Starý Týn, sál hostince č.p.16, opona Oráč v poli, neznámý autor, před r. 1945, v soukromém vlastnictví

Oráč v poli.

Výraznou památkou hodnou restaurování a vystavení je opona. Její téma (Oráč při práci na poli) kontrastuje s většinou zachovaných opon českých ochotnických souborů a jejich jevišť, vytvořených převážně na vlastenecká témata (Libuše věštící, Matka Vlast, Přemysl Oráč atp.).

Opona: hlavním motivem je oráč s koňským spřežením uprostřed rozoraného pole, Letící rackové (?). V pozadí panorama vesnice s rybníkem. Fotografie z počátku 21. stol. napovídá, že jde o zobrazení Starého Týna. ( http://www.turistik.cz/cz/kraje/ustecky-kraj/okres-litomerice/ustek/stary-tyn-ustek/galerie/ir/files/gallery/3888/27825--c800x600.jpg )
Obraz je rámován mohutnou červenou draperií.

Sólově pojaté téma oráče v poli jsme dosud (2014) na oponách v českých zemích nezaznamenali.
Je značně poškozená necitlivým skladováním, ale malba je dosud výrazná.

Opona patří k výjimečným dokladům práce divadelních ochotníků německé národnosti na území Čech.
Soubor fotografií nálezu zdevastované opony a kulis neurčeného (zřejmě německého) divadelního souboru, hrajícího v sále hostince čp. 16.

---

Opona o rozměrech 555 x 240 cm je dokladem působení neznámého divadelního spolku ve Starém Týně, místní části obce Úštěk v okr. Litoměřice. Vzhledem k místu, kde byla zachována, a také proto, že veškeré doklady zřejmě zmizely při vysídlování po druhé světové válce, se soudí, že šlo o spolek německý a opona je přijímána jako doklad památek života a kultury německého předválečného obyvatelstva. Její stav zachování je velmi špatný, i tak však ukazuje malbu nepříliš vysoké výtvarné úrovně. Ambiciózně je ovšem podán až přehnaný záhybový systém mohutně vyvinuté drapérie.
Malovaná drapérie odkrývá pohled do krajiny s vesnicí na obzoru a oráčem na poli v popředí. V prostředí malovaných opon je to téma výjimečné, neboť oráč není stylizován do bájeslovné podoby Přemysla Oráče. Výjev rozhodně nepatří k alegoriím, nýbrž k žánrové malbě, pomineme-li jednoduchou symboliku glorifikace rolnické práce a prostého života na venkově.
Je však třeba připomenout, že obraz oráče, který nemusí být nutně stylizován do podoby mytologického Přemysla Oráče, či charakterizován slovanským typem oděvu, je v českém prostředí zakořeněn hlouběji a má delší tradici než v prostředí německém. Tradice sahá až k postavě malované Josefem Mánesem na Staroměstském orloji. V německém prostředí naproti tomu začíná nabývat na významu idealizovaná představa německého zemědělce až v průběhu třicátých let.
Definitivní odpověď na otázku po svém německém původu nám tedy jednoduchý žánrový obrázek na oponě ze Starého Týna sám o sobě nedá.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

2014 fotografickou dokumentci zpracoval Jiří Němec

sál hostince čp. 16

2014 Lada Hašková, Pardubice