Hořice

Dle Vondráčka ODi zal. Vojtěch Hanich.

1784 dle Jos. Vl. Pelikána první studentské české představení v hostinském pokoji na faře, s podporou faráře Fr. Nováka.
1785 Loutníci aneb Veselá bída (Schikaneder, V. Thám), patrně nejstarší dosud známé ODi na českém venkově vůbec.
do 1795 7 repríz. Rostoucí zájem veřejnosti, přestěhování do větší místnosti na zámku.
Hráli studenti, úředníci, kněží.
Repertoár též Loupežníci a Hamlet.

1808 opět studenti, na vypůjčeném jevišti v domě čp. 241.
Pro německé hry dováželi dívky z Jaroměře a Poličan, místní neuměly německy.
Od 1814 řídil studentské divadlo farář Al. Tad. Hanl,
1821 student J. Malý. Hrály už i hořické dívky.

1824-1826 DS nestudujících, měl i stanovy.

1828 zahájili studenti na divadle uloženém v zámku české ODi jako Společnost divadelních milovníků (do 1829), zásluhou studujícího práv Vl. Pelikána (Tylova přítele, s nímž se podle Tyla setkával v kavárně U Komárků v pražském Ungeltě, společně s Máchou, Erbenem, J. J. Kolárem ad.).
Ředitelem společnosti kaplan V. Zahradník, českou skupinu vedl Pelikán, německou J. Ruml. Odkoupili divadlo a hráli opět v čp. 241,
česká hra Hradní duch (Štěpánek), německá Die Zerstreuten, dále Kuliferda (Štěpánek), Berounské koláče (přejmenováno na Hořické trubičky), Oba lístky, Divotvorný klobouk, Lhář a jeho rod, Loupežníci na Chlumu, Der Deserteur (Kotzebue), Der Gimpel auf der Messe, Blind geladen, Wirrwarr, pokaždé po sobě české a německé představení.
1830 Klicpera, Štěpánek, Raymann, Kotzebue.

Činnost obnovena 1832, ředitelem společnosti Ed. Vildt, opět Klicpera, Kotzebue.
1833 7 her, též Schiller.
1829-1833 39 her, z toho 23 česky, 16 německy.

1858 Pelikánova jednota, členy místní inteligence a představitelé obce.
Na novém jevišti U zlatého beránka, čp. 39 zah. Paní Marjánka, matka pluku.

1862 Zpěvácký spolek Ratibor.
1863 v bývalé manufaktuře Šulcovna, čp. 468. První úvahy o postavení div. budovy.
1864 nová opona.
1865 stálé divadlo v čp. 342, zah. Slepý mládenec, týž rok 18 představení.
Během bitvy u Sadové v prostorách lazaret, zničeno zařízení.
1867 v domě Václava Tomáška uvedena hra K. Sabiny: Inzerát
1868 ochotníci 7 představení, studenti 2,
Omladina,
ŠS a
Čtenářská beseda po jednom.
Repertoár výrazně nad tehdy obvyklý.
1858-1868 ochotníci 95 představení, ve prospěch sociálních účelů, ale i pro ND, svatovítskou katedrálu, školní knihovnu, Žižkův pomník. Hrála též Omladina (Hořická družina).
1869 opereta Kvas krále Vondry XXVI (J. Illner).

1877 ochotníci předplatné.
Vznik Soukromého divadla v hostinci J. Fuchse, 5 představení (Fidlovačka).
1878 požár v divadle ochromil činnost ochotníků.
1879 zpěvácké spolky zpěvohra Sedlská svatba (kantor P. Režný).
1880 V studni.
Pelikánova jednota 1858-1883 162 her, 189 představení.

Mimo ochotníky
1858-1883 studenti,
školní děti,
Omladina,
Čtenářská beseda,
Sokol dalších 47 představení.
1883 zpěvohry V studni, Fidlovačka a Dráteník,
1884 Zmařená svatba (Šebor).
1889 Dívčí ústav (Suppé). Základem však české hry, též současní autoři.
1884-1908 ochotníci 164 představení.

Okolo 100 představení studenti,
školní mládež,
Sokol,
Dělnická beseda,
Křesťanští socialisté,
Vesna,
Dalibor,
Národní dělnická beseda,
Měšťanská beseda.
Hrálo se nejen v místě, ale i okolí, Jičíně, Hradci Králové apod.

