Texty: Jiří Flíček: Otevři, hospodo, po životě žízním

Jiří Flíček: Otevři hospodo, po životě žízním
20.11.2003 6:05

(Olomouc) Jiří Flíček by se v těchto dnech, kdyby mu to osud umožnil, dožil sedmdesáti let. Nestalo se tak, ale přesto se dramaturg činohry a operety olomouckého divadla a spoluzakladatel studentského klubového divadla SkumaFka a divadla Zelená huda z uměleckého povědomí Olomouce neztratil.

Ožívá při každé vzpomínce na olomouckou divadelní scénu
šedesátých let, objevuje se v každé odborné práci, věnované olomoucké Thálii.

Jiří Flíček je znám dramatizací karafiátových Broučků, románu Borise Lavreněva
Nad lásku silnější, Poláčkových Mužů v ofsajdu a Chavalierových zvonokos. Sám
vytvořil Výslech po italsku a hru Elektro, má lásko.

Plodný byl i jako publicista, v jehož bibliografii je zachyceno mnoho
časopisecky publikovaných divadelních kritik, povídek a fejetonů. V 70. letech
mu byla jakákoli veřejná umělecká a publicistické činnost zakázána. Uplatnil se
v rozhlase a v archivu na Barrandově. Zemřel v jedenapadesáti letech roku 1985.

O básnické tvorbě Jiřího Flíčka se mnoho nevědělo. Alespoň ne o jejím rozsahu a
kvalitě. Za života se sice uplatnil jako textař k šansonům J. Jakoubka a deset
let po Flíčkově smrti vydali umělcovi přátelé v Olomouci v bibliofilském vydání
jeho několik básní pod titulem Olomouc krásná, Olomouc něžná a zarámavali je
grafikami Anny a Jeronýma Grmelových. Toť doposud bylo vše.

Teprve k posmrtnému jubileu Jiřího Flíčka vychází nyní jeho ucelené
básnické dílo v knize veršů, nazvané Otevři hospodo, po životě žízním. S
finanční podporou Ministerstva kultury ČR je vydala básníkova dcera Simona
Šimková-Flíčková v Nakladatelskví AMU a sama je také ilustrovala. Necelá stovka
básní je dosud největším a zdá se i úplným vydavatelským počinem, orientovaným
na Flíčkovu poezii. Tematicky je sbírka členěna do oddílů Domov, Simoně a
Matoušovi, Divadlo, Jdi dále svou cestou, Musíš se mírnit, když chceš kvést, Ale
až jednou, Zpověď pracujícího, Neodeslané dopisy, Aforismy.

Dostatek námětových okruhů, nedozírný intelektuální záběr, tvořivý a netradiční
přístup k teorii verše, subtilnost myšlenek, bezprostřednost prožitku - to vše
se promítá do veršů do té míry osobních, že je lze pokládat za intimní plody
básníkova ducha, utlačovaného tehdejší normalizací. Většina básní byla napsána v
duchovním exilu, stranou oficiálního dění a dosud nedošlo k jejich vydání.
Datování prozrazuje, že Flíčkova orientace k verši vydala první plody sice již v
letech padesátých, ale stupňovala se a vrcholila až v rozmezí let 1979-1984.

Je dobré, že vydáním sbírky Otevři hospodo, po životě žízním je fakticky
doloženo, že literární tvorba olomoucké provenienci byla bohatší, než se i v
literárních kruzích dosud předpokládalo.

Bohumír Kolář