Texty: RYCHECKÁ, Petra: Brnkání na cestách - 15. ročník nesoutěžní přehlídky a dílny dětských divadelních souborů. AS 2008, č. 4, s. 51-52

Brnkání na cestách
15. ročník nesoutěžní přehlídky a dílny dětských divadelních souborů

Petra Rychecká

Ve dnech 5.–8. června se v brněnských Lužánkách – Středisku volného času – pod patronací domácího Dětského divadelního souboru Brnkadla odehrálo už patnácté Brnkání – přehlídka dětských divadelních souborů, která původně vznikla jako jarní protiváha podzimního Setkání v Ostravě.
Její podoba se v minulosti ustálila na osvědčené kombinaci divadelních dílen pro děti, představení souborů a diskuzních klubů o nich, doplněné o společné večerní programy, ohňostroje nad Špilberkem a další neformální aktivity. V loňském roce jsme ale chtěli jít na to jinak a přizvali jsme ke spolupráci Cirkus Legrando a profesionální Divadlo Husa na provázku, které se staly našimi partnery. Protože možnost zahrát si na prknech profesionálního divadla se osvědčila, proběhla na nich i část letošního Brnkání na cestách. Rozhodli jsme se ale vycestovat ještě dále – za hranice města Brna, a to do obce Dolní Kounice, kde stojí hrad a zámek v jednom. Ten se stal v tomto roce třetím partnerem, a tak se mohlo uskutečnit Brnkání ve zcela novém formátu.
Ve čtvrtek vše začalo v Divadle Husa na provázku úvodním happeningem s názvem Brnkání na cestách. Alžbětinská scéna pak patřila souboru ZŠ Rousínov a jejich zpracování pohádky M. Macourka Barborka a cucavé bonbony. Velice poučný příběh o tom, jak se zuby při konzumaci cucavých bonbonů nudí, začnou proto hrát na schovávanou a postupně jeden po druhém vypadávají, je s energií a nadhledem, za použití jednoduchých jevištních metafor, odehrána skupinou zhruba jedenáctiletých dětí. Představení Guvernantka podle povídky A.P. Čechova v podání tří členek ostravského Dividla mířilo k jinému publiku. Pracovalo také s náznakem psychologického herectví, což bylo dáno i věkem hrajících dívek – okolo sedmnácti až dvaceti let. Pro starší diváky bylo i Procitnutí jara F. Wedekinda v dramatizaci (H. Šmahelová a B. Voráčová) a předvedení oddílu Přepravka domácích Brnkadel. Toto představení jsme viděli ve sklepní scéně CED, která umocnila jeho magickou atmosféru, pracující s jemnými náznaky, psychologií postav, metaforami a citlivým herectvím odkrývajícím otázky tabu dospívání a života a smrti. Představení bylo jedním z vrcholů divadelní části přehlídky. Poslední inscenaci tohoto dne přinesl domácí profesionální soubor DHNP. Bylo jí Shakespyré – commedia plná omylů, která byla skvělou tečkou divadelního podvečera.
Také v pátek se hrálo divadlo, a to v SVČ Lužánky, kam se Brnkání přesunulo. Den začal hororovou autorskou povídkou souboru ZŠ TGM z Moravských Budějovic s názvem Tři přání. Základem je motiv nešťastné smrti syna a neuváženého přání splněného kouzelným předmětem. Tento soubor se pravidelně pokouší o velké formáty a realistické herectví v podání –náctiletých, a ne vždy se jim podaří udržet základní dramaturgickou linii příběhu. Tentokrát se jednalo o zdařilejší pokus, byť se stále vnucovala otázka věrohodnosti hereckých projevů takto starých dětí. O realistické ztvárnění života se ostatně pokusila také Přípravka Střední z Brnkadel v autorské inscenaci Mazlík, vzniklé na základě improvizací dětí. Základní příběh, byť jeho překvapivá pointa ukázala, že se jedná o anekdotu, byl ale zdlouhavý a málo zajímavý. Podobně, byť už přece jen