Kolín

Divadlo se hrálo ve školách a na veřejných prostranstvích. 1587 Judith a Holofernes, 1589 komedie Hildegardis.
1791 zamítnuta žádost o uvedení hry Umučení Páně.
----
1803 "místní měšťané-liboherci Josef Oliva, Josef Hevera a Tomáš Dubský obrátili se na magistrát s žádostí o povolení uvésti na jeviště Umučení Páně. Marně, poněvadž dle nejvyššího guberniálního nařízení z 23. octobris 1801: “commedie a podobná divadla v kraji producírovati jak cís. královským, tak panským úředníkům a měšťanskému stavu vesměs zapovězeno jest a na žádný způsob k předvezmutí a producírování takových privátních commedií a podobných divadel povolení dáti se nemá, tak odtud žádost skladatelů se odmršťuje”. 1808 řada měšťanů (Jan Hladký, Josef August, Jan Košňar, František Svoboda, Antonín a Václav Hevera) prosí za povolení předvést Umučení Páně zase marně: “Ačkoli úmysl žadatelů všeobecně chvalitebný jest, není však možno žádané povolení uděliti z toho důvodu, že kostel jest příliš posvátný, než aby se v něm konala divadelní představení.” Při tom se žadatelům oznamuje, že docílí stejného účelu, budou-li své děti pilně posílati do školy a do vyučování náboženství, kde se s příslušnou důstojností pojednává o dějích utrpení Páně."
Dle Rona, rkp. kART.
---

1811 Mladí Češi sehráli první českou hru Tyran Diokletian, asi první české představení zdejších ochotníků.
1811–1818 hrály Židovské děti.
1815 zpíval v německé zpěvohře sedmiletý J. K. Tyl. Žádosti českých ochotníků byly zásadně odmítány.

1830 studenti sehráli dvě české hry.
1831 Kolínské společenství diletantů (členy převážně studenti), hráli česky i německy, patrně do 50. let 19. stol.
1842 zažádal Josef Breišl jménem několika ochotníků – studentů – o povolení uvést 2 české hry, povolení získal a hry ve prospěch zřízení školní nadace uvedli v domě Antonie Morstadtové (později Mašínova restaurace), která bezplatně zapůjčila místnost. Hrál s nimi i kolínský básník František J. Rubeš.
První ochotnické scény studentů bývaly v soukromých domech, např. na náměstí U černého koníčka nebo v Kouřimské ulici č. 15.
1843 koupil finanční komisař Pokorný dům U Tří korun v Kutnohorské ulici č. 42 a zřídil zde v 1. patře sál s jevištěm. O Vánocích 1846 se zde hrála Tylova Paní Marjánka, matka pluku. Podle zpráv, které dochoval nadšený divadelní ochotník malíř A. Suchý, uvedl hru na jeviště sám Tyl. Hrála se ve prospěch zřízení městské opatrovny. Přestěhoval se sem i Breišlův soubor studentů a hrálo se zde už jen česky. 1848 na plakátech uváděno též Divadlo z ochoty. Divadélko U tří korun zaniklo před r. 1880.

Kočující společnosti hrály na Pražském předměstí čp. 19 v hostinci Červenice. Přijížděly i české společnosti, ale větší zájem byl o studentská představení (1840).

1859–1860 ve městě byla postavena budova reálného gymnázia a k ní jako jedno křídlo bylo přistavěno divadlo – mělo 195 sedadel v přízemí a 30 na galerii. Zásluhu měl hl. Fr. Eckert. Činnost zahájili ochotníci částí opery Norma (Bellini) a veselohrou Zvrácená slánka. (Toto divadlo bylo v provozu do 1881, pak bylo z bezpečnostních důvodů /po požáru vídeňského divadla/ uzavřeno a stala se z něj tělocvična školy.)

V 60. letech 19. stol. byl založen první ochotnický spolek v Kolíně – Ochotnické divadlo královského města Kolína. Tento spolek byl ještě bez stanov.
1876 – 25. 3. – byl založen spolek Tyl, nejprve jako divadelní seskupení volně navazující na předchozí Ochotnické div. královského města Kolína. Až 1883 byly přijaty první stanovy a oficiálně název Spolek divadelních ochotníků Tyl. Hrál nejprve v městském divadle v gymnáziu, po jeho uzavření v Zámecké restauraci, v Besedě a pak především v sokolovně. Byl členem prvního sboru Divadelního družstva a po otevření městského divadla 1939 v něm hrál. 1951 se stal souborem ZK ROH Místního nár. výboru Kolín. Koncem 60. let ukončil činnost.

