Texty: Ostrava-Hrabůvka, GALETKOVÁ, Hana: Jaké štěstí býti na Dětské scéně 2008! - Věrka. AS 2008, č. 4, s. 18-19.

Dalším souborem, který se potýkal víceméně s podobnými problémy jako Lannovka II., byla ZUŠ V. Petrželky z Ostravy. V autorské inscenaci Věrka čtyři děvčata rozehrávala víceméně jednu až primitivní dramatickou situaci: hlavní postava Věrka se musí rozhodnout, na kterou střední školu podá přihlášku, zda na pedagogickou či zemědělskou školu. Tato situace může být prvotním východiskem pro vznik divadelního tvaru. Ovšem není snadné ji rozpracovat tak, aby se z ní vyloupla inscenace vrstevnatá a dějově bohatá. A je také zapotřebí správný odhad, zda příběh, povídka, vtip či jiný útvar je dostatečně nosný pro vznik většího divadelního útvaru. Snadno se pak může stát, že upřímné předsevzetí a snaha oslovit diváka a emocionálně jím pohnout, vyzní jako klišé. Řídká textová předloha nenabízela bohužel dostatek prostoru pro herecké jednání a uvěřitelné motivace Věrky. Nebyl dostatečně rozvinut motiv vztahu Věrky a otce a některé použité jevištní prostředky působily místy až samoúčelně (igelit vytvářející snové prostředí). Dívky mají velmi kultivovaný projev a určitou divadelní zkušenost, proto by soubor mohl sáhnout po náročnější dramatické látce.