Texty: Uherské Hradiště, KP UP s postupem na WP, Jiří Pelán: O básničkách, které nás neopouštějí

O básničkách,které nás neopouštějí.
/Festival poezie Wolkrův Prostějov-krajské kolo v Uherském Hradišti-28.3.2007/

Pro přesnější identifikaci uvádím, že se naslouchání událo v jedinečném prostoru podstřešního trámoví Základní umělecké školy v Uherském Hradišti.Ve třech kategoriích vystoupilo celkem 22 účastníků .Uvítali je představitelé města,ředitel ZUŠ a samozřejmě lektorský sbor /celkem 6 členů/. Péči o program /včetně závěrečného plesu v tónu doby Oldřicha Nového/ měla na starosti paní Hana Nemravová.

V přednesu jsme slyšeli verše a prózu našich a zahraničních autorů.Byli to např.:Iva Pekárková, Zdeněk Šmíd, Václav Hrabě, Jiří Suchý, Jana Štroblová, Miroslav Holub, M.Šimek a Jiří Grossman, Miloš Macourek, Ivan Klíma, Věra Chase, Ernest Jandl, Wislawa Szymborska, Robert Fulghum, Francois Villon, Ch.Delaclose, Jack Kerouac, Alexandr Dumas ml., Johann Wolfgang Goethe, Douglas Adams, Antonio Tabucchi, Dylan Thomas.

Co ocenili lektoři především:
1.Dramaturgickou práci s textem
2.Umělecký dojem
3.Techniku přednesu a přednesový výraz
4.Vlastní názor

Dramaturgicky zajímavé byly generační výpovědi a osobní výpovědi.Dominantou se stal humor,ovšem značně diferencovaný:jemný a křehký,černý humor až sarkasmus.Děti a dospívající mají svůj hodnotový žebříček a své představy a ty uložili
l do interpretace. Technické prostředky a přednesový výraz nesentimentálně podřídili svému záměru. Pravda,někdy i proti zaužívaným pravidlům.

Volba básně Miroslava Holuba ve II.kategorii byl počin,ke kterému se s obdivem vracím i dnes a připomínám,že recitátor charakterizoval jeho poezii jako lidskou důstojnost.Důstojnost si vysvětlil jako styl,postoj,osud,úděl. A to také vložil do svého vystoupení. V souvislosti s rozhovorem o vážnosti a nevážnosti textů vyšlo najevo,že Voskovec s Werichem byli zcela vážní básníci a filosofové, stejně jako např. Vladimír Holan.

Hovořilo se také o vytrácení chuti věnovat se recitaci. Nelze totiž přehlédnout,že pocit naléhavosti sdělení mnohdy překryl respekt k žánrům,k technice zvládnutí textu,k promýšlení kompozice básně nebo úryvku prózy. Projevilo se to např. v nepatřičném krácení textu,dokonce klíčových pasáží /prý kvůli limitu 8 minut/. Proto se v o metodice práce s textem hovořilo více než před rokem.

Závěrem. Básníčka nás neopouští,protože
- je důležitá jako je důležité zdraví dítěte / i báseň začíná stížností/
- je to poslední pokus oslovit blížního přirozeným jazykem /potvrdil to výběr textů básní i prózy/
- tématem je celý svět,celý úděl s novým vztahem k lidem a věcem /číslice 5 může být podle Miroslava Holuba oranžová/



- úkrok od reality nevadí,umožňuje nový úhel pohledu /základem jsou metafory,obrazy a těm rozumíme/.

Ještě k druhé části festivalu WP,totiž k vystoupení souborů uměleckého přednesu . Základem inscenace dvou konkurentů byly literární texty Milana Kundery a Jaroslava Seiferta. K postupu do WP jsme doporučili interprety povídky Milana Kundery Falešný autostop ze Směšných lásek. Jejich sdělení přesvědčilo silnou angažovaností a poetikou. Dvojice protagonistů pojala osobní téma s dostatečným odstupem,přesvědčili nás, že se v poetickém textu usadili natolik,že jej sdělují lehce a s nasazením odpovídajícím jejich věku a cítění. Rozpaky nad dílkem vzbuzuje nedostatečné projevení vztahů obou postav
a zejména nevyvážené vstupy hlavní protagonistky.
Druhé dílko představil text Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce. Soubor upravil Seifertův text do nové podoby a nazval ji Pásmem z veršů Jaroslava Seiferta . Dramaturgická úprava je určena pro 4 protagonisty,využívá hudby i zpěvu janáčkovské provenience /Štědroň/. Lektoři doporučili k zařazení jako doprovodný program WP.

K této bezprostřední dojmologii připojuji, že festival proběhl za velkého zájmu nejen učinkujících, ale také pedagogů a rodičů, zástupců městské samosprávy i tisku.Nepochyně je to zásluhou pana ředitele ZUŠ Stanislava Nemravy a jeho organizačního týmu. A to je moc dobře.

28.3.2007
Jiří Pelán,DIFA JAMU