Koncem 19. stol. existovala v Kolíně i domácí divadla, kolem kterých se soustřeďovaly skupiny ochotníků (u paní Brixové (1875), u Honegrů – později u Kargrů – asi 25 představení, hrálo se i u primáře Šíla, později předsedy SDO Tyl).

"Jsem jist, že žádný ředitel větší divadelní společnosti, když nemusí, podruhé o Kolín nezavadí… Elita kolínské společnosti divadlo nikterak nefedruje a také tam chodí buď velice zřídka anebo vůbec ne… Žaludek se mi ještě dnes obrací při vzpomínce, komu a zač jsem musel poklonkovati… (Holič) pan Růda Živný byl také buď ředitelem nebo všemocným šéfrežisérem tamějších ochotníků a také snad i jejich nejlepší výkonnou sílou. Byloť tedy mým prvním úkolem získati přízeň tohoto velmožného Figara… Co velmož uznal za vhodné, beze všeho reptání se přijalo."
Z ředitelských vzpomínek Vendelína Budila (štace 1877, 1881, 1884).

1880 spolek neuveden, hra Telegram, ve prospěch ND, jh. Sklenářová-Malá. Inf. ex: Divadelní listy 1880, č. 1, s. 16.

1882 dal průmyslník Adolf Richter svým nákladem vybudovat divadelní zařízení v sále Zámecké restaurace. Divadlo bylo moderně a technicky dobře vybaveno, 1911 vyhořelo, po dobu oprav se hrálo v sokolovně, v Zámecké restauraci se pak hrálo dále.

1883 při Všeobecně vzdělávacím a zábavním spolku dělnickém (zal. 1878) vznikl dramatický odbor (též patrně uváděn jako Divadelní družstvo vzdělávacího spolku dělnického), který se patrně kolem 1885 osamostatnil jako Zábavní spolek Kolár. 1937 změnil (na návrh rež. R. Šmahela) název na Spolek divadelních ochotníků Jirásek. 1948 se spojili se Spolkem div. ochot. Tyl pod jeho názvem.

1883 z iniciativy místních ochotníků – především SDO Tyl – bylo založeno Divadelní družstvo, spolek pro postavení divadla v Kolíně. Byla to reakce na uzavření dosavadního městského divadla v budově gymnázia, kde činnost byla zakázána z bezpečnostních důvodů. Spolek zakládali divadelní nadšenci v čele s MUDr. Josefem Šílem, předsedou Spolku divadelních ochotníků Tyl. Družstvo bylo v činnosti ještě koncem 40. let 20. stol., kdy muselo předat městské divadlo do správy státu.

Už v 80. letech 19. stol. s ochotnickými soubory spoluúčinkovaly ženský pěvecký spolek Dobromila a mužský pěvecký spolek Dobroslav, které byly v činnosti i po celou 1. pol. 20. stol.

Počátkem 90. let 19. stol. dal spolumajitel kolínského panství Adolf Richter přistavět k Zámecké restauraci sál s jevištěm a šatnami i elektrickým osvětlením – nazýváno Zámecké divadlo. Otevřeno bylo 1892 slavnostní akademií.

1897 hr. Místní odbor Národní jednoty severočeské a Měšťanská beseda.

1897 zaznamenáno div. představení Sokola. Divadlo pak hrál Sokol v 1. pol. 20. stol. příležitostně (hl. pohádky), častěji patrně pořádali akademie, oslavné večery a přednášky. Divadelní odbor měly obě kolínské tělovýchovné jednoty Sokola – Tyrš i Fügner.

Od 1899 Akademický kolínský klub mladých, 1920 změnil jméno na Studentský klub mladých (členy mohli být i středoškoláci).

Kolem r. 1900 zahájilo činnost Volné dramatické sdružení. Založila ho skupina herců, kteří odešli od SDO Tyl, protože chtěli dělat modernější divadlo. Oficiálně bylo rozpuštěno na valné hromadě 3. května 1925 (v Nár. archivu zaznamenáno i v r. 1937). Nejspíš v roce 1916 došlo k odštěpení skupiny kolem Jana Šarfnbergra a Františka Straky z Volného dramatického sdružení a byl utvořen ochotnický kroužek Činohra, který ukončil činnost 1923 a jeho členové vstoupili do SDO Tyl.

Od 1906 hrál dramatický odbor Křesťansko-sociální strany lidové, po válce (kolem 1920) jako Lidový spolek (i Českosl. lidový spolek) v sále U Ptáčků, od 1921–1922 činný jako Dramatický odbor Katolického domu (viz níže).

1909, 1910 představení Lawn tenisové společnosti.

1910 Dobročinný spolek paní a dívek uspořádal večer divadelních a tanečních vystoupení se spolúčastí členů dalších spolků.

