Texty: AS 2003, č. 5, s. 32-34, Karel Tomas.

Šumperk 2003
Půlka srpna v Šumperku se většinou vyznačuje pěkným počasím, folklórním festivalem a Setkáním mladých amatérských divadelníků. Tedy pěkné počasí nebylo letos nic tak zvláštního, navíc zemědělci na to, co je u počasí “pěkné”, mají názor odlišný, folklórní festival v jednom víkendu proběhl - a setkání? Tento článek budiž určitým svědectvím. Ale co má člověk potolikáté psát? Proto bude tentokrát materiál proložen fiktivním rozhovorem s Gábinou, Svatkou, Vojtou, Petrem, Eliškou a Katkou (použity názory z písemné ankety – cenzurované a upravené) – pokud přijedou příště, tak se s nimi o honorář za článek rozdělím. Slibuju. Podtituly názvů tříd jsem převzal z jiné ankety, kdy bylo třeba každou třídu charakterizovat pěti slovy.
Letošních pět tříd bylo opravdu naplněno – přijelo 64 účastníků, kteří se chtěli inspirovat v oblastech hereckého tréninku, scénografie, herecko-režijní práce, improvizace či pantomimy.
S jakým očekáváním jste na dílnu jeli?
 Načerpání nových zkušeností, intenzivní práce, inspirativní setkání, navázání přátelských vztahů.
 Protáhnout si tělo a vyvětrat hlavu. Načerpat nápady a poznat nové lidi. Navázat kontakty.
 Že poznám něco nového a že překonám některé své vstupní bariéry.
 Práce a spolupráce. Tvorba. Zkušenost.
 Čekala jsem klíč k otázce, jak se dá dobře nastudovaný text ukazovat na jevišti.
 S tím, že to bude paráda jako vždycky.
Třída A – WORKSHOP: HERECKÝ TRÉNINK – Viliam Dočolomanský a spol.
(výdech, pánev, lehkost, intenzita, rytmus)
Třída pracovala mimořádně intenzivně na pěvecké, taneční i herecké interpretaci, na soustředěném sdělení výpovědi rytmem existence, i na fyzické a zvukové připravenosti frekventantů. Propojovaly se zde inspirace jinými kulturami se zkušenostmi totálního divadla a světem každodenního života.
Divadlo exprese, rytmu, soustředění.
V čem se vaše očekávání (stran dílny) naplnilo?
 Zkušenosti.
 Je to paráda – Šumperská atmosféra je zase v plném proudu.
 Dostala jsem ho (ten klíč). A taky dost dalších podnětů k úvaze. Uvědomila jsem si, že mé původní představy o scénografii byly dost zjednodušené.
 Všechna očekávání se naplnila v maximální míře.
 Ve všem.
Třída B – “SCÉNOGRAFIA?” – Peter Janků
(zajímavá, obohacující, tvořivá, příjemná, smysluplná)
Malá laterna magika Petera Janků byla výsledkem, ve kterém se setkaly výsledky práce tříd B a C. Záběr scénografické dílny byl však mnohem širší – vycházel z obecných principů tvorby prostoru a scény, ze vzájemného ovlivňování, z chápání tvarů, světla, barev. Nebyl pominut ani krátký exkurs do historie jevištního a divadelního výtvarnictví, aby se pak skupina plnou silou vrhla na realizaci výtvarné stránky šumperské miniinscenace Fausta.
V čem se realita s tvým očekáváním nesetkala, čím tě zklamala?
 Nezklamala.
 Neprožívám žádné zklamání.
 Dílna mě nezklamala v ničem. Jenom je problém v tom, že týden má 7 dní a bylo by potřeba víc!
 Zklamala mě snad jen tím, že mě donutila zjistit, že se ve mě nenachází dostatek energie pro denní i noční život (což je tady v Šumperku potřeba obojí) a musela jsem v obojím chvílemi polevit.
 Nevím, co kdo od dílny čekal. Mám někdy pocit, že někteří účastníci vůbec netuší, co se kolem děje, co se po nich chce a co mohou po lektorovi a jeho dílně chtít.
Třída C – TÉMA: FAUST – Ondřej Pavelka
(píle, vůle, pochopení, zkušenost, zkouška)
Poctivé divadelní práce na cestě od textu k režii a herectví s dramaturgickými odbočkami není nikdy dost. Skupina třídy C se vrhla na tak náročný a komplikovaný text, jakým je Goethův Faust, na kterém si vyláme zuby mnohý profesionální soubor. Vize, která se v Šumperku realizovala za osm dní práce, byla výsledkem téměř nepředstavitelným. V kooperaci se scénografickou třídou vznikl “na koleně” Faust hodný zařazení mezi významné inscenace mladého divadla současnosti (samozřejmě s omezeními danými mírou zkušeností i dovedností jednotlivých zúčastněných subjektů).
Jsi v něčem z dílny bohatší, resp. v čem tě dílně obohatila? Co jsi nečekal(a), resp. byla ti dílna k něčemu?