se snahou o metaforu, dopadla Přípravka Velká téhož souboru s opět autorskou inscenací s názvem Pravda vyplave na povrch…. Jejich příběh o dívce, která je obětí šikany a domácího násilí, nenabízí dětem možnost nadhledu a metaforického vyjádření. Jakýmsi mezistupněm mezi těmito realistickými výjevy a divadelní metaforou bylo představení slovenského souboru DDS Kamarát z Martina s názvem Robin Hood. Předlohou byl televizní seriál a scénář vznikl na základě úprav jedné ze starších členek souboru, která pak hrála i titulní roli. Už v seriálové předloze se objevují prvky parodie a situačního humoru, které dramatizátorka dovedla ještě dál. Představení se tak pohybuje na hranici kýče a laciné zábavy, přestože z něj čiší to, že se jím herci baví. Divadelní prostředky jsou přitom poměrně vkusné a jednoduché a poukazují ke hře a hravosti. Přesto už jsme od Martinských viděli mnohem zajímavější kusy…
Jinými příklady byly inscenace, které pracovaly buď s kvalitními předlohami nebo stavěly na divadelním jazyce. K nim patřila především čapkovská Princezna solimánská souboru Ty-já-tr z Prahy. Skupina nejmladších účastníků Brnkání předvedla s obrovskou energií svou hru na princeznu, sultána a lékaře z Čech. Naopak nejstarší účastníci z DDS Dividlo Ostrava představili svou dramatizaci několika povídek K. Houby pod názvem Cizinka. Tyto absurdní texty stále provokují už několikátou generaci teenagerů. Dividlo se pokusilo o jejich propojení a některé z obrazů měly opravdu sílu. Problémem zůstává jak konec poslední povídky Zahrada, tak celého kusu. Zajímavým pokusem o dramatizaci dlouhé ságy byla inscenace domácích Golemů z DDS Brnkadla s názvem Řada nešťastných příhod. Je na ní velice cenný a sympatický pokus o jevištní metafory a divadelní obrazy nepotřebující slovní vysvětlení. Problémem je dramatizace sama – její linka, jasnost závěru a stavba celého příběhu vzniklého z celé řady drobných epizod. Každopádně má ale oddíl nakročeno ke vzniku zajímavé inscenace.
Divadelní část letošního Brnkání na cestách tak byla především ve znamení hledání. Hledání cesty od realismu k metafoře, od psychologického „neherectví“ k poctivosti přirozeného jevištního bytí, hledání cesty, jak jasně sdělit to, co chci. Zároveň se oproti jiným ročníkům více otevřel prostor starším dětem nad patnáct let, což přineslo své klady i problémy.
Na novou cestu se Brnkání vydalo v sobotu ráno. Všechny soubory se přestěhovaly na Hrad a zámek Dolní Kounice, který jim nabídl prostory pro divadelní dílny i večerní představení DDS Dividlo s názvem Don Quichote de La Macha. Celý, značně vybydlený prostor i zásluhou lektorů, kterými byli Saša Rychecký, Monika Svobodová, Jirka Hauser, Eva Šrotová, Alena Opluštilová a Jirka Nováček, ožil dětskými hlasy, zpěvem, hudbou, potleskem a energií, a tak jsme v neděli dopoledne mohli provádět návštěvníky po hradě a zahrát jim sedm pověstí z hradu a okolí v prostorech renesančních sálů a komnat. Dílny nabídly dětem možnost spolupráce napříč soubory, poznání nových lektorů a způsobů práce i setkání s historií a současností místa s velmi působivou atmosférou.
Brnkání na cestách se vydařilo. A to nejen zásluhou organizátorů – vedoucích a dětí z DDS Brnkadla, ale i majitelů Hradu a zámku Dolní Kounice a Divadlu Husa na provázku. Bylo jiné, bylo nové a bylo příjemné. Doufejme, že spolupráce těchto subjektů a dětských divadelních souborů bude pokračovat i nadále a že se zase za rok všichni sejdeme!