Už před 1. svět. válkou hrála Dělnická akademie Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické v restauraci U Anděla. Ve 20. a 30. letech dramatický odbor Dělnické akademie.

Po 1918 hrála příležitostně Dělnická tělocvičná jednota (dorost), několik divadelních představení pořádal i Sportovní klub.

Spolek divadelních ochotníků Tyl obnovil po 1. svět. válce činnost a s DrO Katolického domu byly ve 20. letech 20. stol. nejaktivnějšími ochot. soubory ve městě (podle počtu zazn. představení). Činný i ve 30. a 40. letech. 1948 se pod názvem Tyl spojily všechny ochotnické spolky ve městě (viz níže).

1919 na návrh režiséra Tyla Julia Stříbrného byly sezvány všechny stávající kolínské ochotnické divadelní spolky, aby společně připravily cyklus her, případně aby se natrvalo spojily a vytvořily tak jeden velký ochotnický spolek, který by měl v novém divadle výsadní postavení. Zástupci ochotnických spolků Tyl, Kolár, Volné dramatické sdružení a Činohra sehráli za Stříbrného režie a v Růžičkově scénické výpravě v sokolovně celkem tři divadelní představení – Madame Sans Gene, Povodeň a Lucernu. Ta se sice setkala s úspěchem, avšak ke sloučení spolků nepřispěla.(Uhlíková)

Od 1919 a ve 20. a 30. letech 20. stol. byla ve městě bohatá ochotnická činnost, divadelní představení začaly příležitostně pořádat a hrát i další organizace a spolky:
Havlíčkova společnost uvedla U Ptáčků jednu hru (1919);
Ústřední matice školská;
Zábavní odbor Baráčníků ze Starých Čičovic-Kolín V, hráli nejčastěji v sále Na Rozkoši;
další Obec Baráčníků působila v Kolíně VI (Na Vejfuku), kde v hráli v hostinci U Pavlíčků;
nově zřízené Kolínské kabaretní sdružení pořádalo v Zámecké restauraci zábavní večery;
chovanci okresního sirotčince, nejčastěji hráli v Katolickém domě;
Literární a řečnický spolek Slavie (dle plakátu existoval už 1900);
Čsl. strana národně socialistická;
Čsl. strana sociálně demokratická;
Jednota československých střelců;
místní odbor Čsl. obchodnické besedy;
posluchači Obchodní akademie;
Sbor dobrovolných hasičů;
Zemská jednota železničních zřízenců (Na Rozkoši);
Ženský židovský podporovací spolek;
členové Svazu skautů;
členové zdejší filiálky Typografické besedy(1925);
Dramatický odbor Válečných poškozenců;
Sdružení českobratrské mládeže evangelické;
Sdružení katolické mládeže a Dramatický odbor Orla (hrál ještě 1941);
AFK Kolín;
Dramat. odbor mládeže a Sesterské sdružení Církve československé (do 40. let, aktivní soubory);
Ochotnické sdružení (Ochotnická družina,1926);
Operní ochotnické sdružení (1926–1934);
Divadelní kroužek Proletář;
spolek Proletkult (po založení KSČ);
pohádky hrávaly dětské soubory vedené nejen učiteli (viz související soubory – Dětské divadlo);
Federace dělnických tělocvičných jednot.

1921 zakoupila Čsl. strana lidová hostinec a divadlo U Ptáčků v Žižkově ulici a nový název byl Katolický dům. K otevření byla uvedena Blodkova opera V studni (spolupracovaly pěvecké spolky Dobroslav a Dobromila, dirigoval ředitel kůru Josef Winter). Vzniklo Družstvo pro výstavbu Katolického domu. Jeho dramatický byl velmi aktivní a činný do 40. let 20. stol. Některé jiné organizace, které si divadelní sál pronajímaly ve 20. letech, na plakátech nadále uváděly U Ptáčků. Viz Kronika města r. 1924, str. 2.

1921 při oslavě 50 let trvání Vzájemně se podporujícího spolku Vlastimil byla sehrána veselohra Bujná krev od J. Olivy v režii Františka Červína (div. soubor neuveden).

1921 v listopadu napsal Studentský klub mladých žádost na okresní úřad, aby "se odepřelo povolení ku všem takovým představením, které kazí jen umělecký vkus a cit obecenstva".

1921 zahájila činnost Kolínská scéna v malém sále Lidového domu, po několika marných pokusech zanikla. 1935 znovu zaznamenáno založení Kolínské scény, 1940 registrována.

1922 v Zámecké restauraci uv. v premiéře hra pro děti Za štěstím, režírovala autorka a "učitelka čsl. náboženství" L. K. Prágrová (patrně dětský soubor).

Od 1923 Okresní osvětový sbor pořádal Na Rozkoši každou neděli pro děti pohádkové dýchánky a loutkové divadlo.

