Příchovice, jeviště DO hasičů, opona Slovanská lípa, autor Jan Amerling, 1925

Symbolika nadějí prvních let československého státu,

Ve středu obrazu slovanská lípa s mohutným kmenem. Pod ní na housle hraje dívka. Před lipou ve středu obrazu široký pás zeleně. V levé polovině skupina postav s nadějemi vzhlížející na symbol české státnosti, hrad Karlštejn. Postavy a jejich pózy jsou převzaty z maleb na populárních obrazech. V pravé půli postavy slovanského okruhu vzhlížející k praporu (pruhy bílá, modrá, červená). Žena v českém kroji líbá prapor, muž s prvky slovenského oděvu drží prapor, za ním bouřící se postava s mečem, vpředu postava přetrhávající řetězy otroctví, v pozadí zasněžené hory.
Malíř unikátně nenamaloval oponu - jak bývalo zvykem - jako kopii nějakého obecně známeho obrazu, ale posbíral motivy z obecně známých obrazů a sestavil svůj nový celek, který umístil pod mohutnou (snad vlastní) slovanskou lípu s kmenem neobvyklé pevnosti .

Celkové působení opony na diváka je patrné po orámování kulisami portálu, na nichž jsou zobrazeni andělé s plamennými meči. Na horním dílu portálu nápis: Vlasti ku oslavě, bližnímu ku ochraně. Uprostřed znak hasičů.

---

Nově objevená opona ochotnického spolku v Příchovicích na okr. Plzeň-jih o rozměrech 470 x 270 cm je dílem přeštického malíře pokojů Jana Amerlinga (1855-1937). Představuje mnohočetně pojatou alegorii Slovanstva a obrozené Vlasti pod slovanskou lípou, která tvoří střed obrazové kompozice. Amerling byl údajně malíř velmi chudý a velmi sečtělý. Tomu odpovídá zcela neobvyklé pojetí obrazu, které nevychází z konkrétní předlohy, ale volně kombinuje motivy ze známých děl. Poměrně ucelená je skupina vlevo od kmene lípy, kde téměř vzorová mánesovská slovanská rodina, doprovázená dívkou hrající na housle, hledí do širého kraje, kde se otvírá překvapivé panorama: Karlštejn v podobě před přestavbou 19. století!
Tato část obrazu je téměř totožná s oponou Orlovny v Oldříši, která má být dílem tamního malíře Jana Herynka a má být nepatrně pozdější (1929). Kromě obměn v sestavě figur hledí oldříšská rodina nikoli ke Karlštejnu, ale k Řípu. Tezovitost alegorického zpracování, umožňující dokonce různé výklady, je však u obou děl táž, ruku v ruce s neumělým řemeslným provedením.
Pravá strana přeštického obrazu pak zachycuje exaltovaný hold slovanské trikolóře v zastoupení různých, velmi stylizovaných slovanských „národů“, s rysy chodskými, slovenskými i blíže neurčitelnými. Nechybí obligátní matka s dítětem ani rab v poutech. Pozadí zde tvoří strohá krajina holých skalních vrchů. Malířsky pojatý je též portál s postavami andělů s plamennými meči. Celek je završen kaligrafickým nápisem: Vlasti ku oslavě – bližnímu ku ochraně.
Byli jsme již na oponách svědky různého způsobu holdu nově vzniklé státnosti. Většinou se odehrává v poklidu, s použitím tradičních prvků rohu hojnosti, alegorických postav s květy, nenápadným zdůrazněním národních barev a akcentováním státního znaku.
Nesetkali jsme se ale dosud, pokud je mi známo, s tak exaltovaným a všechny konvence bořícím zpodobením nové skutečnosti jako na Amerligově příchovické oponě. Všechny historické citace jsou zde seskládány do opulentní koláže nové doby. Pokud má místní podání pravdu a Amerling byl vskutku malířem pokojů, byl důstojným dědicem tradice dekorativní výzdoby, která po dobu dvou století obcházela všechny akademické poučky, aby vyzněla v několika zcela izolovaných dílech českého oponářství první poloviny 20. století.

(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

2015 nalezena jako součást dosud nedokumentovaného skladu kulis a prospektů péčí současně činného divadelního souboru.

Příchovice, Výstava 105 let založení prvního divadelního spolku, 2015

jeviště DrO hasičů

Depozitář OÚ

Ludvík Pouza