Texty: Kanina, Spolupráce malíře Karla Boháčka s ochotníky, informace Martina Broučka, 2008

inf. M.Broučka, 2008
Zde byly v roce 1924 Boháčkem vymalovány kulisy i opona v hostinci U Štajnců, č.p.50.
Tato tvorba je doložena zápisem v místní kronice, založené bohužel až v závěru roku 1934.
Na straně 27 se velmi stručně hovoří :
„V roce 1924 postavila Beseda nové jeviště v hostinci u nádraží, nákladem 10 000,-Kč, které maloval akademický malíř Karel Boháček, rodák ze Zamach, který brzo potom zemřel 21.8.1928 v mladém věku 42 let“.
inf. M.Broučka, 2008
Jde o doslovný opis, který mi vyhotovil v červenci roku 1998 starosta obce Karel Štajnc, roč. 1938, který mi ústně, při osobním setkání poskytl následující informace,
že opona byla závěsná a roztažitelná do stran, tudíž ze dvou polovin.
Opona se rozvírala kladkovým mechanizmem, kdy se tahalo za jednu ze šňůr. Opona se zavírala, nebo otevírala. Ve své funkci existovala do druhé světové války. Od konce války je doposud nezvěstná. Zobrazené téma je neznámé. Zda je zachycena na nějaké fotografii nevíme.
Na místo ní byla poté používána náhradní opona z čistého plátna.

Kulisy byly širší i užší v počtu 6 ks na každé straně jeviště, celkem okolo 12 kusů.
Všechny byly barevné, do stejného tónu, zpodobňující kmeny břízek, březový háj.
Kulisy byly složené na půdě – vikýřem se sundávaly dolů do dvora, zde byly dveře na jeviště do zákulisí. Do ulice bylo okno, kudy se také mohly podávat kulisy. Při vystoupení herců kryla okno vnitřní dřevěná okenice, zabraňující pronikání světla do jeviště.
Přístavek k budově hostince, sloužil jako jeviště. Když se nehrálo, bylo jeviště využíváno pro hosty. Byly tam stoly a židle.

Karel Štajnc, ,mi osobně ukazoval místo poblíž dřívějšího hostince, kde v roce 1986 kulisy osobně pálil na ohni, v rámci vyklízení nemovitosti před jejím prodejem.
Vlastníkem původního hostince byl po roce 1986 bývalý ekonom JZD Mělnické Vtelno,
pan Josef Vejvoda. Provozoval tam jakousi výrobnu. Zda jeho vlastnictví trvá nevím.

Kdo byl novým majitelem bývalého hostince znám z vyprávění Josefa Pražáka (1908 – 2002),
tč. nejstaršího potomka čtyřistaletého rodu Pražáků z Chorušic a Choroušek na Mělnicku a Mladoboleslavsku.
Pan Pražák věděl bezpečně že v Kanině opona byla. V Kanině ( mohlo to být i v Újezdě, jak zmínil) také poprvé viděl osobně Boháčka, jak strojil alegorické vozy