1925 v březnu byla v Zámecké restauraci sehrána Renardova hra Domácí chléb a aktovka Kouzlo rozchodu. Soubor neuveden, j. h. hráli členové ND Růžena Nasková a Karel Jičínský.

1925 k 28. říjnu hráli ochotníci (neupřesněno) společně s Družinou válečných poškozenců v sokolovně Karasovu hru Bělohorská mračna.
Družina válečných poškozenců sehrála ve 20. letech několik dalších představení.

Ve 20. a 30. letech každoročně ve městě pořádala celá řada spolků a organizací akademie k nejrůznějším příležitostem, součástí bývala recitace - často účinkovali kolínští ochotníci.
Ve 20. a 30. letech s ochotníky spolupracovaly často žákyně Taneční a rytmické školy Elly Stibitzové. 

1926 představení místní organizace Červeného kříže.

Od 1926 Operní ochotnické sdružení. Zánik zaznamenán 1934.

Od 2. září 1926 v Kolíně Legerův okrsek ÚMDOČ.

1929 pod patronátem Okresní péče o mládež byla uvedena pohádka Růženy Mariankové Jedináček. Účinkovalo 200 dětí, také autorka a učitelé.

1930 zaznamenáno založení Divadla mladých, 1937 registrováno.

1937 hrál Spolek absolventů obchodních škol.

1937 Kolín sídlem Legerova okrsku ÚMDOČ, 1938 5 jednot.

Přírodní scény v Kolíně:
Hořejší ostrov, Dolejší ostrov, zahrady kolínských restaurací – např. Červená zahrada, Kamenná zahr. v ulici Na haldě, U Víznerů aj.

1937 zahájena stavba Městského divadla, arch. Jindř. Freiwald. Otevřeno 1939 – už v době nacistické okupace – představením Strakonický dudák, které připravili ochotníci tehdejších kolínských souborů. Byla instalována výstava historických dokumentů z archivu spolku Tyl. 1948 předalo Divadelní družstvo, spolek pro postavení divadla, budovu do správy města. Hrál zde profesionální soubor divadla a vedle něj občas i ochotnické soubory nebo školy.

Od 1937 bývalý Zábavní spolek Kolár (viz výše) pracoval pod názvem Spolek divadelních ochotníků Jirásek, 1948 spojen s Tylem a ostatními soubory.

1938 Společenstvo živností kovy zpracujících, představení v rámci svého 75. výročí.

1947 registrován ochotnický spolek Lidová scéna.

1948:
"Akční výbor divadelních ochotníků v Kolíně se usnesl na bezpodmínečném sloučení místních ochotnických spolků a všech souborů v jeden ochotnický spolek. Bylo několik návrhů na nové pojmenování spolku: Tyl, Jirásek, Leger, Pokroková scéna. Výsledkem jednání bylo, že spolek se jmenuje Tyl. Má tedy název po jednom z nejstarších divadelních spolků v Kolíně."
(Kronika města Kolín - záznamy F. Straky, r. 1948, s. 92–93)
(1951 se Tyl stal souborem ZK ROH Místního nár. výboru Kolín. Koncem 60. let ukončil činnost jako soubor Osvětového domu v Kolíně.)

1948 v městském divadle hráli žáci Obecné školy Dr. Edvarda Beneše a žákyně Dívčí školy Zálesí.

Od 1949 měl ochotnický soubor Kulturní klub n. p. Frigera.

Ve 40. a 50. letech (už 1940) v Reálném gymnáziu Kolín činná Studentská samosprávná organizace – činohra i loutkové divadlo, hráli ve školní budově i v městském divadle.

1952
Dramatický kroužek závodního klubu ČSD Kolín na scéně městského divadla,
Dramatický kroužek ČSM při Vyšší průmyslové škole v Kolíně, činný i v 60. letech.

1953
Závodní klub Okresního národního výboru v Kolíně,
Závodní klub Městského oblastního divadla.

1955 soubor 1. osmileté střední školy, SRPŠ.

1956 zahájil činnost Dramatický odbor ZK ROH Restaurace a jídelny.

Koncem 50. let 20. stol. hrál také Ochotnický soubor Obchodních tiskáren.

1962 založeno Malé divadlo. Soubor mladých lidí, hrál nejprve na malé scéně vybudované v suterénu Husova sboru, později ve zkušebních prostorách městského divadla a od 90. let v prostorách Domu dětí a mládeže Na Zámecké.

Od 60. let (?) Kašparův kolínský memoriál, věnovaný památce rodáka J. G. Debureaua, od 1992 jako bienále Mezinárodního festivalu nonverbálního divadla, účastníky byly i amatérské soubory, od 2000 jako Kolínský memoriál s výhledem každoročního pořádání, též 2001.

