Texty: Říčany, Divadelní podzim Jiřího Šatopleta. AS 2007, č. 6

Nevelký rozhovor o jedné přehlídce ve městě, kde se všechno rozkecá…

Připravila Pavlína Schejbalová

V pěti listopadových čtvrtcích a dvou nedělích se letos konal jubilejní 11. ročník Divadelního podzimu Jiřího Šatopleta v kulturním sále Labuť v Říčanech. Mimochodem, měla jsem nachystáno povídat si o jubilejním ročníku, ale jak to, že jubilejní, když je jedenáctý, ptám se režisérky říčanského souboru Radany Šimčíkové?
No to tedy nevím, kdes to vzala. Jubilejní byl ten loňský. Ale my venkovánci jsme vždy stáli stranou zájmu vás, lidí z velkého světa, a tak mě vůbec nepřekvapuje, že přicházíš s ročním zpožděním. Já to ustojím.
Dobře, tak tedy, pojďme si povídat o přehlídce, která vstupuje do své druhé desítky… Kdo vymyslel uspořádat přehlídku v Říčanech? A proč?
Já už ani nevím, jak to přesně bylo. Když umřel Jirka Šatoplet, chtěli jsme mu postavit pomník, protože v divadle byl padesát let jako vedoucí, herec a režisér. A pak někoho napadla ta přehlídka a ostatní to rozvinuli.
Představ trošku váš soubor – kolik premiér ročně uvedete? A jakou roli v jeho fungování hraje přehlídka?
Ročně, haha, s bídou uvedeme jednu novinku, to víš, nikoho nebaví učit se text, a když se ho už naučí, tak se odstěhuje nebo otěhotní...
Je nás plus minus dvacet, na výběru her pro přehlídku a takové té omáčce předem (plakáty, smlouvy, sponzoři...) pracujeme hlavně já a Miloš Kulhan. Na další práci, což je propagace, služby v divadle atd., pak už všichni.
Chtěli jste od začátku nesoutěžní přehlídku? Proč ne soutěžní?
Chtěli jsme, aby v hledišti seděli hlavně místní. Taky nemáme prostor, v pátek a v sobotu jsou v Labuti akce, takže jsme rádi, že uskutečníme aspoň těch pět večerů a dvě nedělní pohádky.
Podle čeho vybíráte účastníky? Máte nějakou dramaturgickou vizi?
Ach, tu kdybych měla! Jediné kritérium je, aby to bylo dobré divadlo, preferujeme kusy tak do dvou hodin i s přestávkou.
Jak se tvýma očima přehlídka vyvíjela? Mám za to, že jsi hlavní pořadatelka, jak se vlastně jmenuje tvá funkce?
Moje funkce se jmenuje vedoucí souboru, ale podívej, to není špatnej nápad, mohla bych být třeba prezidentka, že jo?
S přehlídkou je to, myslím, rok od roku lepší. Na první ročník přišlo sedm platících diváků. To jsme ještě hráli v pondělí a ve čtvrtek. Pak zůstaly jen čtvrtky a návštěvnost se rok od roku zvyšuje. Jsme malé město, tady se všecko rozkecá. Svozy nemáme, místní nás drží slušně, letos chodilo průměrně tak sto deset sto dvacet lidí. a myslím, že i stoupá úroveň inscenací.
Spolupráce s městem je taky moc dobrá, dostáváme grant a zatím si ani nemusíme pronajímat sál.
Jak se podílejí hrající soubory finančně? Co je vede k tomu, aby u vás hrály, když nedáváte žádné ceny?
Souborům platíme dopravu, rozumnou cenu za inscenaci a dostanou párky. Myslím, že zrovna ty skvělé sponzorské párky z Labužníka pana Žvejkala jsou tím hlavním důvodem, proč u nás tak rády hrají. Udělujeme Cenu vytrvalého diváka, slosujeme permanentní vstupenky a vítěz obdrží věcnou cenu. Loni na desátém ročníku ještě vyhrála jedna paní permici na příštích deset let. Ta měří 120 cm na 70 cm a musí být nošena viditelně, jinak je neplatná.
