Texty: Karlolinka DS J. Honsy - Maryša - R. Švehlík: Otrokovická forbína 2003. AS 2003, č. 2

ŠVEHLÍK, Roman: Otrokovická forbína 2003. Amatérská scéna 2003, č. 2, s. 31-32.

Divadelní soubor Jana Honsy Karolinka
A. a V. Mrštíkové: Maryša
Inscenace Maryša vyvolává diskuzi o přístupu ke klasické české předloze. Má jít o pouhou interpretaci textu, nebo o tvůrčí výklad a vytvoření znaků pro další možné významy? DS Jana Honsy Karolinka využil pod režijním vedením Martina Františáka onu druhou možnost. Došlo k poměrně značné a nepietní úpravě původního textu, nutno však dodat, že textová úprava není samoúčelná, i když bychom o některých změnách ve výstupech mohli diskutovat (např. otrava sedláka Lízala polévkou a nikoliv kávou). Hra byla přepsána do valašského nářečí, ale této změně by na mnohých místech prospěla i změna reálií.
Téma „valašské Maryši“ zdůrazňuje především osamocení člověka, na scéně jsou jednající postavy opravdu osamocené. Jejich samota je podtržena hereckou expresí dovedenou místy až do agrese. V některých momentech se inscenace svým pojetím i provedením blíží režiím J.A. Pitínského.
Postmodernistické pojetí je znatelné zejména při využívání disparátních jevištních výrazových prostředků. Výrazná stylizace řeči i pohybu, využití komparsu, práce s rekvizitami reálnými či imaginárními. Tato zdánlivá nesourodost jen podtrhuje životní naturalismus znázorňující tragický osud člověka. Zmiňované nesourodosti se pak postupně vytrácejí ve druhé půli. Celou inscenací prochází i stejně nesourodá hudební složka, která v mnohým momentech působí na diváka až zmateným dojmem.
Herecký soubor disponuje kvalitními herci a herečkami. Z hereckých výkonů nutno vyzvednout ztvárnění Vávry v podání Libora Křenka či roli Strouhalky v podání Daniely Hanákové.