V 60. letech vznikaly mládežnické kroužky, které měly v programu poezii a hudbu – např. Šesterka, Skorodivadlo poesie, mládežnické kroužky Sdruženého závodního klubu.

V 60. letech hrál též Dětský divadelní soubor Domu pionýrů a mládeže.

Od 1972 soubor vojenského útvaru 8272 – Divadlo poezie, též název Alfa.

Od 70. let 20. stol. soubor Lidové školy umění, po 1989 Základní umělecké školy.

1973 při Krajském divadle soubor MJF (malé jevištní formy).

1993–2003 Divadelní sdružení Igdyž.

Od 1995 Divadelní škola (později nevýběrová soukromá škola byla určená pro dramatickou a hereckou přípravu žáků od 5 do 14 let), činnost ukončili 2002.

Od 1998 Ohlížení – minifestival Divadelní školy a DS Igdyž.

Od 1999 soubor Neškvor.

2000 zahájilo Divadélko pro 33.

Po 2000 div. soubor Základní školy Kmochova, později(?) Drak, dětský div. soubor.

2006 v Městském divadle v Kolíně se 22. 4. konal festival pohybového divadla a pantomimy Otevřeno. Mezi účastníky byly i soubory neslyšících herců.

LOUTKOVÉ DIVADLO:
1909 Loutkové divadlo Thalie, divadélko s loutkami 70 cm zakoupili a organizovali František Straka a František Fuks, hráli v sále Sokola II (Fügner) U Fojtlů.

Od 1919 Loutkové divadlo v sále U Karla IV., vedli M. Krása a Fr. Vodseďálek.

1921 – v prosinci – II. oddíl kolínských Skautů si zřídil loutkové divadlo.

Od 1923 loutkové divadlo pro děti pořádal Na Rozkoši Okresní osvětový sbor.

1924 hrál František Vodseďálek každou neděli a svátek pro děti v zahradních místnostech sokolovny.
Od 1927 pod hlavičkou Sokola. Další zpráva o LD Sokola je z r. 1950 – v tomto roce bylo obnoveno.

Od 1924 v malém sále Lidového domu hrál LD pro děti Josef Petrák.
Od 1928 LD pro děti (Josef Petrák) pod hlavičkou Dělnické akademie v malém sále Lidového domu, též v hostinci u Fialů na Zálabí.

1940 Gymnázium, Studentská organizace samosprávná – činohra i loutkové divadlo.

1944 loutkové divadlo hrál i Spolek divadelních ochotníků Tyl.

1950 při obnovování sokolského LD pomáhali členové Loutkářského odboru kolínské Tesly a členky loutkářského kroužku žákyň střední dívčí školy v Kolíně-městě.

1953 zaznamenány 2 soubory loutkového divadla – Osvětová beseda a školní soubor.

1955 zahájila Loutková scéna SRPŠ.

Koncem 50. a zač. 60. let 20. stol. Loutkové divadlo Závodního klubu Tatra Kolín.

Od 1993(?) Literárně-dramatické oddělení Základní umělecké školy.
---
Loutkové hry kolínského rodáka a dramatika Karla Legera (1859–1934) v sobě spojovaly “praktickou znalost loutkového žánru s tvůrčí odpovědností”, kolem 1912 ve vlně talentovanějších autorů se šíře prosadily na loutkové scény, vrchol jejich uvádění za 1. svět. války.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 68; 2003, s. 66.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, číslo záznamu. č. 1047.

BRUNA, Otakar - MESSANY, Petr: Sváteční žena. Zita Kabátová. Třebíč, Akcent 1999, s. 90.

BUDIL, Vendelín: Z mých ředitelských vzpomínek. Praha, Český čtenář 1920, s. 186-193.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 18, 45, 59, 68, 80, 81, 84, 90, 158, 216, 280, 367.

CÍSAŘ, Jan: Tradice = známý společný kód? Amatérská scéna, roč. 30 (Ochotnické divadlo 39), č. 7, 1993, s. 7-9, 3 fot. Referát o Divadelní Třebíči.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, díl I, s. 112; díl II, s. 291-292; díl III, s. 176, 514; díl IV, s. 454, 460.

DĚJINY soukromého ochotnického divadla v lázních. 1883-1885. Kolín 1885. Regionální muzeum Kolín.

DIVADLA svítící do tmy. (Malé scény 70. let 20. století.) Praha, NIPOS 2006, s. 171.

DIVADLO v Kolíně. Památník k otevření nového divadla 12. 1. 1939. Uspořádal Bohumil Růžička. Kolín, Divadelní družstvo 1938, 121 s., ilustrace. (Na obalu titul Kolín sobě 1883-1939.) KK.