1886 Matice školská.

1893 SDO členem ÚMDOČ.
1903 při příležitosti výstavy českého severovýchodu v Hořicích pořádány "závody českých ochotnických spolků", účast: DO Měšťanské besedy z Bělohradu, SDO z Hořic, odbor dělnického vzdělávacího spolku Barák z Jičína, SDO Kolár z Nechanic, SDO Hanka z Králova Dvora, SDO Klicpera z Hradce Králové, SDO Erben z Miletína, SDO Tyl z Rychnova nad Kněžnou, SDO ze Skřivan.

Před 1910 též dělnické divadlo, dekoracemi vybavila firma Fr. Petránek.

1910-1913 rekonstrukce sálu v Městském domě. Zábavní odbor organizace čs. socialistů.

1921 sídlo Erbanova okrsku ÚMDOČ,
22 divadelních jednot, pořádal různé divadelní kurzy.
Týž rok okrsek uspořádal velkolepé Jiráskovy oslavy. Účinkovalo 600 členů,
Mezi proudy (DS z Ostroměře a Sobčic),
Jan Roháč (Vojice, Újezd Podhorní),
Bratrstvo (Miletín, Rohoznice, Trotina, Poličany),
V cizích službách (Vřešťov),
Skály (Třebovětice, Rašín, Boháňka-Skála, Černůtky, Cerekvice),
Temno (Sukorady, Bašnice),
Psohlavci (Třebouševes, Milovice),
F. L. Věk (hořičtí studenti),
slavnost na zámku, lidové zvyky aj. Oslavy na sokolském stadionu, pořízen filmový záznam Lloyd-film.

1922 Jednota členem ÚMDOČ, repertoár např. Jirásek, Šubert, Stroupežnický, Štolba, Svoboda, Rajská, Sokol-Tůma, Horáková.

1930-1931 sídlo obvodu SDDOČ.
1939 RUR,
1940 Žně (Šubert),
1941 např. Revizor (hostování v Hradci Králové), Nezbedný bakalář, Červený mlýn,
1942 Dům kupce Jakuba, Palackého třída 27, Vojtěch Žák, výtečník (Stroupežnický), Život je samý zázrak (Werner, před premiérou v ND),
1943 Právo na hřích, Zuzana Vojířová,
1944 Maryša, r. Stehlík, L. Tůma, Fr. Jiříček, B. Hančil, H. Rudlová.
Za 50 let činnosti 371 představení. 1943 120 členů, z toho 50 činných.

1941 zakázána činnost Sokola a Orla.
Hořice sídlem Erbanova (ne Erbenova!) okrsku ÚMDOČ, 1938 5 jednot.

1897 dalším významným souborem Národní beseda Havlíček, vlastní jeviště,
do 1918 působila samostatně.
1931 součástí Čs. strany národně socialistické, vystupovala jako Pěvecko-dramatický kroužek.

Poté se osamostatnila pod jménem Červeno-bílá scéna, r. V. Zeman,
hráli v Pivovarském hotelu Koruna. Zejména opereta a zpěvohra, méně činohra.
Postupné osamostatnění.

1940 se přejmenovala na Tylovo ochotnické divadlo.
Pořádali národně uvědomovací cykly (1940 Hořice Aloisu Jiráskovi, 1941 Hořice J. K. Tylovi). Spolupráce s OS z okolí.
Repertoár jak česká klasika hra, tak i české a cizí hry novější a soudobé (Kytice, Noc na Karlštejně, Broučci, Otec), masopustní poutě.
Účast v soutěžích s dobrým oceněním, hostovali v Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou, Jaroměři aj.
1940-1943 65 her v 164 představeních.
1943 163 členů, z toho 127 činných.

1948 sloučení s Pelikánovou jednotou jako JDO J. K. Tyl.
Profesionalizace M. Černá, Jos. Šafránek-Hořický, St. Hudský, B. Černý, J. Jakl.
1948 zah. Kulový král (Rachlík), r. Fr. Stehlík.
Později v Domě osvěty (Don Juan na zahájení přehlídky v Novém Bydžově),
poté JKP a SKP ROH Koruna.
Úspěšný repertoár pro dospělé i děti (Kytice, Bílá nemoc, Strakonický dudák, Pan Hašler přijímá, Sůl nad zlato), r. J. Jelínek, B. Hančil, B. Borecký, L. Dostál.
1990 zřizovatelem DK Koruna, r. Zd. Vaškovová, operety, muzikály Na tý louce zelený, C. k. polní maršálek, Nejkrásnější válka, Caesar. Hostování v okolí.

