, s. 10 - 12.

SCHEJBAL, Milan: Hororový Wintrův Rakovník. AS 2007, č. 2, s. 15-18.

STRNAD, Jiří: Středočeští ochotníci a rakovnické děti. AS 1977, č. 3, s. 20 a č. 4, s. 20.

STROTZER, Milan: Středočeská přehlídka vyspělých divadelních souborů. Amatérská scéna 1988, č. 6, s. 4–5. Foto.

STROTZER, Milan: Wintrův Rakovník '93. Amatérská scéna, roč. 30, č. 5, 1993, s. 13-16.

STROTZER, Milan: 34. Wintrův Rakovník v roce 2010 aneb.... Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 14 - 17.

Svobodný občan č. 20 z 26. října 1934.

(šin): Žebrák 1985: Hledat dnešní smysl včerejšího díla. AS 1986, č. 2, s. 5.

ŠOTKOVSKÝ, Jan: Standard? Nadstandard! – Wintrův Rakovník 2009. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 18 - 20.

ŠRAJER, Jaroslav: 100 let divadla v Slaném. 1883-1983. Slánský kulturní zpravodaj. Vyd. ZK ROH ve Slaném1983. 44 s.

WEBOVÉ stránky souboru: http://www.slanskascena.slansko.cz/

WINTRŮV RakovnÍk 2009. Programová brožura, s. 6-7.

Československé divadlo 1928, č. 20, s. 314.

kART: 2 evid. karty ÚKVČ.

Praha, Národní archiv:
Fond ZÚ 1927-1930, i. č. 390/4325/1928, Slánská scéna div. ochotníků (zal.).

Státní okresní archiv Kladno:
Fond Slaný: Slánská scéna Slaný, 1928-1951, 0,24 bm (Značka: SP - divadlo. Číslo listu NAD: 333)
Slánská scéna zal.1928 vznikla proti oficiálnímu spolku div.ochotníků. V r.1951 scéna začleněna do ZK ROH ČKD Slaný.
Materiál k dějinám moderního ochotnického divadla na českém venkově. Spolek sdružoval příznivce moderního jevištního projevu a prováděl hry moderních autorů. Důležité jsou materiály k počátkům umělecké dráhy režiséra Národního divadla Alfréda Radoka.