Nové Město nad Metují, sál hostince U Vondráčků, opona s vedutou města, dominantou zámku a kostela, autor Josef Šrůtek, s. a., expozice městského muzea

Pohled na město s dominantou zámku a kostela

doc. PhDr. Tomáš Vlček:
Opona pro divadelní představení v Novém Městě nad Metují. Pravděpodobně polovina 19. století.
Opona v podobě veduty Nového Města. Autorem je pravděpodobně nějaký místní malíř. Dílo jako řada dalších opon z té doby usiluje o maximální sdílnost, tedy popisnost vyobrazení, jako způsobu místního patriotismu.

Obrázek dle Šrůtkovy opony v expozici Muzea s textem:
Tento obrázek jest dle opony divadelní z divadla ochotnického v Novém Městě nad Metují. Oponu maloval malíř Šrůtek z Náchoda, který i veškeré dekorace pro divadlo maloval. Po druhé, když se opravovala a nové dekorace malovaly, tak je maloval malíř Josef Sloněk (Honěk?) z Nového Hrádku. Podlahu na jeviště dával Jan Čejp, mistr tesařský z Nového Města nad Metují. Přípisek: V r. 1915 opět dívadlo je restaurováno.

2011 JV: na rubu zjištěna malba, pravděpodobně též veduta města a zámku (viz nové heslo in Opony)

---

Druhou oponou uloženou v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují je opona o rozměrech 472 x 239 cm s vedutou města od místního malíře Josefa Šrůtka. Namísto drapérie ji obklopuje bordura pojednaná jako iluzivní obrazový rám, zdobený ornamentem květin, což upomíná na postupy vžité až po polovině 19. století. Ale to je také skoro jediné, co na dobu po polovině století upomene. Samotná veduta města dokládá přežívání barokních zvyklostí. Barokní veduta nebyla realistickým zpodobením, nýbrž reprezentačním portrétem města. V panoramatu jsou akcentovány hlavní významové dominanty, nejen natočením k divákovi, ale i nadsazením jejich proporcí oproti řadové zástavbě. V Novém Městě nad Metují se to týká samozřejmě zámku, zámecké věže a věže děkanského kostela. Celkový úhel pohledu na město z ideálního stanoviště je takový, aby vynikla největší chlouba města – terasová zámecká zahrada. Pojednání fasád jednotlivých objektů je dosti povšechné a sumární, připomene dokonce způsob užívaný v 17. století. Pouze zasazení do širšího krajinného rámce, než je v baroku zvykem, a láskyplné pojednání detailů vegetace, barokní vedutě rovněž cizí, dokládá probíhající nástup krajinomalby v 19. století. Srovnání s dalšími Šrůtkovými díly, zejména vedutami na oponách pro Úpici (1861) a Hronov (1875), ukáže, že jeho výtvarný názor se postupem času téměř neproměňoval.
Na rubu této opony byl zjištěn další obraz, opět jde o vedutu Nového Města nad Metují. Přes špatný stav zachování a nepřístupnost je z dostupné fotografie patrné, že přes jisté obdoby v pojednání rámující vegetace se jedná o dílo mladší a názorově pokročilejší. Spíše než o vedutu v původním smyslu slova již nabízí pohled na město v krajině. Celek města je s okolím integrován, samo město je pojato jako celistvý organismus. Patrně se jedná o dílo z doby některé z doložených oprav divadla, nikoli však nutně až té z roku 1915.

(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Dějiny českého divadla, 2.díl, s. 297.

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 220, 221

2011 šot o oponě zařazen do 3. dílu (Nejstarší opony divadel českého obrození) cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, režie a kamera Jan Hojtaš, scénář a pořadem provázel Jiří Valenta, viz
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/video/

Databáze českého amatérského divadla CD 02254, 03992

Muzeum českého amatérského divadla Miletín, vstupní expozice, 2006.

Putovní výstava Malované opony, realizované Muzeem českého amatérského divadla v Miletíně 2007-2008. Scénář Jiří Valenta, grafik Martin Taller

sál hostince U Vondráčků.

2004, 2011 expozice Muzea Nové Město nad Metují