1996 v KD Koruna Divadélko mladých HREJSIs,
20 členů, divadlo pro děti, kombinace loutkového, činoherního a tanečního divadla.

1996 a 1998 DS J. K. Tyl obdržel ocenění za nejvýznamnější kulturní počin v okrese.

xxx
LOUTKOVÉ DIVADLO
1902 fotograf Ludvík Čížek začal vyřezávat loutky a postupně s manželkou zhotovil celé divadlo.
1903 zah., divadlo odkoupil Vzdělávací sbor.
První představení U Slámů, poté v hotelu Záložna, Beránek, U Dontů, v Lukavci, Újezdě Podhorním, v Holovousích aj. Na repertoáru Oldřich a Božena, Doktor Faust, Loupežníci na Chlumu...
LD záhy zaniklo.

Před 1914 učitelky Fr. Mikšová a Vinklerová našly toto divadlo špatně uložené v Daliborce, obnovily je, a daly
1919 podnět k ustavení Družiny přátel LD, sledující pedagogické cíle.
1920 se hrálo v Daliborce, potom v měšťanské škole, poté U Votýpků na Špici (Mikšová, Sehnalová, Buřilová, Pazourková, Vinklerová). Širší repertoár, Princezna Pampeliška, Drimlovy hry.
Nové Alšovo divadlo, vytvořené truhlářem Majorem. Další loutky Havlas.

1924 LD v nové Husově opatrovně (Husův dětský dům), zde prostorný div. sál, Začarovaný les (Schmoranz).
Původní menší scéna darována do Nemajova.
Soubor činný i 1934, člen Loutkářského soustředění při Masarykově lidovýchovném ústavu v Praze a člen mezinárodní loutkářské organizace Unima.
1950 v OB.
V 60. letech součástí JKP.
1976 ved. Zd. Janovská,
1978 nehráli,
1979 obnovena pravidelná představení, marionety.
1981-1990 účast na okr. přehlídkách ve Valdicích, Hořicích a Libáni.

Od r. 1989 název LS SKP Zvonek, ved. Květa Jínová.
1991-1999 účast na kraj. přehlídkách v Lomnici a Hradci Králové, celkem 7x.
Od 1991 vlastní dramatizace textů i úpravy loutkových her, např. Pasáček vepřů, Sněhová královna, O pejskovi a kočičce (J. Čapek), Sněhurka (M. Mašatová), Černý mstitel (Cinybulk), spodové loutky.
LS Zvonek i 2000.

1996 v KD Koruna Divadélko mladých HREJSIs, kombinace loutkového, činoherního a tanečního divadla.

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Divadelní ochotník, díl II., sv. 6, Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s. III. kDÚ.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých. DDOČ. Prameny k dějinám českého divadla, sv. 7. Praha, DÚ, spoluvyd. Národní muzeum v Praze 1972, s. 197;

BUŘILOVÁ, L.: O vzniku loutkového divadla v Hořicích. L 1925/26, č. 5, s. 90.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 50, 68, 94, 99, 161, 138, 382, 391, 392; obr. s. 73: Výjev z pastýřské operety Dafnis a Chloe, Besídka dívčí průmyslové školy Vesna, Hořice 1915, s. 100: Sériová výroba loutkového divadla podle návrhu Mikoláše Alše, Hořické hračkářské družstvo, 1911;

CRHA, Vácslav: Ochotnické divadlo v Hořicích. Národopisný sborník okresu hořického. Hořice 1895. s. 309-315. též Přehled spolků Hořických koncem r.1894. kART.

ČURDA, Josef: Ochotnické divadlo na hořickém venkově. Díl II, s. 18-22. Vydal Dr. F. Mann jako 12 sv. Knihovny národohospodářských informací. 1934.

DĚJINY českého divadla I. – IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, díl II., s. 291; díl III., s. 466; obr. s. 479: Výjev ze školního představení. Hořice v Podkrkonoší. Hra V. Sokolové Pohádka o zlatém klíči a živé vodě. Nastudovaly žákyně dívčí měšťanské školy 1910.