Radko, co tě znám, obdivuju tvůj humor (černý a značně ironický) a optimismus. Asi se nemusím ptát, jestli máš pořád chuť přehlídku pořádat. Ale jaká je vlastně tvá role v souboru – režíruješ, ale zahraješ si taky? Jak ses k divadlu dostala?
No, když nazraje čas něco začít dělat, tak bych nejradši nic nepořádala, ale pak mě to znovu chytne a baví. Jinak se snažím režírovat, nehraju, to já neumím a stydím se. Ale ráda zaskakuju za chybějící herce při zkouškách, to mě baví a mou potřebu producírování to zcela pokryje.
K divadlu jsem se dostala čirou náhodou. Byla jsem doma na mateřské už pátý rok a blaženě společensky krněla, když mě kamarádka pozvala, ať jdu na zkoušku s ní, že se sama stydí. Tak jsem to šla zkusit. Karel Purkar mi hned řekl, že jsem dřevo, ale já jsem se nenechala odradit. Jelikož jsem vždycky byla manuálně a výtvarně zručná, dělala jsem u několika jeho her výpravu. Pak už byl Jirka Šatoplet velmi nemocný a doporučil mne souboru jako svou nástupkyni. Založili jsme občanské sdružení a stala jsem se jeho vedoucí. Začali jsme pořádat festival. A pak jsem nějak zaskočila za režiséra pohádky a řekla jsem si, že bych měla taky něco umět a přihlásila se do KoPRu (Kurz praktické režie – pozn. red.), což byl fakt bezva nápad. Ne že bych byla lepší režisérka, ale poznala jsem spoustu báječných lidí. Dělám teď svou třetí hru pro dospělé, jmenuje se Divadelní komedie. Premiéru jsme měli mít letos na festivalu, ale Jitka Kulhanová musela jít na akutní operaci páteře. Tak snad v únoru. Jinak, ta kamarádka už dávno divadlo nehraje a já už jsem tam patnáct let.
A já pro úplnost dodám, jak praví www stránky souboru: První archivní zmínka o činnosti říčanského divadelního spolku pochází z roku 1850. V roce 1922 přijal spolek název Tyl Říčany a od roku 1950 zůstal jediným souborem ve městě. Od té doby je s divadlem spojeno jméno Jiřího Šatopleta, herce, režiséra a do roku 1994 vedoucího spolku.
Od roku 1949 připravil soubor přes padesát inscenací, z nichž mnohé našly kladnou odezvu nejen u diváků, ale i u odborných porot. Bylo to zejména v době, kdy byl režisérem souboru Václav Špirit. Po jeho emigraci v roce 1982 se režie úspěšně ujal Karel Purkar (a později Radana Šimčíková – pozn. red.). Soubor několikrát postoupil i na Jiráskův Hronov, naposledy s Rybou ve čtyřech v režii J. Wágnera. V této hře naposledy hrál Jiří Šatoplet.
Na stránkách najdete mnoho archivních fotografií, aktuálních zpráv i kontaktů, kam se ozvat, když budete chtít do Říčan se svou inscenací zajet na párky!




















Program
Divadelního podzimu Jiřího Šatopleta 2007
Čtvrtek 1. 11. 2007
Rádobydivadlo Klapý – Liz Fullerová: Liz a Betty
Neděle 4. 11. 2007
DS Tyl Rakovník – Jan Švácha: Slepičí intermezzo
Čtvrtek 8. 11. 2007
ExCe(e)S Říčany – Komunita
Čtvrtek 15. 11. 2007
DS Kocábka Chocerady – Jiří Cinkeis a Vladimír Šíma: Barevnej Svět
Neděle 18. 11. 2007
DS Jiří Poděbrady – Jiří Teper: Kocour v botách
Čtvrtek 22. 11. 2007
DS Tyl Rakovník – Zdeněk Jirotka, Adam Doležal: Saturnin
Čtvrtek 29. 11. 2007
DS Právě začínáme Horní Počernice – John Murrell: Poslední léto