DOSTALOVÁ, Leopolda: Herečka vzpomíná. Praha, Orbis 1960, s. 18.

EXNAROVÁ, Alena: Průvodce po představeních FEMADu Poděbrady a Divadelní Třebíče 2005. Amatérská scéna 2005, č. 3, s. 8-17.(viz texty)

FRANKOVÁ, Hana: Dětské divadlo ve Stochově - 16.-17. 4. 2005. Deník Dětské scény 2005, č. 0.

FREIWALD, Jindřich: K projektu divadla. In: Kolín sobě, s. 87.

HANOUSEK, Petr: Ve výchovném ústavu se v létě učí divadlo. MF Dnes 23. 7. 1998.

HANOUSEK, Petr: Soubor IGDYŽ má za sebou přelomový rok. MF Dnes 5. ledna 1999.

HEJDUK, Zdeněk: Kolínská Divadelní škola vstupuje do pátého ročníku. Deníky Bohemia 9. 9. 1999.

HISTORIE kolínských divadelních místností. Webové str. Kolína - Kronika města Kolína - rok 1971, s. 36 - http://www.mukolin.cz/prilohy/Texty/1222/37kronika_1971.pdf (10. 4. 2012).

HOSPODKA, Zdeněk: 60 let otevření kolínského divadla. Zpravodaj města Kolína, září 1999, s. 6.

HULÁK, Jakub: Dětská scéna '98. Tvořivá dramatika, roč. 9, č. 2-3; prosinec 1998, s. 2-4. Obsáhlý referát z přehlídky dětských divadel a recitace.

HULÁK, Jakub: Dětská scéna Stochov - 2003. Deník dětské scény 2003, č. 0.

INFORMACE pro MČAD z okresu Kolín zprac. SOkA. Rkp. 1998. kART.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 90.

JELÍNEK, Zdeněk - HELFERT, Zdeněk (foto): Kolínsko. Praha, Středočeské nakladatelství a knihkupectví 1990, 328 s.

KAMEN, Jiří: Divadelní představení studentského kolínského Klubu mladých. Amatérská scéna 1975, č. 7, s. 16. kART.

KLOSOVÁ, Ljuba: Život za divadlo. Marie Hübnerová. Praha, Odeon 1986, s. 18.

KODEŠ, Jaroslav: Historie Wintrova Rakovníka - statistické přehledy. Rkp. leden 2007 (včetně rozdělených ročníků – SDH Nymburk).

KOHOUT, Eduard: Divadlo aneb Snář. Praha, Odeon 1975, s. 150.

KOLÍN sobě. Památník vydaný Divadelním družstvem, spolkem pro postavení divadla v Kolíně. Kolín 1939, 121 s., obr. DNM: T 10.861.

KOVÁŘÍK, Miroslav: Jubilejní Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna 1972, č.10, s. 9-10, 15-16, 9 fot.

KOVÁŘÍK, Miroslav: Šestnáctý Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna 1973, č. 12, s. 4-6.

KRONIKA města Kolín (záznamy Františka Straky) na webových stránkách města - http://www.mukolin.cz/cz/o-meste/kronika-mesta/ (10. 3. 2012).

KUBÍČKOVÁ, Lucie: Divadelní ochotnický spolek Tyl v Kolíně od konce 1. světové války do roku 1945. Olomouc, Filozofická fakulta UP 1994, 20 s., SVK Kladno.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 131.

LHOTA, Ladislav: Mladý Rakovník. Amatérská scéna 1974, č. 5, s. 21.

LHOTA, Ladislav: Středočeši dětem. Amatérská scéna 1976, č. 4, s. 18.

MAYEROVÁ, M. : Kolínská přehlídka. Amatérská scéna 1978, č. 4, s. 16–17. Foto: Kolín, Z pekla štěstí.

MAREK, Robert: Počátky Legrova dramatického tvoření. In: Kolín sobě, s. 32-42.

MENCÁK, Aug.: Nám i budoucím. Venkov 12. 11. 1939. KK.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 368-370.

MRZÍLEK, K.: Divadelní minulost Kolína. In: 20 let městského divadla v Kolíně. Kolín 1968.

OCHOTNICKÉ divadlo v Chotěboři. Chotěboř, Městské muzeum 1986. KK.

ONDRÁČEK, Vlastimil: Karlovarský Harlekýn potřetí. Přehlídka amatérského divadla. Amatérská scéna, 24, 1987, č. 8, s. 14. - 2 obr.

V. KARLOVARSKÝ Harlekýn. Amatérská scéna 1989, č. 8, 2. s. obálky. Foto:
Blansko, Jarmark,
Kolín, Bylo či nebylo,
Ústí nad Orlicí, Vicena.

