Texty: KOSOVÁ, Petra: Pimprlení v Plzni. Loutkář 2008, č. 3, s. 140

Jako třetí se v Dialogu představil soubor Sredni Vaštar, který tvoří trojice absolventů Ateliéru dramatické výchovy při Pedagogické fakultě Západočeské univerzity. Konkrétně představil inscenaci s názvem Odysea A. (Jak být kompatibilní), jejíž text soubor sepsal na motivy hry čtyřiačtyřicetileté německé dramatičky Dey Loher Adam Geist. Sáhli po autorce tvrdšího kalibru, do jejíchž textů se pouštějí obezřetně velmi zkušení divadelní tvůrci; tedy sousto takřka k zalknutí. Stručně řečeno, představili nám příběh sociálně vyloučeného jedince, který se při své životní pouti propadá do nejrůznějších společensky závažných problémů: komplikované rodinné a další mezilidské vztahy, drogy, válka na Balkáně a podobně. Sredni Vaštar vzal na sebe velmi těžký úkol poprat se s v krátkém čase s mnoha celosvětovými problémy a v honbě za tolika zajíci nakonec ztrácel dech a sílu. Byť zvolil výtvarně i divadelně často velmi zajímavé přístupy. Pěkné a některé hodně stylizované loutky (jedna má například podobu černého hada s lidskou hlavou) nebo scénografické kouzlení s bednou od piva s využitím světel a stínů patřilo k největším zážitkům z představení. Jenže: ačkoli soubor na začátku příběh nastavil odlehčeně, vtipně i mrazivě jako předmět zkoumání team-buildingu, klíč v podobě tohoto rámování brzy po začátku prakticky zahodil, a tím příběh neúnosně zatěžkal a zbavil ho důležité roviny a kontrastu. Porota nakonec udělila souboru Sredni Vaštar Čestné uznání za upřímný pokus o uzvednutí díže světa tíže.