 Všiml jsem si, jak je důležité dělat věci naplno. Protože napůl to nejde.
 Odstartovala hodně myšlenek pro práci na mých nových věcech.
 Každopádně. Samozřejmě. Jasně. (Já si ani neumím představit dílnu, kterou bych se nechala neobohatit). Hlavně je to trénink soustředěnosti, koncentrace a práce s energií.
 Dílna mi ukázala prostou věc – hranice nejsou v ničem a dobrým vodítkem k interpretaci hry může být i sebevětší hloupost. Chce to všechno si zapisovat.
 Poprvé jsem se zkusil poprat se skutečně náročným textem, kooperace dvou seminářů přinesla opravdu dobré výsledky.
 Poznala jsem nový styl improvizace a hlavně jsem prožila týden s báječnými lidmi!!!
Třída D – DIVADELNÍ IMPROVIZACE – Martin Plešek
(pohoda, nadšený souhlas, pohyb, otevřená mysl, soustředění)
Poměrně mladá disciplína, která svojí formou sportovního zápasu nutí účastníky k okamžité a intenzivní tvorbě, k uvolnění fantazie a imaginace, k nadhledu nad rolí i sdělením. Cesta k “zápasu” však vede přes tvrdé tréninky a učení se nejrůznějším stránkám improvizačního umění. Pochopitelně se může stát jak cílem, kompletní realizací v tvorbě, tak i pomůckou v jakékoli umělecké práci či v životě – to už je ale na každém účastníkovi.
Myslíš, že práci v této dílně využiješ ve své praxi? V čem?
 Jistě!
 Ano, naučila jsem se dobře uvolnit napětí.
 Určitě při práci s dětmi v dramatickém kroužku, byla to vydatná lekce.
 Myslím, že ano. Krom technických (pohybových) prvků, nových písniček, práce s tělem, zvuků, dobrých rad,... hlavně tu intenzitu práce.
 Vím, že nejlepší by bylo vybírat si kolegy sám. Což ve světě amatérského divadla je možné.
 Všechny šumperské zkušenosti budou doufám časem bezezbytku v budoucí praxi zužitkovány.
Třída E – MIMICKÁ DÍLNA V ŠUMPERKU SE MNOU – Josef Tichý
(byla to moc velká p****!)
Nevím, co si představovali frekventanti, kteří se hlásili do dílny, jejíž doporučenou literaturou byl Přepravní řád Českých drah, a na kterou bylo třeba přivézt kufr jakýchkoli rozměrů. Tato záminka se však rozrostla do zkoušení nejrůznějších metod a postupů pantomimy a pohybu na jevišti vůbec. Bylo třeba se poprat se základním problémem, jak se oprostit od slov a sdělit to, o čem chci hrát. A výsledek stál určitě za to.
Co ti na dílně chybí?
 Disciplína.
 (Ta nevyčerpatelná energie v mém těle, ale to už jsem říkala...)
 Víc dní! Ale v nejlepším je třeba skončit.
 Čas – v případě, že by den měl 46 hodin a dílna 3 týdny – by všechny výsledky mohly být dokonalé – zase bychom možná všichni zemřeli na ponorkovou nemoc.)!
 Poezie – nemyslím konkrétně tuto dílnu, ale všeobecně.
Večerní pořady
už tradičně doplňovaly spektrum nabídky a inspirace účastníkům. Objevilo se zde čistě pohybové Divadlo KUSY CUKRU Kremnica s představením ETUDY (60 minut absurdní monumentální oslavy deprese), hravé a v drobnokresbě nápadité představení OKOLO STOLA & JINÉ královéhradeckého souboru DNO, jevištně podávaná beatnická poezie v inscenaci ZATRACENÝ CHLAPI Divadla JESLIČKY Hradec Králové či mladé zpracování známé předlohy W. Saroyana v inscenaci souboru Divadlo Šest Pé Partizánske TRACYHO TIGER, ve kterém hráli i někteří seminaristi. Svůj večer měli i dva z lektorů – šaman slovenského kmeňa Peter Janků vystoupil se svým KONCERTORECITÁLEM a Josef Tichý s komponovaným večerem několika etud ŽE BY PANTOMIMA?

Můžeš zveřejnit nějakou zajímavou událost, příběh, setkání či situaci, ke které v rámci dílny došlo (= jak se říká: “veselý /smutný/ příběh z natáčení”)?
 Nejvíce mě překvapilo naše setkání s věšákem, který nás stále překvapuje tím, co ukrývá za nápady.
 Hrou “molekuly”, provozovanou na společném výletě, jsme velmi bavili celé okolí.
 Až do šumperské dílny jsem netušil, že si zahraji v (téměř) pornografické scéně těžkého kalibru, a to poměrně dávno před svými 30. narozeninami.