PÁVEK, Pavel: Ochotníci chystají barokní hry. MF Dnes 11. 11. 2000.

PERNICOVÁ, Ivana: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0.

PROGRAMY přehlídek Klicperův Chlumec 1955, 1956.

PROSTĚ PROSTĚJOV - 40 let ve městě s poezií. Wolkrův Prostějov 1957-1996. Sest. HRAŠE, Jiří. Praha, IPOS 1997, s. 33–35.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Mělnický IKARUS se opět postaral o dětské recitátory. Amatérská scéna 1993, č. 6, s. 16.

RON, Vojtěch : O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Rkp. 1998. kART.

RŮŽIČKA, Bohumil: Dějiny Divadelního družstva (Kolín). In: KOLÍN sobě. Památník vydaný Divadelním družstvem, spolkem pro postavení divadla v Kolíně. Kolín 1939, s. 43.

SCHNEIDER, Jaroslav: Počátky divadelnictví v Kolíně. In: Divadlo v Kolíně 1883-1939. Kolín 1939, s. 8.

SCHNEIDER, Jaroslav: Počátky divadelnictví v Kolíně. In: Kolín sobě, s. 8-23.

SCHNEIDER, Jaroslav: Počátky divadelnictví v Kolíně. In: Věstník Kolín 1937, s. 59-65, 73-80, 97-103. KK.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

SOUKROMÉ divadlo v Kolíně. In: Věstník Kolín 1940, s. 75-77. Podepsáno -elčer. KK.

STRAKA, František: Vzpomínky na bývalé ochotníky a herce. In: Kolín sobě, s. 24-31.

STRNAD, Jiří: Středočeští ochotníci a rakovnické děti. Amatérská scéna 1977, č. 3, s. 20 a č. 4, s. 20.

ŠTROBLOVÁ, Ivana: Dětské divadelní soubory poprvé ve Stochově. Amatérská scéna 1998, č. 2, s. 26-27.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 295-297.

TUNYS, Ladislav: Hodně si pamatuju... Perličky v duši Raoula Schránila. Praha, Ametyst 1998, s. 131.

TYJÁTJÁTRA, přehlídka amatérských souborů v Kralupech nad Vltavou. Internet: http://www.kralupy.cz/tyjatjatra/hraci.php3 (9. 3. 2012, IT).

UHLÍKOVÁ, Anna: Divadelnictví v Kolíně v období mezi světovými válkami. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta - Historický ústav 2008, 76 s.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 29, 222.

VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje. Československý loutkář 1953, s. 210.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771-1824. Praha, Orbis 1956, s. 161, 510.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, Orbis 1957, s. 111.

ZAJÍC, Jiří: Králík Harvey je akční a bojující. Recenze Malého divadla Kolín. Českobudějovické listy, Českobudějovicko, roč.10, č. 265, 13. 11. 2001, s. 18.

Z DĚJIN kolínského divadla. Opona Městského divadla v Kolíně 1999.

ZPRAVODAJ XIX. Šrámkova Písku 1.-7. 6. 1975.

ZVOLSKÝ, Filip Jan: Igdyž Kolín - divadlo neukončených procesů. Divadelní noviny 2002, č. 8.

http://www.divadlokolin.cz/cms/historie/divadlo-kolin

Amatérská scéna 1964, č. 6, s. 1-7. Podlipanské hry.
Československý loutkář 1955, s. 39 (B.H.).

Divadlo roč. 5, 1906, č. 5, s. 136; 1907, č. 12, s. 286.
Divadelní listy 1880, č. 1, s. 16.

Kolínský deník, 24. 04. 2006.

Jeviště 1921, č. 4, s. 63.

Press (měsíčník?) 2002 - internet:
http://obchod.kolin.cz/cgi-bin/vod/out.cgi?VOJ=000204&GRP=14.2.
http://obchod.kolin.cz/cgi-bin/vod/out.cgi?VOJ=000204&GRP=10.3.3.
http://obchod.kolin.cz/cgi-bin/vod/out.cgi?VOJ=000204&GRP=16.4.
(7. 3. 2012)

Svobodné Slovo, 26.11.1950.

Thalie 1897-8, č. 11-12, s. 94; č. 14-15, s. 119.

Zprávy 1882. ?
Zprávy Loutkářského soustředění 1944, duben, s. 1.
---
WEBOVÉ stránky ZUŠ Kolín:
http://www.zus-kolin.cz/aktuality/evzen-onegin-v-ldo-zus-kolin (9. 3. 2012). 
http://www.zus-kolin.cz/literarne-dramaticky-obor/ (9. 3. 2012).

Městský úřad Kolín:
Kronika města.