DUNDA, Jan: Loutkové divadlo v Hořicích v Podkrkonoší. Hořice v Podkrkonoší. Město a okres. Díl I. Vydal F. Mann jako 12. sv. Knihovny národohospodářských informací. 1934, s. 38-40.

FAJSTAUEROVÁ, Hana - HOLÁ, Jiřina - MATĚJKA, Ivan: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Jičín. MaG Jičín. Rkp. pro MČAD 1998-1999. 25 s. Viz Místa/Okresy/Jičín/Texty.

HRADECKÁ, Renata: O její práci: Hromada 1992, č. VI, s. 165.

JILEMNICKÝ, Alois: Z hořických divadelních pamětí. Hořice 1984. 24 s. M Jičín.

KAČER, Miroslav: Thám, s. 54.

KADOVÁ, Milada: O její práci: Hromada 1993, č. VIII, s. 235.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 128;

MERTA, Jan zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2001. PC ART.

MIKŠOVÁ, Fr.: Loutkové divadlo v Husově dětském domě v Hořicích. Loutkář 1925/26, č. 5, s. 93.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 248-250.

nesign:. V Hořicích, Česká Thalia 1, 1867, s. 48

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983, s. 18.

PAMĚTNÍ list Pelikánovy jednoty divadelních ochotníků v Hořicích. 1935. PNP, Literární archiv: Rudlová Helena.

PELIKÁN, Josef Vladimír: Instruktion und Vorschriften der Stadt Horzitzer Theatergesellschaft. Opis v Zwiefelhofer... viz dole.

PETRÁČEK, Tomáš - TOMÁŠEK, Marcel: Vliv války na kulturu v Hořicích v Podkrkonoší 1938-1945. Hořice, Gymnázium 1989-1990.
99 s. Středoškolská odborná činnost.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva čekoslovenského. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 253;

TOMÍČKOVÁ, Oldřiška: Josef Vladimír Pelikán. Pod Zvičinou 1996, č. 4, s. 3-5.

TOMÍČKOVÁ, Oldřiška: O hořické Koruně. Hořické občasné noviny. Hořice 1999, č. 10, s. 2-3.

TOMÍČKOVÁ, Oldřiška zprac. INFORMACE pro MČAD. 2000. 8 s., 2 foto. kART;

TOMÍČKOVÁ, Oldřiška: http://www.horice.org/cz/historie-mesta/divadelni-sal-radnice/

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 23, s. 191;

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771-1824. Praha. Orbis 1956, s. 181, 499, 509.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, Orbis 1957, s. , 110, 118, 149

ZWIEFELHOFER, Eduard: Josef Vladimír Pelikán. Hořický obzor 1938.

ZWIEFELHOFER, Eduard: Paměti divadelního života v Hořicích, zvláště Pelikánovy jednoty divadelních ochotníků. 2 knihy. Rkp. Zde zpracované materiály divadelního archivu, městské kroniky, soudobého tisku atd., informace o ochotnickém divadle a kočovných společnostech od 80. let
18. stol. do 1908. M v Hořicích.

Divadelní listy 1902-3, č. 15, s. 269.

Hradec Králové, Státní okresní archiv:
Spolky, společenské organizace a družstva 1986-1951, reg. č. 590-617.
Chlumec nad Cidlinou,Klicpera, Korespondence, ka 1, i. č. 9
Hradec Králové, Okresní úřad, povolování akcí, Ka 218
Hradec Králové, Okresní úřad, povolování akcí, Ka 1359
Hradec Králové, Okresní úřad, povolování akcí, Ka 1321, i. č. 2598

Hořice, Městské muzeum:
Název fondu (sbírky): Dmych Břetislav
Časový rozsah: (1779)1866-1942
Fond je přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů
Původce fondu (sbírky): Břetislav Dmych (1866 - 1942), zahradník v Hořicích, předseda spolku Hortulania, člen Sokola, Ratibora a Spolku divadelních ochotníků Jan Dmych
Tematický popis: Zápisník Jana Dmycha z r. 1779, osobní doklady, korespondence, vlastní životopis, tisky
Archivní pomůcky: nejsou

Praha, PNP, Literární archiv:
Rudlová Helena: 20 foto z divadelních představení. Bez data.