 Naše dílna byla celkově naladěna do velice příjemné atmosféry. Legraci jsme si užili hlavně při natáčení v šumperských ulicích, při odhánění dětí z houpaček, a taky se nám líbila všechna zadaná témata – Faust byl fajn, ale téma “Přivítání J. K.” bylo větším oříškem.
 K naší dílně patří soutěžení v modřinách. Jak ve velikosti, tak v počtu. Myslím, že soutěží skoro každý, a s úsměvem. A taky heslo: modřina = chyba (v práci).
 Celé to bylo veselé, ne?
Genius loci
Prostorové možnosti mají své limity, se kterými se občas těžko bojuje (rozpálené třídy, jejich rozměry, vybavení...). Proto jsme v minulých letech párkrát koketovali s přesunutím “Šumperka” na jiné místo. Šumperk se mezitím stal pro znalé divadelníky druhovým pojmem. Někteří se vracejí kvůli atmosféře, jiní kvůli kouzelným exteriérům tohoto zeleného města v bráně Jeseníků. Což ocenilo i město udělením grantu a další podporou. Výsledek: v Šumperku zůstáváme.
Překvapilo tě něco (+/-)?
 Ochota všech zúčastněných spolupracovat, přátelská atmosféra, dobrá organizace, genius loci Šumperka.
 Skvělý nápad propojit dílnu scénografie s herci – pro obě strany to byla vysoká laťka a hnala nás dopředu.
 Že nám (seminaristům) s lektory pár prvních dní trvalo, než jsme si řádně “potykali”. (Kvůli intenzivní práci nebylo možná dost času...).
 Hodně věcí, ale nejvíc ta neuvěřitelná pohoda, kterou jsme tu všichni společně zažívali.
 Pracovní nasazení ostatních frekventantů.
Ako to hovoríte, chalani?
Je bezvadné, že se daří bez přerušení udržovat Šumperk jako dílnu s účastí českou i slovenskou – v hubených letech Slovensko reprezentoval alespoň lektor, občas několik seminaristů, nyní byla nalezena i přímá podpora Národného osvetového centra v Bratislavě, a tak se letošního ročníku mohlo zúčastnit kromě dvou lektorů a dvou souborů i deset slovenských seminaristů. Pro účastníky z obou stran této hranice, kteří již nejsou zvyklí na každodenní porci obou jazyků v rozhlase, televizi či denním tisku, to byla opět velká inspirace a škola komunikace.
Co podle tebe chybí českému amatérskému divadlu?
 Asi jak kde, peníze asi chybí všude, ale dohání se to nadšením. Kvalita je také různá, jinak nevím, nejde to zevšeobecnit.
 Nadšený souhlas.
 Větší odvaha hledat nové cesty, strach z experimentalismu, silné individuality.
 Peter Janků a Jozef Krasula.
 Profesionalita.
Prezentace na závěr
Jako obvykle si poslední večer jednotlivé třídy předvedly, k čemu se během týdne práce dopracovaly. Protože skupiny Petra Janků a Ondřeje Pavelky pracovaly ke stejnému výsledku, měl večer “jen” čtyři části. Mně nezbývá než smeknout pomyslný klobouk a poděkovat. Všem, kteří se do téhle “taškařice” zapojili. Protože v tomhle zmatečném světě najednou vidíte smysl. Je kam a proč jít a na co koukat. Jednotlivé třídy jsou pochopitelně obrazem svých lektorů a jejich práce. Ale také všech individualit a náhod, které se zde sešly. A to je to úchvatné.
Jaké kvality by měl mít lektor dílny nebo čeho by se měl vyvarovat? Jde o obecnou úvahu, tedy z jejich uvedení nevyplývá, že by uvedené vlastnosti letošním lektorům chyběly, či naopak přebývaly.
 Ve svém oboru zkušený a praxí zbičovaný profík.
 Měl by být dobrý učitel, dobrý kamarád, mít nevyčerpatelné množství energie (docela vysoký nároky, že?!) a hlavně, aby jeho samotného ta práce a ti lidi bavili (a taky se vyhnout jakýmkoli přetvářkám).
 Měl by vědět, o čem mluví, tedy měl by to být odborník ve svém oboru. Měl by mít sám o dílnu zájem a dělat ji pro radost. V naší dílně se tohle všechno sešlo a má to znatelný výsledek.
 Výrazná individualita, skvělý pedagog, vnímavý naslouchač. Rozhodně by se měl vyvarovat sebestřednosti a ran pod pás.
 Měl by vědět, že dílna je pro frekventanty, ne pro jeho “ego”.
 Velké zkušenosti v oboru a zároveň zkušenosti s předáváním, komunikativní, odhadnout možnosti frekventantů.
Co říci na závěr?
Doufejme, že i další možnosti vzdělávání, dílen a seminářů se budou s časem zmnožovat. Šumperská dílna nebo Klub (nejen) mladých divadelníků v Hronově na všechno nestačí. A že se inspirace společnou prací nestane cílem, ale prostředkem k obohacení vlastních souborů, které budeme na dalších akcích potkávat. Tak zase za rok...
Karel Tomas