Karlovy Vary, Městské divadlo, Apoteóza básnického umění, Gustav Klimt, Ernst Klimt a Franz Matsch, 1886

Apoteóza básnického umění,

Kolektivní dílo – opona, složitá figurální kompozice pod názvem „Apoteóza básnického umění“. Opona ( 8,70 m x 10,80 m) je alegorickým obrazem divadelního umění, kde význam alegorie je akcentován postavami devíti Múz, komponovaných v prvním plánu v podobách krásných žen. V levé části obrazu sedí mladý muž, kterého obklopují tři Múzy: je básník, jenž od Múz „dostává“ inspiraci pro dojímavou milostnou scénu, která se „odehrává“ uprostřed obrazu (tři mladí muži jsou na námluvách u třech dívek). Za básníkem stojí personifikovaná Múza Thaleia (patronka komedie), která gestem přímo mladého umělce „navádí k inspiraci“; za zády básníka sedí, s rukou opřenou o píšťaly dud, Euterpé (Múza hudby); s tamburínou v ruce, v průsvitné říze stojí zády k nám Tepsichoré (patronka tance).
Tyto tři múzy tedy bezprostředně inspirují básníka. Ostatní Múzy – jak jsou situovány dále od postavy umělce, tak symbolicky klesá inspirativní vliv na básnickou (divadelní) tvorbu. Ležící mladá dívka s amoretem představuje Erató (patronku milostné poezie). Čelně stojící žena s dýkou v levé ruce je Melpomené (ochránkyně tragédie), napravo od ní sedí plavovlasá Polyhymnia (patronka hymnických zpěvů). Nejvíce v pozadí (a nejhůře viditelná) je bočně stojící Kleió (patronka dějepisectví), z velké části ji kryje postava patronky eposu – Múza Kallioppé, vyobrazená v kostýmu Amazonky. Na nejzasším postě vpravo pak sedí nejvíce „vědecká“ Múza Úraniá (hvězdářství).
Modely pro ženské postavy byly patrně tři sestry Klimtovy, nestylizované podoby těchto modelek nalézáme přímo na oponě, v levé spodní části, jako kompozice tří sedících dívek. Protipólem k nim jsou v kompozici opony tři mladí muži v podobách renesančních hudebníků: v těchto podobách malovali malíři sami sebe. Hráč na violu je Franz Matsch, muž s bradkou hrající na příčnou flétnu je Gustav Klimt a nejmladší z kolektivu je Ernst Klimt, hraje na loutnu.
Začínající umělci Matsch a bratři Klimtové vytvořili už za studií společnost, aby společně zvládli náročné zakázky. Divadelní opona představuje složitou alegorii: Básník čerpá inspiraci od devíti Múz (kolem něj tři): Thaleia – Múza komedie, Euterpé – Múza hudby a Terpsichoré – Múza tance), aby mohl zachytit výjevy ze života, které se odehrávají v zadním plánu. Vzorem byla opona vídeňského městského divadla z roku 1871 od Hanse Makarta, která shořela roku 1884.
Milan Kreuzzieger, komentář z výstavy fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (2003)

Opona na kartě Telecard, 1999, kART/Opony

VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 38 - 39

2011 šot o oponě zařazen do cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 5. díl, Vídeňští mistři, režie Jan Hojtaš, průvodní slovo Jiří Valenta.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215563/

http://www.karlovarske-divadlo.cz/cz/divadlo/malovana-opona/

Databáze českého amatérského divadla CD 09341, CD 09314

Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (Státní opera Praha 2003)

Divadlo Karlovy Vary

Divadlo Karlovy Vary

Dana Neumannová, ředitelka divadla
Karlovarské městské divadlo, o.p.s.

fotograf Jiří Hubatka