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1856-1883, i. č. 572, sg 30/6/9952, SDO Tyl.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3293, sg 30/182/50/1907, SDO Tyl.
Fond ČM 1856-1883, i. č. 572, sg 30/6/10021, Div. družstvo.
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/2573/1919, Div. družstvo.
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1701, sg 30/205/94, SDO 1886.
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/2886/1920, SDO.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3293, sg 30/182/64/1907, SDO Volné dramatické sdružení v Kolíně.
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 404/111/1937, Volné dramatické sdružení.
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/87/1919, Kolínské kabaretní sdružení.
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 383/4674/1926, Ochotnické sdružení (zal.).
Fond ZU Spolky 1927-1930, i. č. 389/3451/1930, Divadlo mladých (zal.).
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 404/586/1935, Kolínská scéna (zal.).
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 404/5412/1937, Divadlo mladých.
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 404/8837/1937, SDO Jirásek.
Fond ZU Spolky 1930-1940, i. č. 413/11555/1939, Dramatický a vzdělávací odbor církve Československé.
Fond ZU Spolky 1930-1940, i. č. 413/7314/1940, DS Kolínská scéna.
Fond ZU Spolky 1948, i. č. 432/2887/1948, SDO Tyl (Sloučeny Lidová scéna a Jirásek).
Fond ZU Spolky 1931-1934, i. č. 195/5755/1934, Operní ochotnické sdružení (zánik).
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 426/6960/1946, Dramatický a vzdělávací odbor církve Československé.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 426/2196/1947, OS Lidová scéna.

Národní muzeum:
Kartotéka Dr. Jana Porta, 195x, badatelna, zásuvka 69, oddíl Divadla.

Národní muzeum, divadelní odd.: sbírka plakátů - DNM P-4-A-242-sine.
Národní muzeum, divadelní odd.: sbírka plakátů - DNM P-7-A-340-3178.

Regionální muzeum Kolín:
Část fondu SDO Tyl (alba, foto, materiály k osobnostem J. E. Major, Julius Stříbrný) 4 ka;
část archivu Divadelního družstva (Knihy zápisů, fond Boh. Růžičky) 3 ka;
1200 Pl;
pozůstalost h. a r. Zdeňka Pflanzera (1901-1967).
---
Státní okresní archiv Kolín :
Spolek divadelních ochotníků Tyl Kolín, 1876-1951, 1,02 bm (vše je zpracováno a inventarizováno).
Fond je přístupný.
Zápisy ze schůzí, matrika členů, stanovy, podpisová pamětní kniha, fotoalbum.
BISINGER, ZDENĚK-PROSOVÁ, VĚRA: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ TYL KOLÍN 1876 - 1948. Sdružený a skupinový inventář (část), 1969, s. 132, ev. č. 102/18.
Sbírka plakátů SDO Tyl, inv. č. 69.
Soudobá dokumentace okresu Kolín.
Sbírka soudobé dokumntace Týnec nad Labem 1754 - 1994, inv. č. 64 - 66

Fond Kolín: Název: Straka František, (1886)1918-1948, 0,48 bm zpracováno. Fond je přístupný. Dobrovolný městský kronikář a nadšený divadelní ochotník, povoláním holič.
Materiály týkající se dějin města a materiály divadelní. Nejcennější je rukopis kroniky z let 1918-1929 (pro badatelské potřeby byla kronika přepsána na stroji). Straka se narodil roku 1878, zemřel 1948.
MIŠKOVSKÁ, ZUZAPraha, Národní archiv:STRAKA FRANTIŠEK 1856-1943. Prozatímní inventární seznam, 1987, s. 2, ev. č. 342.
SDO Tyl v Kolíně 1876-1948, 6 ka;
SDO Jirásek v Kolíně 1937-1948, 2 ka;
Divadelní družstvo v Kolíně 1883-1949, 19 ka.

Spolek divadelních ochotníků Jirásek Kolín, 1937-1948, 0,24 bm (vše je zpracováno a inventarizováno). Fond je přístupný.
Zápisy ze schůzí, Členské přihlášky, Stanovy.
BISINGER, ZDENĚK-PROSOVÁ, VĚRA: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ JIRÁSEK KOLÍN 1937 - 1948. Sdružený a skupinový inventář (část), 1969, s. 132, ev. č. 102/20.

Volné dramatické sdružení Kolín, 1898-1920. Ev. č. pomůcky 242, viz Texty.
---
Videozáznam představení Limonádový Joe na DT 1993 pořídil Stanislav Šmíd, Štětí.
Videozáznam představení Švanda dudák na JH 1993 pořídil Stanislav Šmíd, Štětí.
Videozáznam představení Strašidla cantervillská na DT 2003 pořídil Stanislav Šmíd, Štětí.